Demokracie v ohrožení! Mládežnická organizace AfD je podle německé kontrarozvědky extremistická
Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), což je německá civilní kontrarozvědka, zařadil mládežnickou organizaci krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) mezi extremistické subjekty, které ohrožují demokracii. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Mládežnická organizace považuje postup kontrarozvědky za potlačování opozice a hodlá se bránit právní cestou.
Civilní kontrarozvědka začala mládežnickou organizaci AfD sledovat kvůli podezření z extremismu již v roce 2019. Dnes uvedla, že jako extremistické subjekty klasifikuje také další dvě organizace, Institut pro státní politiku (IfS) a sdružení Ein Prozent (Jedno procento).
“Již není pochyb o tom, že tyto tři skupiny vyvíjejí úsilí, které je v rozporu s ústavou,” uvedl v prohlášení šéf BfV Thomas Haldenwang.
“Děláme vše pro to, abychom vysušili úrodnou půdu pro extrémně pravicové násilí,” uvedla v prohlášení ministryně vnitra Nancy Faeserová. “Aktéři takzvané ‘nové pravice’ šíří jen nenávist a diskriminaci vůči jinak smýšlejícím, uprchlíkům a lidem s migračním pozadím,” dodala.
Nová klasifikace by mohla mít dopad na možnost členů těchto uskupení získat zaměstnání ve veřejném sektoru nebo získat zbrojní průkaz.
Mládežnická organizace AfD podle kontrarozvědky chce společnost, která by byla co nejvíce etnokulturně homogenní, odmítá integraci přistěhovalců z mimoevropských zemí na základě “biologických” předpokladů a obecně negativně vykresluje muslimy. V příspěvku na facebooku z 22. března skupina uvedla: “Němci jsou nyní v naší společnosti na posledním místě v hierarchii obětí. Rozmanitost je prvořadá..a hlavně si nesmíme stěžovat nebo se bránit etnicky motivovaným útokům, nebo budeme obviněni z nenávisti”.
Mládežnická organizace AfD uvedla, že rozhodnutí je nepřekvapilo. Civilní kontrarozvědka podle nich pouze dělá svou práci, která “v podstatě spočívá v potlačování opozice”. Skupina dodala, že proti rozhodnutí podnikne právní kroky.
Rozhodnutí se nevztahuje na samotnou AfD a podle Manfreda Güllnera ze společnosti Forsa, která zkoumá veřejné mínění, je nepravděpodobné, že by měl tento krok na stranu zásadní dopad. V současné době se strana pohybuje v průzkumech kolem 15 až 17 procent, jen několik procentních bodů za Zelenými a vládnoucími sociálními demokraty (SPD). Těží z hněvu voličů kvůli rostoucím cenám energií v důsledku sankcí vůči Rusku.
Alternativa pro Německo byla založena v roce 2013 jako strana brojící proti euru v době dluhové krize v eurozóně, ale posunula se doprava a stala se nejúspěšnější krajně pravicovou stranou v Německu od druhé světové války.
“Viděli jsme, že celá ta diskuze o krajně pravicových tendencích AfD nijak nepoškodila,” uvedl Güllner. “Naopak to vedlo k tomu, že strana posbírala veškerý potenciál radikální pravice, který v Německu zůstal po pádu národního socialismu,” dodal.
Kontrarozvědka mládežnické uskupení označila za extremistické poté, co Německo koncem loňského roku uvedlo, že zmařilo pokus jiné krajně pravicové skupiny zahájit násilné svržení státu a dosadit do čela země potomka šlechtického rodu, který usiloval o podporu Ruska. Dva ze zatčených při zátahu tehdy patřili k AfD.
