Novela zákona zruší souhlas obcí s doplatky na bydlení
K dalšímu mezníku dospěl dlouhý a dramatický spor o novelu zákona, která mohla podle některých odborníků vyhnat „na ulici“ i více naž dvacet tisíc lidí. Vláda uložila ministryni Michaele Marksové, aby zpracovala novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi, která zruší souhlas obce jako podmínku pro vyplacení doplatku na bydlení. Právě souhlas obcí byl v novele kritickým místem – některé obce totiž žádost o doplatek lidem z ubytoven plošně zamítly.
Podnět ke zpracování novely vládě předložila Rada vlády pro záležitosti romské menšiny.
Poslanci a senátoři schválili novelu zákona na podzim minulého roku. Někteří odborníci – včetně ministra a senátora Jiřího Dienstbiera, který ale nakonec nehlasoval proti – upozorňovali na její rizika v podstatě od začátku. Její hrozivý potenciál si ale politici zřejmě naplno uvědomili až více než měsíc po začátku května, kdy novela vstoupila v platnost.
Nejprve v polovině června prohlásil premiér Bohuslav Sobotka, že je nezbytné, aby byl zákon novelizován, (při hlasování o novele byl vloni omluven). O několik dnů později se k němu připojil ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier s tím, že stávající úprava je nedomyšlená, nekoncepční, nesystémová a působí problémy, (při hlasování vloni v senátu vystoupil proti novele, nikoho ale nepřesvědčil a sám se hlasování zdržel). O několik dalších dnů později změnil svůj výklad novely ministr vnitra Milan Chovanec a konstatoval, že rozhodnutí obcí není závazné, ale je to jen jedno z doporučení, (při hlasování o novele byl vloni omluven). Úřad práce tedy podle tohoto výkladu může doplatek na bydlení vyplatit i přes zamítnutí obce.
Tuto interpretaci uvítala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, (o novele nehlasovala, není poslankyní), která ale nadále zdůrazňovala, že o novele novely by se stát měl dohodnout s obcemi. A že paragraf o souhlasu obcí s vyplácením doplatku by v ní měl zůstat. K vyškrtnutí tohoto paragrafu naopak zákonodárce vyzvala ombudsmanka Anna Šabatová. A Rada vlády pro romské záležitosti.
Obce si ale vliv na chod ubytoven chtějí ponechat. „Chceme, aby ubytovny fungovaly ve stejném režimu jako herny nebo restaurace. Obec může omezit provoz zařízení, která narušují veřejný pořádek. Do stejné pozice bychom chtěli dostat i ubytovny,“ řekl v rozhovoru pro týdeník Respekt výkonný ředitel Svazu měst a obcí Dan Jiránek.
Jinými slovy řečeno: Obce netrvají na souhlasu s doplatkem na bydlení pro konkrétní lidi. Chtějí mít t možnost zrušit celé ubytovny.
