Romodrom: Pomáháme obětem protiprávní sterilizace. O odškodnění lze žádat již jen do konce roku
Již jen do konce letošního roku mohou ženy, které byly v minulosti nezákonně sterilizovány, podat na Ministerstvo zdravotnictví žádost o odškodnění. Sterilizace prováděné v rozporu se zákonem probíhaly v České republice (potažmo v Československu) od konce 60. let 20. století nejméně do roku 2010. Podstatná část z nich se týkala romských žen.
V lednu 2022, po osmnáctiletém boji aktivistů a lidskoprávních organizací, vstoupil v platnost Zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů. Na blížící se konec lhůty pro podávání žádostí upozorňuje Úřad vlády i neziskové organizace, na které je možné se s pomocí o podání žádosti obracet.
Projektem Pomáháme obětem protiprávní sterilizace se zapojila i organizace Romodrom. Zaměřuje se na dvě hlavní oblasti – informovat co nejvíce potencionálních obětí před uplynutím lhůty, do které je možné o odškodnění požádat a proškolit pracovníky organizace o postupu při podávání žádostí.
V rámci projektu spolupracujeme s paní Elenou Gorolovou, odbornou asistentkou, která se pomocí obětem protiprávních sterilizací věnuje většinu svého profesního života a bohužel sama takovou zkušeností prošla.
Pouze do konce roku je možné podat žádost o odškodnění za nezákonnou sterilizaci. Podrobnější informace naleznete na ZDE nebo tel. 775 761 194.
„S klientkami jsem v neustálém kontaktu, ať už osobně, telefonicky nebo přes Messenger či WhatsApp. Vyřízení žádosti o odškodnění trvá řadu měsíců, některé ženy čekají i více než rok. Snažím se je povzbuzovat, aby neztratily vůli odškodnění řešit. Nejde jen o to, že dostanou peníze, ale o pocit alespoň nějakého zadostiučinění a o to, že stát uzná, že došlo k něčemu, k čemu dojít nemělo,“ přibližuje Elena Gorolová.
Když s klientkami žádosti sepisuje, je potřeba do nich popsat jejich konkrétní příběhy a podpořit je důkazy. Tím hlavním je zdravotnická dokumentace, doklad o tom, že sterilizace byla provedena.
„Když dokumenty příslušná nemocnice nemá, přichází na řadu téměř detektivní práce. Někdy je třeba najít archivy nemocnice, která již neexistuje, hledá se v porodních knihách, hledají se záznamy ambulantních gynekologů a podobně,“ popisuje paní Elena. Intenzivně také spolupracuje s Ligou lidských práv, která žádostem vypracovává právní opodstatnění.
Po odeslání žádosti nastává několikaměsíční čekání. Zákon postihuje období nezákonných sterilizací od roku 1966 do roku 2012, některé žadatelky již tedy mohou být pokročilého věku. O to tristnější je fakt, že vyhodnocování může trvat i dlouhé měsíce – navzdory tomu, že zákon dobu pro vyřízení žádostí stanovuje na 60 dní.
Pokud ministerstvo žádost zamítne, existuje ještě možnost podat tzv. rozklad. Ten je však potřeba podat nejpozději do 15 kalendářních dnů od obdržení zamítnutí.
„Bude to dobré i pro vás“
Příběhy žen, které byly nezákonně sterilizovány, jsou bolestné a jejich tíhu si s sebou nesou celý život. Jednou z nich je paní B. Vzpomíná, že k ní před porodem druhého dítěte přišla lékařka a oznámila jí, že ačkoliv první dítě paní B. přišlo na svět císařským řezem, bude druhé moci rodit přirozeně. Při další kontrole jí jiný lékař naopak sdělil, že vzhledem k množství v tu dobu probíhajících porodů a možnosti, že se spustí spontánní porod, který by byl po prvním císařském řezu paní B. rizikový, nebude riskovat a porod provedou opět císařským řezem.
Během předporodní přípravy dal paní B. podepsat žádost o sterilizaci zdravotník se slovy, že „to bude dobré i pro ni“. Aniž by si byla plně vědoma, co takový zákrok znamená a že je nevratný, dokument podepsala. Teprve při vizitě jí zákrok vysvětlil primář.
Vědomí toho, k čemu došlo, a že o tom sama nerozhodla, paní B. zdrtilo. Skutečnost, že už nikdy nebude moci mít další děti, její tehdejší manžel neunesl a po roce a půl ji opustil, aby později založil rodinu s více dětmi s jinou ženou.
O tom, že existuje možnost odškodnění, se paní B. dozvěděla náhodně, od příbuzné paní Eleny Gorolové. S tou se téměř okamžitě spojila. Žádost podaly v červnu 2023, letos v červenci přišlo zamítnutí. Nemocnice, ve které byla paní B. sterilizace provedena, totiž skartovala příslušné dokumenty. „Zničení dokumentů vnímám jako hlavní důkaz toho, že to bylo protiprávní. Bez papírů se nemáme čím hájit,“ říká paní B. Společně s paní Gorolovou a Ligou lidských práv podaly žádost o rozklad, spolu s výpisem z porodní knihy, který se podařilo najít a ve kterém je zákrok popsán. Na odpověď stále čekají.
I po dvaceti letech po zákroku je to pro paní B. stále náročné téma. Od rodiny i známých si mnohokrát v minulosti vyslechla, jak je možné, že je tak mladá a už nemůže mít další děti. Nyní ji alespoň dělají radost vnoučata. „Ráda bych vyzvala všechny, aby o možnosti podat odškodnění do konce letošního roku řekli svým maminkám a tetám, každému, koho by se nezákonné sterilizace mohly týkat. Jsme schopní poradit a pomoci na všech našich pobočkách,“ dodává paní Elena Gorolová.
Článek vyšel v časopise Romano voďi. Předplatné si můžete objednat na webu časopisu.
