Fedor Gál pro MF Dnes: Stačí jen jiskřička a máme pogrom. Romové jsou první na ráně
Během
protiromských demonstrací na budějovickém sídlišti Máj se mnoho
přítomných ohrazovalo proti označení radikál či rasista. Sociolog Fedor Gál
vysvětluje, co je a co není rasismus a na co se máme ptát Romů. "Jestli
někdo zvedá protiromské téma proto, aby se udržel v pozici, je
zločinec, deviant," řekl v rozhovoru pro MF DNES.
Někdy
si říkám, jestli přece jen nejsem taky trochu rasista. Když jedu
tramvají a nastoupí parta Romů, začnu instinktivně dávat pozor na svou
peněženku...
Dobře děláte.
Ale
říkám si, že pokud to jsou kapsáři, seberou mi maximálně tak promile
toho, o co mi může ukrást "běloch" v kravatě, když třeba vyvádí miliony
z dopravního podniku.
Nebo rozhazovačný pitomý stát. Já
se budu cítit v tramvaji podstatně hůř, když do ní nastoupí osm
holohlavých kluků. Zlodějíčci z Rumunska mi můžou šlohnout peněženku,
ale skindheadi by mě klidně ubili.
Hodně lidí se diví: když nechci Romy za sousedy, protože žijou jinak a chovají se hlučně, jsem proto rasista?
Rasismus
začíná tam, kde cítím nenávist a předsudky vůči lidem jenom proto, že
jsou jiní než já. Mít nepříjemného souseda je peklo, ale když mluvím o
rasismu, mluvím o vztahu ke skupině lidí nacpaných do jednoho pytle.
Co vás nejvíc zneklidnilo na atmosféře posledních týdnů?
Nejde
o poslední týdny. Byl jsem před pár lety v Janově, Litvínově, sledoval
jsem Duchcov, navštívil jsem ostravská ghetta. Jsem zneklidněný
atmosférou ve společnosti. Připomíná mi to 20. a 30. léta minulého
století, kdy jasnozřiví lidé zřetelně cítili, že atmosféra houstne. Což
je nyní docela neuvěřitelné, protože dnes žijeme v demokracii,
relativním blahobytu. Od roku 1939 tady zřejmě nebylo lépe a lidi mají
přesto pocit, že hůř nebylo, jsou permanentně naštvaní. A tak stačí
jiskřička, například facka na pískovišti a máte v ulicích dav. Ukažte
davu nabitému negativními emocemi na obětního beránka a začne se chovat
pogromisticky. Romové jsou tradičně první na ráně.
Vidíte v téhle situaci nějaký nový prvek?
Zneklidňující
pro mě je, jak se k této situaci staví někteří politici a další se na
ní dokonce přiživují. Jak to, že ty politiky, kteří v médiích tak rádi
mluví na téma sociální spravedlnosti a solidarity, nevidíme vlastním
tělem bránit ohrožené ženy, děti a staré lidi? A pak jsou tu ti, kteří
tuto kartu zneužívají, a ti jsou nejhorší z nejhorších, jsou
nebezpeční. Těží z nenávisti – ne vůči konkrétním viníkům, ale ke
skupině obyvatelstva. Já jsem Žid, narodil jsem se v Terezíně, mí
nejbližší odešli z tohoto světa v krematoriích koncentračních táborů.
Nemůžu pasivně přihlížet.
Takový
Tomio Okamura je možná ten poslední, kdo by měl být rasistou, protože
si sám prožil ústrky v dětství. Je špatně, že teď vyzývá Romy, aby na
sobě "zapracovali", jak to udělal on?
Okamura je
populista s velkým P. Znám spoustu Romů, kteří na sobě zapracovali,
přestože žili v extrémně nepřátelském prostředí. Ano, člověk na sobě
makat musí a je na něm, aby se dostal z problémů, ale v atmosféře, kde
44 procent dětí nenávidí Romy, aniž s nějakým promluvily tři věty, kde
90 procent lidí nechce mít Romy za souseda, musí Romové na sobě makat
asi desetkrát víc než běžný občan.
Otto
Chalopka z VV napsal: "Pokud se nedostavují žádané výsledky, hlavní
vina leží na Romech samotných. Ono je velmi složité pomáhat někomu, kdo
pomoc odmítá." Proč neexistuje romská elita, která by své požadavky –
mimo jiné na svou komunitu – hlasitě a jasně artikulovala?
Nechtějte
například po mně, abych antisemitům vysvětloval, že jsem sice Žid, ale
jinak normální. Na řídkost elity strádáme všichni, nejenom Romové.
Stejně jako na inflaci lůzy. Rasové a etnické charakteristiky lidí bych
do toho fakt netahal.
Mohou se Romové "přizpůsobit"?
Já
myslím, že jsou přizpůsobiví až až. Nikdy nevybudovali romskou gerilu
proti extremistům, kteří je ohrožují na životech. Nikdy nevytvořili
vlastní politické zázemí, které by hlásalo stejně agresivní a xenofobní
teze, jaké šíří politici, kteří Romy nemají rádi, nebo je zneužívají
pro vlastní politickou kariéru – což je případ toho pána z VV.
Jaká je podle vás tedy motivace politiků, kteří se pouštějí do Romů?
Jestli
někdo zvedá protiromské téma proto, aby se udržel v pozici, je
zločinec, deviant. Přilévá olej do ohně, který jednou sežehne možná
také jeho děti.
Hodně lidí nechápe, proč mají být označeni za rasisty, když chtějí, aby se Rom choval stejně jako oni…
Stejně
jako kdo? Jako sympatizanti DSSS? Jako chalupáři a zahrádkáři? Jako
významná část městské střední vrstvy posedlé konzumním životním stylem?
Jako já? Vy? Ne! Nepřátelé Romů by chtěli, aby nebyli, anebo aby je
alespoň nebylo vidět. Proč by měl člověk, který se dokáže radovat z
přítomnosti, odhodit tuhle svou vzácnou vlastnost? Většinová populace
považuje za užitečnější trávit svůj život v nasranosti a v obavě, co
bude za 20 let. Ta radost z každodenního života, přítomného okamžiku,
jejich vztah k dětem a starým lidem, integrita romských rodin, je něco,
co bychom se měli od nich učit. Já jsem poslední tři roky dělal s
partou lidí dokument o rodině Natálky z Vítkova. A za tři roky se z
těch lidí, kteří se kolem toho filmu motali, půlka rozvedla, rozpadly
se přátelské vztahy. Takové to typicky české. A ta rodina je přes to
trauma a stigma a to hrozné, co přežili, integrovaná jako hrom.
Je
třeba zcela nelegitimní názor Okamury, který říká: podpořme dobrovolné
vystěhování Romů do jejich státu v Indii, tak jak to bylo s Židy a
Izraelem?
On ví, že co říká, je absolutní nesmysl. Ví, že
když řekne, ať si Romové založí svůj vlastní stát, nepohne se ani
lísteček na stromě, protože Romové jsou roztroušení minimálně po celé
Evropě, tedy hlavně tam, kde po Okamurovi neštěkne ani pes. Takže je to
výrok adresovaný ne ve prospěch vzniku samostatného romského státu, ale
ve prospěch kariéry pana Okamury. Ale hlavně: vždyť oni jsou Češi,
občané České republiky, oni jsou tady doma! Mimochodem, on existuje v
Indii nějaký romský stát?
Při
českobudějovických demonstracích se objevila nová věc: k pochodujícím
extremistům se připojila i střední třída. Jak je tohle znepokojující?
Otázka
je, kolik lidí ve společnosti musí projevit tento typ negativní emoce,
aby došlo k požáru. Kolik? To nemusí být 12 procent voličů, někdy stačí
pro překročení kritické hranice mnohem menší procento lidí, a na konci
je Václavské náměstí plné hajlujících a vítajících Hitlera. Nedávno
jsem ty fotky viděl.
