David Ištok: Poznal jsem, že praktická politika je jen pro silné povahy

Přinášíme další text z „vánoční bilanční ankety“ serveru Romea.cz. Požádali jsme především romské osobnosti, aby s námi sdílely dojmy z končícího roku 2015, ve kterém se stalo mnoho věcí, jež mohou nebo by měly ovlivnit i život Romů v naší společnosti. Co považuje za zásadní komunální politik David Ištok? (V anketě zatím vyšly texty Karla Holomka, Jany Horváthové, Jany Hejkrlíkové, Cyrila Kokyho, Tomáše Bystrého a Miroslava Maria Rusenka)

– K přijetí Strategie romské integrace do roku 2020 a závazku odstranit vepřín v letech u Písku

Neznám moc strategických dokumentů, které by měly velký význam v praxi. Třeba se to v případě Strategie podaří. Odstranění vepřína v Letech považuji za samozřejmost – jen čekám, která vláda to pochopí. Že by ta s účastí sociálních demokratů?

– Ke změnám v Agentuře pro sociální začleňování

Znám několik lidí, kteří v Agentuře pracovali. Jsou to profesionálové, kteří makali jak o život. Přiznám se, že politické a ideologické boje, které za změnami v Agentuře tuším, mi přijdou zbytečné. Ale informací mám málo, a tak jen doufám že nový tým bude aspoň tak úspěšný jako ten předešlý.

– K možnosti čerpat na boj se sociálním vyloučením cca deset miliard z evropských fondů

Super. Jen je třeba ohlídat, aby těch deset miliard směrovalo do užitečných projektů věrohodných žadatelů. U nás v Ústěckém kraji máme zkušenosti s tím, že eurodotace se dají prošustrovat na zbytečnostech a ještě to končí soudy a pokutami. Eurodotační podnikatelé vytvářející projekty pro peníze prostě existují, a to i v oblasti sociální práce a podpory Romů.

– K nepovedené novele zákona o pomoci v hmotné nouzi, která ohrozila tisíce lidí na ubytovnách

Snaha omezit kšeftování s obytováním chudých na ubytovnách zní kvěle. Ale obávám se, že současná úprava ohrožuje obyvatele ubytoven mnohem více než vydřidušské provozovatele ubytoven. Navíc třeba v Chomutově je mnohem větší problém v bytech, které v panelových domech skupují a pronajímají různí spekulanti a vydělávají na chudých.

– K „inkluzivní“ novele školského zákona

Naše školství nedává všem dětem rovné šance, v tom ČR neskutečně zaspala za vyspělou Evropou. Vítám každou snahu, která boří zažitý systém specializovaného, tedy segregovaného vzdělávání. To, že se v jedné třídě mohou potkávat děti s různým sociálním zázemím či zdravotním stavem považuji za obohacující pro všechny.

– Ke zprávě školní inspekce, ze které vyplývá, že polovina romských dětí chodí do segregovaných škol

Je skvělé, když i státní úřad umí pojmenovat skutečný stav věcí. Přiznám se, že mě při takových zprávách napadají myšlenky na Martina Luthera Kinga a další, kteří připsěli k boji proti segregaci. Je zkrátka i na Romech, aby aktivně vystupovali proti nefér školství, které v podstatě ničí životní šance dětí na úspěch.

– K uprchlické krizi

Pouze potvrdila jakou moc mají média. Jsem na straně lidí, kteří utíkají před válkou ze zničené země. S několika uprchlíky jsem se potkal v Německu, jsou to normální lidé s pohnutými osudy. V Česku proti uprchlíkům vystupují lidé, kteří v životě žádného neviděli. Protestní akce typu Čechy Čechům považuji za shromáždění špatně informovaných lidí, kteří dělají naší zemi ostudu. Český přístup k lidem prchajícícm z války, kdy je zavíráme do jakýchsi polověznic, je v západní Evropě neobvyklý. Všude jinde považují lidi za lidi. Zkrátka, Češi by se měli vzpamatovat a upomenout si na Masaryka nebo Havla.

– Co je podstatné pro řešení situace Romů

Zlepšit vzdělanost Romů, uplatnění na trhu práce, bydlení. Romové by se měli prosazovat v politice, a v některých situacích by měli být jako menšina jednotní.

– Prinesl tento rok nadeji nebo zklamani?

Obojího dost. Ale poznal jsem, že praktická politika je jen pro silné povahy.

– Čím byl tento rok speciální pro vás osobně?

Spolupráce s Amnesty International a možnost navštěvovat různá města (školy) a debatovat s žáky o životě Romů. Získal jsem novou práci, byl jsem součástí týmu, který v Chomutově vyhrál volby. Nejdůležitější pro mě je moje rodinka.