Romský den v Hrzánském paláci: Lucie Fuková představila Chartu proti anticikanismu, která má přispět k odbourání protiromských postojů

Definici anticikanismu schválil na jaře kabinet i Senát. Anticikanismus je diskriminační jednání, vyjadřování či přístup jednotlivců i institucí k Romům. Vede k vylučování a snižování hodnot romské kultury, fyzickému násilí či projevům nenávisti vůči lidem, kteří jsou považováni za “Cikány”. Zachází se s nimi jako s odlišnou skupinou. Spojují se s nimi urážlivé stereotypy a zkreslené představy, které jsou rasistické. Podle vládní rady pro záležitosti romské menšiny mezi projevy anticikanismu patří popírání či schvalování pronásledování a vyhlazování Romů, podněcování k násilí vůči Romům, nucené sterilizace, smyšlené obviňování, šíření předsudků o tendencích ke zločinu či používání pojmenování Cikán jako nadávky.

Instituce, školy i neziskové organizace: Kdo se může připojit k Chartě, která není jen o Romech, ale o celé společnosti?

Podle zmocněnkyně by mohla k odbourání protiromských postojů přispět chystaná Charta proti anticikanismu. Připojit by se k ní mohly školy, samosprávy, neziskové organizace, instituce i Romové. „Chartou chceme spojit různé instituce, organizace a projekty, které jednoznačně budou podporovat boj proti anticikanismu. Chceme ve společnosti šířit povědomí o tom, co to vlastně je, a dát jasně najevo, že anticikanismus nebudeme tolerovat,“ uvedla pro zpravodajský server Romea.cz Lucie Fuková.

VIDEO

Signatáři Charty se podle ní například zavážou k aktivnímu upozorňování na romskou historii, kulturu a důležité historické momenty, které mají pro romský národ zásadní význam. Součástí těchto závazků bude například vyvěšování romské vlajky během významných dnů, které se vážou k romské kultuře a historii.

Podle Lucie Fukové je Charta proti anticikanismu zaměřena na celou společnost, nikoliv pouze na Romy. „Charta proti anticikanismu není o Romech, ale vlastně o naší společnosti. Jejím cílem je odbourávat stereotypy, které ve společnosti přetrvávají, a šířit povědomí o jejich škodlivosti. Chceme sdílet jak pozitivní, tak negativní zkušenosti a vytvářet prostředí, které bude ‘Roma friendly’,“ vysvětlila Fuková.

Důležitým bodem je podle Fukové také schopnost anticikanismus rozpoznat. Jedním z nejčastějších projevů anticikanismu je kolektivní obviňování. „Kolektivní obviňování je vždy spojeno s xenofobií, rasismem, anticikanismem, antisemitismem. Vždy, když se cítíte, že jste škatulkován, a nejste hodnocen jako jednotlivec za své vlastní kroky, ale za jednání některých lidí, kteří mohou například dělat nějaké neplechy, je to jasná forma diskriminace. A to je jednoznačně špatně,“ upozornila Fuková.

Ombudsman Křeček: Ne každé negativní jednání vůči Romům je anticikanismus

Podle ombudsmana Stanislava Křečka se však nedá každé negativní jednání vůči Romům považovat za anticikanismus. Jako příklad uvedl případ lékařky z Aše, která odmítla registrovat romské pacienty. Křeček řekl, že to udělala kvůli jejich chování, ne z nenávisti k menšině. “Občané neposuzují některé výstřelky rasisticky, ale v rámci ochrany svých práv, v rámci klidu a pořádku,” řekl na setkání Křeček. Podle něj to, co někteří považují za rasismus, jsou jen stížnosti na jednání některých lidí.

Podle zmocněnkyně však není možné za konfliktní situaci vinit celou menšinu. “Ve společnosti jsou různé konflikty a nenávisti k různým menšinám, které nemůžeme přehlížet. Nenávist plodí nenávist,” řekla Fuková. Podle ní je potřeba naslouchat i neromské většině. “Pokud ale dlouhodobě někdo nevěří, že vzdělaní Romové jsou sledováni v obchodech, že kradou, nebo že s příjmením Horvátová je problém sehnat bydlení, tak na to musíme upozorňovat. Bohužel stále žijeme ve společnosti, která nevěří tomu, že Romové jsou vzdělaní, pracují, mají doma čisto,” řekla Fuková.

Zástupci romských organizací se na setkání proti ombudsmanovým slovům ohradili. Kolektivní vinu odmítli. Shodli se na tom, že ke zlepšení situace a vztahů je nutné do řešení zapojovat Romy.

Romský den: Spojení sil v boji proti anticikanismu

Romský den uspořádala v Hrzánském paláci vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková jako významnou platformu pro propojení zástupců institucí, neziskových organizací a romské komunity. Cílem akce bylo nejen posílit boj proti anticikanismu, ale také hledat nové cesty spolupráce a konkrétní řešení přetrvávajících problémů.

REPORTÁŽ

„Romský den jsem se rozhodla uspořádat jako poděkování všem, kteří se podíleli na letošním přijetí definice anticikanismu. Zároveň je to příležitost upozornit na to, že předsudky vůči Romům přetrvávají a samotná definice nestačí. Musíme společně hledat konkrétní řešení,“ uvedla pro Romea.cz Lucie Fuková.

Na akci vystoupili zástupci americké, kanadské, nizozemské a rakouské ambasády, Irena Moozová z Evropské komise, Gabriela Hrabaňová (ERGO Network), ombudsman Stanislav Křeček, bývalý slovenský prezident Andrej Kiska a představitelé organizací RomanoNet, Slovo 21 či Ara Art. Diskuse se zaměřila na evropský kontext boje proti anticikanismu a inovativní projekty, které pomáhají odstraňovat stereotypy a posilovat vzájemné porozumění.

Setkání zakončilo vystoupení souboru Loľi růža z Luže, kde komunitní práce a aktivní organizování pod vedením Ivana Červeňáka představují příklad dobré praxe v posilování romské komunity a ukázkovém soužití s majoritní společností.