Sociální bydlení chystá komise, parametry stanoví do konce roku

V Česku dnes začala příprava nového modelu sociálního bydlení. Nachystá ho komise zástupců ministerstev, radnic, krajů i neziskových organizací. Základní parametry by měly být hotovy do konce letošního roku. Počítá se s tím, že se část sociálních bytů postaví. Novinářům to před dnešním prvním jednáním týmu řekla ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD). Podle plánu by obrysy zákona o sociálním bydlení měly být na stole příští rok ve druhém čtvrtletí, paragrafy pak o rok později.

"Nějaká dohoda na zásadních věcných parametrech by měla být do konce roku. To bychom měli stihnout, čas nás tlačí," uvedla ministryně.

Komise, kterou vede náměstkyně ministryně práce Zuzana Jentschke Stöckelová, se bude scházet pravidelně. Častěji ale budou jednat pracovní skupiny. Zaměří se třeba na sociální práci, standardy sociálních bytů či dávky. Podle Marksové by část sociálního bytového fondu měly tvořit byty nové, které se postaví. "Hlavní shoda musí být na tom, jaká bude role státu, obcí, neziskových organizací a dalších subjektů. Jeden z největších problémů je pak zajištění financí. I když tu v minulosti byly nějaké představy, vždy to ztroskotalo na financování," uvedla náměstkyně.

Sociální bydlení v Česku neexistuje. Lidé v nouzi často končívají v nevyhovujících a předražených ubytovnách. Dostávají se do nich v poslední době také senioři. Celkem by v ubytovnách podle odhadů expertů mohlo žít kolem 100.000 osob. Výdaje na dávky na bydlení a počet příjemců strmě rostou. Zatímco v roce 2007 dostávalo doplatek na bydlení měsíčně průměrně 27.340 lidí a pobírali 1732 korun, loni stát vydával už 65.100 dávek a jedna činila v průměru 3608 korun. Předloni se na doplatek vyplatilo 1,67 miliardy korun, loni už přes 2,81 miliardy.

V Česku se vyplácí vedle doplatku i příspěvek na bydlení. Na něj má nárok vlastník nebo nájemník, který je v bytě trvale hlášený, pokud mu na pokrytí nákladů na přiměřené bydlení nestačí 30 procent jeho příjmu či příjmu jeho rodiny a v Praze 35 procent. Dávka odpovídá rozdílu mezi stanovenými náklady na bydlení podle velikosti bydliště, počtu osob v domácnosti a cen energií a mezi 0,3 násobkem či 0,35 násobkem příjmu. Doplatek získají ti, co mají nárok na příspěvek na bydlení. Dávka má dorovnat výdaje za byt tak, aby lidem zbylo na živobytí.

Komise nejprve posoudí dosavadní návrhy a koncepce sociálního bydlení. Tu poslední připravilo loni ministerstvo pro místní rozvoj. Podle ní měly vzniknout domy sociálního bydlení. Experti nápad odmítali. Podle nich by to byly jen další ubytovny a ghetta. Ministerstvo práce už dřív navrhovalo, aby na sociální bydlení měli nárok lidé, kterým by radnice přiznala status bytové nouze. Stát či obce by jim pak měly pomoci se zajištěním či zprostředkováním bytu, k jeho udržení by přispěly dávky. Podle náměstkyně je nutné určit okruh osob, které by mohly tuto pomoc získat. Posílit by se měla i sociální práce přímo v rodinách či služby.

Podle Lindy Sokačové z Platformy pro sociální bydlení by se neměl řešit jen problém ubytoven. Uvedla také, že by se komise měla přestat ohlížet na to, kdo si o pomoc žádá, ale zaměřit by se měla na to, v jaké situaci člověk je. Za vhodné považuje stanovit hranici příjmu a nákladů na bydlení. "Páteří sociálního bydlení by mělo být bydlení ve standardních bytech. Naším cílem je vytvořit co nejoptimálnější řešení, co nebude poté cupováno jednotlivými poslanci a senátory a nevznikne z toho úplně jiná norma," uvedla Sokačová.

Podle místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Víta Samka je sociální bydlení tématem i pro odbory. Už v létě 2012 odboráři představili svůj program, v němž navrhovali postavení 50.000 bytů s nižším nájemným. Podle nich by to pomohlo nejen lidem v nouzi, ale i ekonomice. Oživilo by se stavebnictví a práci by našla řada lidí.