Prodloužení lhůty pro odškodnění nuceně sterilizovaných žen: Helena Válková navrhuje novelu, koalice ji chce řešit paragrafem v zákoníku práce
Vláda se asi postaví neutrálně k návrhu poslankyně ANO Heleny Válkové, která chce samostatnou novelou prodloužit o dva roky lhůtu pro žádosti o odškodnění za protiprávní sterilizaci, která končí. Koalice chce dvouleté prodloužení prosadit v rámci úpravy již projednávané novely zákoníku práce, která by měla být přijata rychleji než předloha opoziční poslankyně. Vyplývá to z předkládací zprávy na vládním webu. Kabinet se bude poslankyniným návrhem zabývat příští týden.
Neutrálně se k návrhu doporučila postavit ministerstva zdravotnictví, vnitra, sociálních věcí i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Upozornily na to, že úprava poslanců ODS Pavla Blažka a Evy Decroix má být připojena k novele zákoníku práce, která je již projednána Sněmovnou. Blažek očekává přijetí návrhu v únoru příštího roku. V tu chvíli by pak o návrhu poslankyně ANO nemělo smysl hlasovat, protože by tím prodloužení bylo již odhlasováno. Válková chce nicméně prosadit, aby s její předlohou vyslovila Sněmovna souhlas už v prvním kole schvalování.
Přijetí poslankyniny novely podpořila ministerstva pro místní rozvoj i financí, které ovšem svůj souhlas podmínilo tím, že ministerstvo zdravotnictví bude mít na odškodňování ve svém rozpočtu dostatek prostředků. Poukázalo také na to, že návrh Válkové neobsahuje rozpočtové dopady a jejich krytí. Jako vágní odmítlo konstatování Válkové, že “dopad na státní rozpočet je zanedbatelný”.
Ženy, které byly protiprávně sterilizované mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech,, mohou podle odškodňovacího zákona získat jednorázovou částku 300.000 korun. Válková, stejně jako Blažek a Decroix, poukazuje na to, že podmínky prokazování nároku se během dosavadních tří let změnily. Všechny oběti nedobrovolných nezákonných sterilizací musí mít podle předkladatelů možnost uplatnit nárok za stejných pravidel. Rovné postavení by podle nich přineslo opakované podání žádostí těmi žadatelkami, které dříve neuspěly, což by prodloužení lhůty mělo umožnit.
Ministerstvo zdravotnictví evidovalo počátkem prosince na 2088 žádostí, i když v době vzniku odškodňovacího zákona jeho tvůrci odhadovali, že nárok vznese kolem 400 lidí. Ministerstvo vydalo dosud přes 700 kladných rozhodnutí, některé žádosti zamítlo nebo o nich nestihlo rozhodnout v zákonné dvouměsíční lhůtě.
S požadavkem prodloužit platnost zákona o jednorázových kompenzacích pro neoprávněně sterilizované osoby se na české ústavní činitele obrátil komisař pro lidská práva Rady Evropy Michael O’Flaherty. Podle něj by všechny oběti měly mít možnost účinně uplatnit právo na odškodnění.
S podezřením na nucené sterilizace především romských žen přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily také na soudy. O odškodnění podle zákona mohou oběti žádat od roku 2022, lhůta skončí začátkem příštího roku.
