Představitelé Národního odporu se vrátí opět k soudu. Kauza, která trvá více jak 10 let je znovu otevřena
Obvodní soud pro Prahu 1 se bude muset znovu zabývat případem osmi lidí, kteří čelí obžalobě kvůli propagaci neonacismu, například propagací uskupení Národní odpor. Stíhání obžalovaných se před dvěma lety kvůli jeho délce zastavilo a rozhodnutí následně potvrdil i Krajský soud v Praze. Obě usnesení však zrušil Nejvyšší soud (NS), který rozhodnutí zveřejnil na svých stránkách.
V říjnu 2012 soudkyně Dana Šindelářová všechny podezřelé osvobodila. V roce 2016 začal obnovený proces, který soud v roce 2018 v neveřejném jednání zastavil kvůli jeho přílišné délce. Usnesení potvrdil odvolací soud. Nejvyšší státní zástupce však podal dovolání k Nejvyššímu soudu. V něm mimo jiné uvedl, že “povinnost státu stíhat organizovanou kriminalitu páchanou z nenávistných pohnutek, jako tomu bylo i v případě obviněných, je v zájmu individuální a zejména generální prevence i přes překročení přiměřené doby trestního stíhání”. V takovém případě je podle žalobce další trvání řízení důvodné.
NS dovolání v březnu vyhověl. “Nejvyšší soud si je vědom toho, že tímto rozhodnutím dochází ke stavu, kdy bude pokračováno v řízení, jež je zatíženo deficitem nepřiměřené délky řízení. Právě proto bude muset soud prvního stupně a v případě podání opravného prostředku proti jeho rozhodnutí i soud druhého stupně vyvinout maximální úsilí k co nejrychlejšímu ukončení trestního stíhání obviněných,” uvedl v rozhodnutí předseda senátu NS Ivo Kouřil.
Podle něj budou muset soudy v případě, že by obžalované uznaly vinnými, délku řízení do rozhodnutí zásadně promítnout. “Je pak věcí státu, aby případně i dalšími opatřeními kompenzoval újmu obviněným přivozenou nesplněním povinnosti orgánů činných v trestním řízení (zde soudy) rozhodnout jejich věc v přiměřené lhůtě,” dodal Kouřil.
Obžaloba popisuje čtyři skutky, které se týkají například vylepování propagačních materiálů neonacistického Národního odporu (NO) ze 4. prosince 2008 v centru Prahy nebo organizování a pořádání shromáždění a pochodu 6. června 2009 v Jihlavě. Magistrátní úředník akci tehdy ukončil hned po jejím začátku. Byla nahlášena jako vzpomínkový pochod k uctění památky obětí druhé světové války. Skutečným účelem však bylo podle spisu uctění památky padlých vojáků wehrmachtu a vzdání cti příslušníkům SS.
Další skutky popsané v obžalobě se týkají vytvoření a zprovoznění webu Resistance Women Unity (RWU), což byla podle policie ženská odnož NO. Poslední skutek se týkal pořádání koncertu takzvané white power music, který se odehrál v únoru 2009 v Srbech na Kladensku.
Skupina obžalovaných vinu odmítala. Patří mezi ně například bývalý předseda pražské organizace rozpuštěné Dělnické strany Patrik Vondrák a další bývalí členové této strany nebo dlouholetý aktivista ultrapravicové scény Filip Vávra. Za podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka jim hrozí tři až osm let vězení.
