Dlouho jsem zvažoval, zda to zveřejnit. Myslím ale, že v současné době je to potřeba a víc než na místě.
Za dveřmi jsou komunální volby a volby do Senátu. A máme možnost mezi kandidáty zaznamenat dokonce i romské představitele – to je skvělé. V předešlých politických volbách jsme ale už také měli pět romských kandidátů za různé politické strany. Bylo jich tedy ve skutečnosti sedm, jen ty dva za radikálně xenofobní strany nepočítám.
A teď moje otázka: podpořili jsme našimi hlasy tu hrstku romských kandidátů? A další otázka je, zda mají romští kandidáti uspět ve volbách, když se po nich chce, aby kandidovali čistě jen se sociálním programem, který bude zaměřený na romskou problematiku …
Pokládají si třeba lidé ze sociálně slabších poměrů a vyloučených lokalit otázku, že je zapotřebí pro spravedlnost řešit mnohem více i jiné záležitosti, než které jsou jen úzce spojené s jejich vlastním životem (přežíváním)? Jaký máte názor například na prosazování politiky rovného přístupu ke vzdělání, na bezpečnost, výstavbu čehokoli, zaměstnanost, výši mezd a mnoho jiných? Myslíte, že tyhle oblasti nejsou v zájmu i těch nejchudších a nejohroženějších obyvatel?
Když nejsou mnozí Romové u voleb aktivní, proč se často hlasitě ozývají právě oni?
Další legitimní otázkou také je, co pro nás ti romští politici udělali? A měli vůbec možnost něco udělat? Ve skutečnosti téměř žádné politiky nemáme.
Situace vzhledem k nám ve světě se nezmění dokud se nevzchopíme, dokud opravdu každý z nás nepřehodnotí své postoje. Světu je potřeba ukázat, že jsme schopní, že pokud dostaneme příležitost, tak jí chytneme za pačesy a už nikdy nepustíme. Chtějme dostatek pracovních příležitostí, které budou slušně mzdově ohodnocené, bojujme proti rasismu jako takovémi, proti znevýhodňování a všem nepravostem, prostě žádejme stejný metr pro naprosto každého.
Vnímám, že jsou mezi námi stále někteří lidé, kteří osočují za svou neschopnost jiné. Naopak bychom si měli říkat, co já jsem pro sebe a svou rodinu udělal proto, aby jsme se měli lépe? Prostě podpořme romské kandidáty a jestli zaznamenají úspěch, neházejme jim klacky pod nohy tím, že na ně budeme přenášet své neúspěchy. Chtějme po nich, ať prosazují spravedlnost a jeden metr pro celý český národ.
Prosím zároveň každého, kdo kritizuje aktivní lidi, ať už politiky nebo třeba sociální pracovníky, kteří se snaží pomáhat, aby si ti nejdřív sami vyzkoušeli, neboť nevděčnost je velmi deprimující a co víc – jsem přesvědčený, že kvůli nevděčnosti se mnohdy rozrustají řady radikálních nenavistníků romského etnika. Jsem svědkem třeba toho, jak jsou někteří sociální pracovníci bombardování i od gamblerů, když nějakým způsobem prohrají například příspěvek na bydlení.
Dospělý a svéprávný člověk by měl nést za své prohřešky zodpovědnost. Mám sociální cítění, chápu, že kdokoli se muže dostat do sociálního propadu, ale neuznávám, pokud se nesnaží a nespolupracuje, neváží si pomoci. Zároveň ale není možné mít pocit spoluzodpovědnosti za neschopnost nějakého člověka jen proto, ze jsem příslušníkem stejné národnosti.
Možná mě teď spousty z dotčených budou nenávidět, ale věřte, že to s mnohými myslím opravdu dobře a že pokud by se dost lidí zamyslelo, situace vzhledem k nám Romům by se musela změnit. Pracovní nabídka převyšuje poptávku, to také o něčem svědčí, i když vím, že získat práci vzhledem k rozšířené zadluženosti, exekucím apod. je těžké. Pak tedy i tady se dá tlačit např. na změnu exekučního zákona a obecně – být prostě aktivní.
