Tomáš Ščuka: Romové potřebuji v prvé řadě kompetentní reprezentaci, nikoliv za každou cenu romskou!
Rád bych se nyní věnoval našemu velkému nedostatku – aktivní účasti Romů v
politickém dění.
Díky existenci sociálních sítí usnadňujicích komunikaci a možnosti sdílení
názorů jsme měli v poslední době příležitost sledovat různé diskuse, výzvy a
podobné vstupy od nejrůznějších Romů napříč republikou, kteří se k potřebě vyšší
participaci naší komunity často vyjadřují a sdílí své pohledy. To vše je
samozřejmě dob a vítané!
Domnívám se ale, že v mnoha těchto případech nejsme vůbec aktuální a
nehovoříme o tomto vážném tématu v kontextu dnešní doby! Romské veřejné mínění
zaměřené na propagaci romských kandidátů na základě etnického původu nás bohužel
posouvá od přítomnosti vice do minulosti. A to není dobře. Romové potřebuji v
prvé řadě kompetentní reprezentaci, nikoliv za každou cenu romskou!
Mám za to, že volání po solidaritě v otázce podpory toho či onoho kandidáta
jen pro jeho romský původ, je přístup se kterým zásadně nesouhlasím! I když jsme
v České republice národnostní menšinou, neznamená to přece, že máme mít na vše
stejný názor? Co respekt k demokracii? K jejím hodnotám a principům?
Vidíme v médiích, že pouhých 200 poslanců ve sněmovně se nedokáže shodnout na
důležitých politických otázkách, které se týkají budoucnosti naší země. A
stejně tak bychom měli ctít a budovat hodnoty demokracie i v naší komunitě. To,
že jsme menšina neznamená, že se vždy na všem shodneme.
Mladých vzdělaných Romů se zatím moc v politice bohužel neangažuje. Věřím, že
se tak děje proto, že se terpve formuji. Někteří ve volbách už kandidovali i
když bylo pravděpodobné, že pro nevolitelné umístění na kandidátkách politických
stran, je šance na úspěch malá. Za projev zájmu participovat na věcech
veřejných jim však patří poděkování.
Tato mladá generace si totiž velmi dobře uvědomuje, že porevoluční romské
politické hnutí bylo úspěšné nejen pro samotné vzdělání některých jejich členů,
ale i přítomnost samotného vůdčího ducha, tzv. leadershipu v jeho vedení.
Realita je taková, že jen skuteční romšští lídři mají v dnešní době šanci
úspět v demokratických volbách, kde je konkurence a rivalita neúprosná. Chápu
tedy potřebu některých mladých vzdělaných Romů na sobě dále tvrdě pracovat před
jejich případnou budoucí kandidaturou.
Je třeba si uvědomit, že tak jak se mění společnost, se měníme i my, Romové!
Žijeme tu vedle sebe a jako národnostní menšina, která stále nemá rovné
postavení ve společnosti, si zasloužíme vzdělanou a fundovanou romskou
reprezentaci v politice. Romové chtějí být hrdí na své představitele. Ve
21. století je to přece přirozená potřeba jakéhokoliv národa/skupiny, jež je
součástí společenského prostoru.
Pozitivně očekávám, že příjde doba, kdy se začnou brzy objevovat skuteční
lídři, kteří budou schopni zaujmout a získat dostatečnou podporu k zastupování
lidu ve státní správě.
V takovém momentě pak vzájemná solidarita Romů ve volbách příjde zcela
přirozeně právě a jen skrze profesní a morální profil kandidátů včetně jejich
společenského kreditu.
Musím však zopakovat, že výzvy na sociálních sítích k podpoře některých
romských kandidátů jen pro jejich romský původ nejsou na místě a vrací nás do
minulosti. Kritika o nesolidaritě Romů není oprávněná a nerespektuje podstatu
demokratických voleb.
Vážení čtěnáři, přeji si v tomto ohledu změnu, která je zásadní pro posun nás
Romů dopředu. A to ve všech směrech!
Článek byl zveřejněn v Romano hangos
