Romové musí rozhodovat o řešení témat, které se jich týkají! Romská rada schválila definici romské participace a projednala odškodnění nuceně sterilizovaných žen

AUDIOVERZE ČLÁNKU

Zasedání zahájili premiér Petr Fiala a vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. “Za přítomnosti pana premiéra jsem prezentovala mojí činnost jako vládní zmocněnkyně za poslední rok i za rok předchozí,” uvedla Fuková pro zpravodajský server Romea.cz těsně po skončení jednání.

VIDEO

„Za rok 2024 jsme ušli velký kus cesty. Milníkem bylo dubnové přijetí definice anticikanismu, kterou teď uvádíme do praxe v jednotlivých oblastech, nebo otevření Památníku romského holocaustu v Letech u Písku,” připomněla vládní zmocněnkyně. “Využili jsme přítomnosti premiéra a občanští členové rady s ním diskutovali o různých tématech,” dodala pro Romea.cz.

“Premiér mi poděkoval za mou činnost a vyjádřil se, že si uvědomuje důležitost pozice vládního zmocněnce. Potvrdil tím potřebu propojovat různá témata a zajistit, aby se Romové aktivně zapojovali do záležitostí, které se jich přímo týkají,” tlumočila reakci premiéra Fuková a dodala, že pro předsedu vlády je rovněž klíčovým tématem vzdělávání, protože věří, že právě vzdělání může Romům pomoci ke kvalitnějšímu životu v České republice.

David Tišer: Romové musí být v týmech, které rozhodují o řešení otázek, které se Romů týkají

Hlavním bodem dnešního zasedání bylo přijetí definice participace Romů. “Participace Romů znamená aktivní a plnohodnotnou účast příslušníků romské menšiny na veřejném, politickém, kulturním a sociálním životě České republiky, v souladu s principy rovnosti, nediskriminace a partnerství,” stojí v definici.

Podle ní mají Romové právo podílet se na rozhodování v politice v obcích, krajích i ve státě. Měli by mít volené zástupce i představitele v různých výborech a radách. Přímo by se měli zapojovat také do příprav projektů či opatření, která se týkají menšiny a mají dopad na její bydlení, zdravotní péči, vzdělávání, zaměstnávání či začleňování. Odstraňovat se musí bariéry, které tomu brání. Definice mezi nimi vyjmenovává diskriminaci, segregaci, nedostatečné vzdělávání či přístup k informacím. Rada vyzvala resorty a úřady, aby Romy do svých pracovních, poradních či monitorovacích sborů zapojily. Kraje a obce by pak měly podpořit vznik a činnost svých romských rad.

„Participace není apel jen směrem k majoritě, ale i k nám Romům, abychom se víc angažovali,“ uvedla vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková, která už na minulé radě prosadila definici komunitní práce a komunitního organizování jako nástroje sociální změny.

Definici připravila pracovní skupina, která se zaměřuje na větší zapojení Romů. Podle jejích zástupců je vnímání romské participace v Česku nové, dosud byli Romové na jednáních spíš jen jako účastníci. Jejich postavení nebylo rovné. S přibývajícím počtem vzdělaných Romek a Romů se situace mění.

„Tato definice je nová oproti tomu, jak byla participace dosud v českém kontextu chápána. Často se za participaci považovala situace, kdy na jedné straně stolu seděli vysoce vzdělaní lidé z majority a na druhé straně lidé třeba ze sociálně vyloučené lokality. V takových případech je důležité přihlížet i k adekvátní vzdělanostní úrovni zapojených stran,“ uvedl David Tišer, který na definici spolupracoval v rámci Pracovní skupiny pro spolupráci a participaci Romů.

„Participaci jsme dosud zplošťovali na pozvání Roma na konferenci nebo podpis v prezenční listině. My však vyzýváme k participaci Romů v týmech, které rozhodují o řešení otázek, které se Romů týkají,“ dodal David Tišer.

Podle člena romské vládní rady Enrica Lakatoše Česko v zapojení Romů do politiky ve srovnání s jinými zeměmi zaostává. Podle místopředsedy rady Mariana Dancsa je potřeba, aby se Romové víc zapojili a ve volbách kandidovali.

“Osobně se mi líbí, že nová definice dokáže pojmenovat politický život i společenský kontext. Jsem spokojený, protože dlouhodobě usiluji o větší participaci Romů v politickém dění. Jako komunální politik musím říct, že mi chybí hlubší zapojení samotných Romů. Přeji si, aby více Romů kandidovalo v komunálních i krajských volbách, a samozřejmě také do Poslanecké sněmovny,” uvedl pro zpravodajský server Romea.cz Marian Dancso.

Fuková a Dancso: Premiér se k prodloužení lhůty pro podávání žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizace vyjádřil pozitivně, politická vůle je!

Dalším tématem bylo odškodňování žen, které v minulosti podstoupily protiprávní sterilizaci. „V tuto chvíli usilujeme o prodloužení účinnosti zákona, protože podat žádost o odškodnění je možné jen do 2. ledna 2025 a Ministerstvo zdravotnictví už teď ví, že nestihne vypořádat stovky žádostí. Toto je historická křivda, kterou je potřeba vyřešit,“ uvedla k tomuto bodu Lucie Fuková.

„Ženy už nejsou jen nervózní, ale jsou zoufalé,“ dodala právnička Milena Zmeškalová z Kanceláře ombudsmana, kde zahájili už 65 šetření konkrétních případů.

K tématu odškodňování plánu romská rada mimořádné jednání v Brně, které by mělo proběhnout 4. prosince přímo v sídle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka. “Budeme se intenzivně zabývat tématem sterilizací a doufáme, že do 4. prosince získáme stanovisko či vyjádření pana ministra k možnosti prodloužit lhůtu pro podávání žádostí do příštího roku,” vysvětlila pro zpravodajský server Romea.cz Lucie Fuková. “Uvidíme, zda se ministerstvo rozhodne předložit návrh nového zákona ve stejném znění, ale s novým termínem pro podávání žádostí. Z dnešního setkání s panem premiérem bylo patrné, že by tento krok podpořil, a zdá se, že politická vůle pro to existuje,” vyjádřila naději Fuková.

Optimistický v tomto směru je i Marian Dancso. “Premiér Petr Fiala vydal pozitivní stanovisko, které by mohlo umožnit prodloužení lhůty pro podávání žádostí. S tímto výsledkem jsem velmi spokojený,” řekl pro Romea.cz Dancso.

Podpora vzdělávání sociálně znevýhodněných romských dětí

Hosty rady byli i zástupci Ministerstva školství a Národního pedagogického institutu. Ti představili výsledky podpory znevýhodněných škol z Národního plánu obnovy, školení pedagogů, jak rozpoznat sociální znevýhodnění dětí (a odlišit ho od dalších znevýhodnění), nebo platformy romských pedagogických pracovníků. Marián Dancso kromě jiného zmínil i nutnost přihlédnout k jazykovému etnolektu jako jádru problémů při přestupu z MŠ na ZŠ.

“Rád bych zdůraznil návrhy na ukotvení role sociálních pedagogů ve školství. Zazněly konkrétní návrhy na to, jak zapojit sociální pedagogy do samotného vzdělávacího procesu, a doufáme, že se tato role podaří zavést v plném rozsahu,” doplnil Dancso.

Marie Smutná z Muzea romské kultury shrnula proces začleňování informací o Romech a celkově vzájemném soužití s menšinami do běžné výuky. Pracuje se také na konkrétních ilustrativních úlohách, změnách v přípravě pedagogů a doporučení pro pedagogy, jak pracovat s předsudky ve třídách i ve sborovnách.