Pravicový extremismus v Německu: Největší hrozba pro demokracii a bezpečnost, počet přívrženců dramaticky vzrostl
Pravicový extremismus je v Německu největší hrozbou pro demokracii a bezpečnost, počet přívrženců krajní pravice se loni meziročně zvýšil takřka o 6000 na 38.800 lidí. V úterý to na tiskové konferenci v Berlíně prohlásila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová, která představila výroční zprávu Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), jak se oficiálně jmenuje německá civilní kontrarozvědka. Společně s šéfem BfV Thomasem Haldenwangem uvedla, že bodem zlomu se pro bezpečnost země stala ruská invaze na Ukrajinu, která zvýšila hrozbu špionáže, dezinformací a kybernetických útoků.
“Největší hrozbou v Německu zůstává pravicový extremismus,” řekla Faeserová. Německo dlouhodobě považuje krajní pravici za největší riziko pro demokratické zřízení. V loňském roce se ale počet osob spojovaných s krajní pravicí skokově zvýšil na 38.800. Ještě v roce 2021 kontrarozvědka evidovala 33.900 lidí jako přívrženců radikální pravice. “Počet pravicových radikálů ochotných k násilí se v loňském roce zvýšil o 500 na 14.000,” uvedla ministryně vnitra.
Prudký nárůst počtu pravicových extremistů Haldenwang částečně zdůvodnil tím, že BfV do výčtu poprvé zahrnul členy populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Tu kontrarozvědka sleduje kvůli podezření z pravicového extremismu. Proti obviněním z pravicového extremismu se dnes ve veřejnoprávní televizi ARD ohradil spolupředseda strany Tino Chrupalla, podle kterého AfD nemá v programu žádné radikální body a nijak nezpochybňuje německý stát.
Ruská invaze posiluje pravicový extremismus v Německu
Zpráva rovněž uvádí, že radikální pravicová scéna pro svou agitaci zneužívá zásadní témata doby. Po pandemii nemoci covid-19, kdy radikálové existenci infekce a potřeby karanténních opatření zpochybňovali, se nyní extrémní pravice zaměřila na energetickou krizi, ruskou invazi na Ukrajině, vysokou inflaci a opět důrazněji na migraci. Ruskou agresi, kterou radikálové zneužívají, kontrarozvědka považuje rovněž za velkou bezpečnostní hrozbu pro Německo.
“Zločinná ruská útočná válka proti Ukrajině změnila bezpečnostní situaci v celé Evropě,” řekla Faeserová. “Pro vnitřní bezpečnost Německa je bodem zlomu,” uvedla. “Učinili jsme významná opatření, abychom mohli čelit špionáži, dezinformačním kampaním a kybernetickým útokům,” dodala.
Haldenwang řekl, že ruská propaganda se velmi zaměřuje na obyvatele Německa, kteří mají ruské kořeny, ačkoli mnozí z nich mají německé občanství. “Rusko a ruský prezident Vladimir Putin ale považují tyto skupiny obyvatel za své Rusy,” řekl s tím, že ruská propaganda na ně cílí všemi možnými kanály.
Jeden z novinářů na dnešní tiskové konferenci zmínil českého prezidenta Petra Pavla, který v rozhovoru s rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) řekl, že by Rusové v západních zemích měli podléhat přísnějšímu dohledu bezpečnostních složek než v minulosti. “Sledujeme ty osoby, které ruskou propagandu podporují, posilují, případně na ni odpovídajícím způsobem reagují,” odpověděl Haldenwang na dotaz, zda Německo přísněji sleduje ruskou komunitu.
Proruské skupiny podle Haldenwanga vedou internetové diskuze, kde obhajují a podporují ruský vpád na Ukrajinu. Poznamenal, že válku zneužívá pro své potřeby také krajní levice. “Ta sice útok na Ukrajinu většinově ostře odsuzuje, ale část této scény připisuje odpovědnost za agresi nejen Rusku, ale také Severoatlantické alianci, Spojeným státům, obecně Západu a imperialismu,” uvedl šéf kontrarozvědky.
Jako příslušníky krajní levice kontrarozvědka v roce 2022 evidovala 36.500 lidí, z nichž 10.800 považuje za připravené k násilí. V roce 2021 považovaly úřady za přívržence krajní levice 34.700 lidí.
Faeserová řekla, že nebezpečím je rovněž islámský extremismus. “Německo stále zůstává v bezprostředním cílovém spektru islamistických teroristických organizací a také islamismem motivovaných samostatných útočníků. V Německu tak nadále nesmíme poskytnout radikálním islamistům žádný prostor,” dodala.
