František Kostlán: Jak vznikalo romské číslo časopisu Babylon a následný večer romské kultury
„Chci udělat romský číslo Babylonu,“ řekl mi Petr Placák. Babylon je časopis a Placák je jeho šéf, a taky spisovatel, básník, historik, hudebník. Petr se obrátil na mě jako na starého harcovníka po romských ghettech, abych mu s tím helfnul. Seděli jsme letos na jaře v hospodě kdesi na pražských Vinohradech a snovali plány, jak by to celé mělo vypadat.
A už na konci října jsme seděli v hospodě Na Hrádku v pražském Břevnově a listovali romským vydáním revue Babylon, který má v podtitulu napsáno: studentský list pro seniory. To aby bylo vidět, že je skutečně pro všechny. A poslouchali autorské čtení a skvělou romskou skupinu Trio Romano.
Krupka a Teplice
Mezitím jsme s Petrem vyrazili do Krupky a nedalekých Teplic, kde jsme udělali rozhovor s místní autoritou, vajdou a aktivistou Jožkou Mikerem. A vedli docela dlouhou debatu s dalšími Romy o jejich názorech na společenskou situaci, vedle toho jsme probírali komunistickou normalizaci, ba šli jsme v minulosti ještě dál a zavzpomínali i na romské hrdiny, partyzány, kteří bojovali proti nacistům. Tato diskuse vyjde na internetové verzi Babylonu.
V papírovém vydání je vedle rozhovoru s Jožkou i můj článek o životě lidí v chudinských čtvrtích. „Každý člověk by měl objet svět a vybrat si zemi, v který by chtěl žít. Nezáleží na tom, jaké je rasy, jakého vyznání, jaké je národnosti. Prostě vybrat si zemi nebo město a tam žít,“ říká dřívější bagrág v povrchovém dolu Jožka Miker.
Babylon otiskl i krásné povídky Ivety Kokyové a Jany Hejkrlíkové, a také poezii dvou vynikajících romských básníků, Jana Horvátha Döme a Renáty Berkyové, například tuto její nádhernou báseň Koláč:
Piekla som jablkový koláč
Pre všetkých
a myslela při tom na teba
Nakoniec ho nikto nejedol
Bol příliš slaný
Romské vydání Babylonu (jakož i další jeho vydání) si můžete objednat zde.
Babylonský romský večer
Placák však chtěl kromě romského vydání své revue i Babylonský romský večer – a našel pro něj dobrý azyl v břevnovské hospodě Na Hrádku, kde je prostorný zadní sál, vhodný i pro tanec. A kde visí obraz císaře Františka Josefa I., což je pro zastánce monarchie, kteří patří ke čtenářskému okruhu Babylonu, důležitý znak spřízněnosti.
Všechny tři zmíněné dámy napřed četly svá díla a měly nebývalý úspěch. Zájem přítomných čtenářů Babylonu o jejich tvorbu byl okamžitý a spontánní, aplaus nadšený. A potom všem hrála skvělá kapela Trio Romano, složená z vynikajících muzikantů a hlavně z lidí, kterých si nesmírně vážím: Gyulla Banga, Milan Migel Horváth a Petr Horváth. S Gyullou jsme dlouho jezdívali na mimopražské reportáže pro Romea.cz. A s Migelem (a dalšími umělci) jsme před několika lety v rámci projektu Múzy dětem navštěvovali dětské domovy, kde jsme hráli dětem a hráli si s nimi – byla to úžasná doba, nabitá energií. Migelův bratr Petr hraje mimo jiné i se známou kapelou Bachtale apsa Mária Biháriho.
Skupina Trio Romano má obrovskou devizu – hraje romské písně z celé Evropy včetně Španělska, Francie, Ruska, Maďarska či Balkánu, takže doslova každý si během koncertu najde „to své“.
Všichni přítomní, gádžové i Romové, si autorské čtení i hudbu pochvalovali. Zpočátku jsme seděli pěkně zařazeni do škatulek – Romové spolu a gádžové spolu, ale během tance se vše promíchalo do černobílé, jak by to taky mělo vypadat v běžném životě.
Celá ta akce s romskou literaturou a hudbou, a následným tancováním a povídáním bílých s černými měla nebývalý úspěch, takže pan šéfredaktor Placák si ji chce za čas zopakovat.
