Film Cesta ven se hraje ve francouzských kinech. Média ho chválí a vyzdvihují výkon Klaudie Dudové.
Ve francouzských kinech se od středy hraje film Cesta ven režiséra Petra Václava, v České republice oceněný sedmi Českými lvy. Francouzští kritici toto drama z prostředí romské komunity chválí a recenze vyzdvihují zejména představitelku hlavní role Klaudii Dudovou.
Francouzi už měli možnost film vidět na loňském festivalu v Cannes. Nyní se snímek promítá pod titulem Zaneta, což je francouzská podoba jména hlavní postavy.
Prostý a pravdivý, píše kulturní server TLC o snímku Petra Václava, který je původem dokumentarista a od roku 2003 žije ve Francii. Václavovi se podle kritiků podařilo zachytit Žanetinu nesmírnou energii a touhu dostat se z marasmu své komunity a udržet si důstojnost.
List Le Monde film doporučuje zhlédnout, protože jde o "citlivé, poutavé, silné a citlivé umělecké dílo".
Server Les Echos snímek označil za film, který nezjednodušuje ani nepřikrášluje a přitom vychází z reality Romů potýkajících se s chudobou, rasismem, společenským vylučováním a často kriminalitou. Podle serveru film od začátku do konce prozařuje mimořádná Klaudia Dudová v roli Žanety coby zosobnění vůle a energie víc než vzteku. "Síla této postavy proniká přímo k srdci. Volání někde mezi realitou a dojetím, na něž se stěží zapomíná", píše o filmu server Les Echos.
Kritik serveru Culturapoing cituje Petra Václava, který se rozhodl nemlčet při provolávání rasistických hesel typu Cikáni do práce, Zplynujme je nebo Vraťte se do Indie. Václavův film je podle serveru zrcadlem české i francouzské společnosti. Obě spojuje kombinace odmítání na jedné straně a odlišná oficiální politika na straně druhé.
Příběh krásné postavy Žanety dle serveru slouží k vyjádření hlavního poselství filmu, totiž potlačení etnického nebo kulturního problému a vyzdvižení obecného aspektu – člověka potýkajícího se s nezaměstnaností a vážnými životními obtížemi. To, že jde o Romy, je prý až na druhém místě. Je to film o starostech, jež mají chudí lidé, ať Češi nebo Francouzi, dodává francouzská recenze.
Připomíná také, že scénář vznikl za dva měsíce a natočen byl s neherci v zimě a s minimálním rozpočtem. Václav sám řekl, že chtěl ukázat spíš zcela banální realitu každodenního života, protože je tíživější než samotný příběh. To, že se obrátil na neprofesionály, považuje Culturapoing za jeden z nejpůsobivějších znaků filmu.
Někteří z kritiků považují za málo věrohodné podle nich zbytečně rozvedené příběhy některých vedlejších postav. List Libération ve své kulturní rubrice považuje Václavovu "sociální kroniku" poukazující na systematickou diskriminaci menšin v České republice za poněkud didaktickou.
