Vystrčil a další senátoři uctili památku Jana Palacha. Na protest proti sovětské okupaci se upálil před 52 lety
Obhajoba svobody a snaha vyvést národ z nesvobody byl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila bezprecedentní čin studenta Jana Palacha, který se před 52 lety upálil na Václavském náměstí v Praze. Počátkem roku 1969 tak učinil v pokusu o vyburcování lidí z letargie, do níž společnost upadala po srpnové okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. V den 52. výročí jeho činu Vystrčil s dalšími třemi senátory položil květiny a svíčky v místě, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku pod Národním muzeem.
Další květiny senátoři položili u Palachova památníku poblíž druhé budovy muzea, dřívějšího Federálního shromáždění. Na vysokém stožáru tam loni 17. listopadu byla odhalena plastika Plamen.
“Pro sebe si jen říkám, jak to asi muselo vypadat v té sobě, když byli mladí lidé, kteří byli tak zoufalí, že dokonce sami sebe zapálili, aby jiné upozornili na to, že se děje něco, co není správné. Je to pro mě memento, které nosím v sobě, a jsem vděčný za to, že můžeme žít v době, která je dnes podstatně jiná, než tomu bylo tehdy,” uvedl Vystrčil. Piety se zúčastnil s prvním místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou, místopředsedou Jiřím Oberfalzerem a senátorkou Miroslavou Němcovou.
“Jestli je něco málo, nebo není – to je vždycky na nás, na to, jak si dokážeme události, které předcházely tomu, než jsme získali svobodu, připomínat,” řekl Vystrčil na dotazy novinářů, proč je delegace Senátu jediná z ústavních činitelů, která si Palachův čin dnes připomíná.
Třicetimetrový ocelový sloup jako podstavec pro sochu stojí před budovou bývalého Federálního shromáždění již čtyři desítky let. O objektu v těsné blízkosti pražské magistrály přitom donedávna jen málokdo věděl.
Při dostavbě budovy Federálního shromáždění počítal s připomínkou Palachova činu kousek od místa upálení autor pylonu Karel Prager. Důkaz jeho původního určení byl teprve nedávno objeven v Pragerově archivu. Národní muzeum stožár, který byl navržen jako obrovská skulptura, restaurovalo a osadilo plastikou připomínající plameny od Antonína Kašpara.
Autoři v 70. letech pravý smysl památníku zamlčovali. Původně měl být osazen žulovou plastikou Miloslava Chlupáče nazvanou Plamen, úředníci to ale počátkem 70. let zakázali. Model plastiky je uchován v Národní galerii. Na pylonu byl desítky let československý státní znak.
Před několika lety byla také na Alšově nábřeží odhalena skulptura amerického architekta a sochaře českého původu Johna Hejduka. Tento památník nazvaný Dům syna a Dům matky tvoří dvě geometrické plastiky, také znázorňující stylizované plameny. Národní muzeum předloni v říjnu ve Všetatech na Mělnicku otevřelo Palachův památník. Jeho součástí je rodný dům Jana Palacha.
Vedení Všetat uctilo památku Palacha u jeho rodného domu
Palachovu památku uctili také Starosta Všetat Robert Sokol a místostarosta Luboš Klobása (oba Náš městys). U památníku v jeho rodném domě ve Smetanově ulici ráno zapálili svíčku a položili věnec. Pietní akt se letos kvůli pandemii koronaviru nekonal.
“Já si myslím, že jsme to rozumně vyhodnotili a vzhledem k situaci v místě, kdy nám opravdu nakažení přibývají, tak jsem rád, že tady není nic hromadného, že si to připomeneme v tomto komorním duchu,” řekl ČTK Sokol.
Starosta s místostarostou byli dnes první, kdo u Palachova památníku zapálil svíčku. Oba se následně přesunuli na místní hřbitov, kde je hrob rodiny Palachových a kde dříve ležely Palachovy ostatky, které nyní spočívají na Olšanských hřbitovech. Na hrobě zapálili další svíčku, i zde byla jejich svíčka jediná.
Palacha připomíná na hřbitově ve Všetatech také pomník s názvem Pocta Janu Palachovi, který vytvořil akademický sochař František Janda, odhalen byl v roce 1994. Nachází se nedaleko vchodu. U něj leželo několik starších svíček, dnes ráno ale nehořela žádná.
Zájem ze strany veřejnosti o památník Jana Palacha podle Sokola je. “Přitáhne nám to sem lidi, kteří by sem jindy nepřijeli. Zájem je, od doby, co se to otevřelo, tak sem lidé chodí a doufám, že se jim ten památník líbí,” řekl Sokol.
Národní muzeum otevřelo ve Všetatech Palachův památník v říjnu 2019. Jeho součástí je rodný dům Jana Palacha i nová budova s multimediální expozicí.
Rodný dům byl předělán, prochází jím takzvaná hrana zla, která se symbolicky zastavuje o stůl, jenž je poctou Palachově rodině. Hranu tvoří velký kovový hranol. Okna budovy jsou zatemněná, ven lze nahlédnout jen malými špehýrkami, symbolizují oddělení rodiny od společnosti.
V druhé, nově postavěné části památníku, jsou autentické předměty, které měl s sebou Jan Palach 16. ledna na Václavském náměstí ve chvíli, kdy se zapálil. Jsou zde i multimediální obrazovky s historickými fakty a souvislostmi. V expozici je také posmrtná maska Jana Palacha, kterou vytvořil sochař Olbram Zoubek včetně sochy zvané Jan.