Prezidentka Slovenska Zuzana Čaputová k Památnému dni romského holokaustu: Te e historija na avel pale kampel te achaľol, so hin ňenavisť
Prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová se u příležitosti Památného dne holokaustu setkala s Adelou Makovou, které gardisté zabili otce partyzána, když jí byl jeden rok. Čaputová na sociální síti Facebook zveřejnila text k připomínce romského holokaustu i v romštině.
O Romském holocaustu, jehož památku obětí si dnes připomínáme, se říká, že je nepoznaný a málo zdokumentovaný. O to cennější je zachovat vzpomínky lidí, jejichž předkové zažili Romský holokaust a podávají svědectví o nelidských činech.
Na setkání s paní Adelou Makovou z Badína jsem poslouchala příběhy, které jí máma a babička vyprávěly a které se týkaly přímo její rodiny. Měla jen rok, kdy gardisté zabili jejího otce partyzána,” uvedla Zuzana Čaputová.
“Vyprávěla mi i jak Romy na sklonku války gardisté chytali na ulicích a popravovali v Kremničce. Jak po zavražděných zůstávali sirotci. Jak Romové poznávali své blízké po válce při exhumaci v masových hrobech podle oblečení. I o tom, jak jí otčím, který prožil dva koncentrační tábory o těchto vzpomínkách před rodinou a dětmi nechtěl nikdy mluvit,” napsala prezidentka Slovenska.
“Aby se historie neopakovala, je třeba porozumět tomu, co znamená nenávist, ponižování a diskriminace pro konkrétní lidi a jejich rodiny, kteří ji zažívají. A jak se dá sklouznout od slov posilujících předsudky a nenávist, až k vyvražďování.
Nezapomínejme!” dodala Zuzana Čaputová.
Pal o romano porajmos, saveskeri pamjatka marde manušen peske ada ďives leperas, pes vakerel hoj hino na prindžardo u čino zdokumendovindo. Kaleske barvaleder hin te ľikerel o manušengere leperibena, savengere o phureder familijakere manuša džiďile andro romano porajmos u vakeren pal o namanušikane buťa.
Pro kidipen la raňaha Adelaha Makovaha le Baďinostar me šunavas, vakeribena, save lakeri daj u phuri daj vakerenas u save sas pal lakeri famelija. Sas la ča jekh berš, kana o gardisťi murdarde lakere dades partizano. Vakerelas mange the oda sar le Romen pro agor le bare maribnaske o gardisťi chutkernas pre ulica u murdarenas len Kremňičkate.
Sar pal o murdarde ačhile o siroti. Sar o Roma prindžarkernas peskere manuša pal o mariben paš e ekshumacija andro masovo hrobi pal o gada. The pal koda sar lakero otčimo, savo predžiďila duj koncentračno tabora pal akala leperibena na kamelas ňikdaj te vakerel. Phenďa mange the pal peskero dživipen, sar len khere na sas love pre škola u sar 14-beršengeri geľa te kerel buťi sar prjadka andro zavodos Slovenka, sikhaďa mange lil savo pisinďe pal koda sar zorales kerelas buťi. Sar kana pal e maťersko o čhave gele andre škola, kerelas buťi sar sanitarka pre Darcovsko staňica rateskeri andre Banská Bystrica. Sar lakere čhave u lakere vnuki agorisarde o učhe školi u sar hiňi pre lende bari barikaňi. Bares peske mangel, te o manuša peske arakhen ke peste drom achaľuvibnaskero, te o žuže manuša u čhavore na šunen dar, la ňenavisťatar u le maribnastar, savi joj sar cikňori predžiďiľa.
Te e historija na avel pale kampel te achaľol, so hin ňenavisť, te čhivel varekas tele u diskriminacija konkretno manušen u lengere familijen, save la dźiven. U sar pes del te perel le lavendar save ľikeren predsudki u ňenavisť ži ko murdaripen.
Ma bisteras!
V noci z 2. na 3. srpna uplyne nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor v Osvětimi-Březince. V plynových komorách koncentračního tábora i přes aktivní odpor tehdy zavraždili podle nejnovějších studí až 4300 Romů.
Jako Den připomínky vyhlazení Romů a Sintů ustanovil 2. srpen polský sejm v roce 2011. V roce 2015 Evropský parlament uznal toto datum jako Evropský památný den holokaustu Sintů a Romů.
Během 17 měsíců existence tzv. cikánského rodinného tábora (od února 1943 do července 1944) v něm bylo vězněno na 23 tisíc žen, mužů a dětí. Přibližně 21 tisíc romských a sintských vězeňkyň a vězňů v táboře zahynulo. Další Romové byli zavražděni v koncentračních táborech především v Chełmnu, Treblince, Majdanku, Sobibóru a Bełżcu. Jiní, jejichž počet se jen těžko odhaduje, byli postříleni a pohřbeni do masových hrobů v lese. Vyhlazovací politika nacistického Německa vedla podle odhadů ke smrti až 0,5 miliónu Romů a Sintů z celé Evropy. Některé odhady uvádějí až 800 tisíc obětí, což činí asi čtvrtinu až polovinu romské předválečné populace.
