Štěpán Ripka: Termín přijetí koncepce sociálního bydlení v srpnu tohoto roku se zdá zcela nerealistický
Uběhlo již čtvrt roku od schválení programového prohlášení vlády ČR, které
označuje sociální bydlení za prioritu. Od řady vládních politiků jsme slyšeli,
že se již na Koncepci sociálního bydlení a zákonu pracuje a jak jsou důležité.
Pravdou je, že za tím účelem ustavená meziresortní komise se sešla za čtvrt roku
pouze jednou (začátkem května) a zatím nic podstatného neřešila. Termín přijetí
koncepce v srpnu tohoto roku se zdá vzhledem k nečinnosti komise zcela
nerealistický.
Nedávno jsme do Prahy přivezli na konferenci Roberta Aldridge ze skotského
Edinburghu, který se v letech 1999-2002 podílel na přípravě skotské legislativy
sociálního bydlení, jež je dávána za příklad v celé Evropě. Co jsme se od něj
dozvěděli?
Celá skotská reforma reagovala na neúspěch předchozích politik sociálního
bydlení, které pracovaly s prioritními skupinami (matky s dětmi, senioři,
hendikepovaní ad.). Namísto toho nová legislativa (s realistickým harmonogramem
deseti let) určila nárokové právo na bydlení pro všechny lidi v bytové nouzi,
kteří jsou bez domova ne z vlastní vůle (pozor, neplést s tzv. zaviněnou či
nezaviněnou nouzí).
Definice je poměrně složitá, podstatné však je, že každý případ musí být
přezkoumán a posuzován samostatně. I lidé, kteří byli vyhodnoceni jako
bezdomovci z vlastní vůle, mají nárok na poradenství a přechodné ubytování a
také na přezkum rozhodnutí.
Skupina, jejíž členové pracovali převážně dobrovolně, měla podporu tří
administrativních pracovníků ze státní správy na plný úvazek. Během dvou let své
činnosti nechala skupina vypracovat třináct akademických výzkumů, jednak
rešerší, ale také tematicky zaměřených studií. Skupina vypracovala celkem
padesát devět doporučení, která se promítla do legislativy.
Jaká je situace u nás? České Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo dosud
představu, že by na přípravu koncepce vyčlenilo jednoho člověka na pozici
koordinátora, který by koncepci a zákon na základě výstupů z pracovních skupin
napsal. To je vzhledem k náročnosti úkolu naprosto nedostačující: podobně jako
ve Skotsku potřebujeme aspoň tři pracovníky, kteří budou zajišťovat chod komise
a pracovních skupin.
Koordinátor komise zatím nebyl jmenován. Věříme, že to bude osobnost, která
bude otevírat dialog mezi resorty, obcemi, lidmi bez domova, odbornou veřejností
a poskytovateli sociálního bydlení a sociálních služeb. Koordinátor by se měl
orientovat v tématu a musí umět anglicky – měl by čerpat podněty a zkušenosti ze
zahraničí a z odborné literatury.
Co se týče výzkumu, nestačí mávnout rukou a říct, že už vše víme a nyní je
potřeba jen napsat rychle zákon, jak často při jednáních slýcháme. Je mnoho
věcí, které neznáme, ale musíme vědět, jak se na ně ptát a musíme zajistit, aby
odpovědi byly dostatečně kvalitní a kvalifikované. To se týká i rešerší
dosavadních znalostí.
Nevíme, kolik je volných bytů s vyhovujícími parametry a umístěním, které by
při vhodné motivaci majitelů bylo možné provozovat jako sociální. Nemáme
bilanci, jaké jsou vedlejší náklady bezdomovectví proti nákladům na sociální
bydlení.
Chybí vyhodnocení programů podpory bydlení z MMR. Chybí rešerše znalostí o
ubytovnách, metodika podporovaného bydlení, či akademicky poučená diskuse tzv.
kompetencí k bydlení v kontextu individuálních potřeb uživatelů. O prostředcích
na nutné výzkumy jsme dosud neslyšeli, zatím byl zadán pouze výzkum o
ubytovnách, jehož zadání ani časový harmonogram se nám nezdají šťastné.
My z řad veřejnosti chceme státu při přípravě legislativy pomáhat,
potřebujeme však aspoň tento minimální základ. Neztrácejme čas!
KOMENTÁŘE,
ANALÝZY nebo
NÁZORY
ODJINUD nemusí vyjadřovat stanoviska a názory redakce serveru Romea.cz,
Romano voďi nebo ROMEA, o.p.s.