Rozhovor k Ústavní stížnosti k předvolební kampani v Mostě: Museli jsme se ozvat kvůli našim dětem a budoucnosti, říkají Romové z Chanova

Krajský soud v Ústí nad Labem minulý týden zamítl stížnost čtyř Romů, kteří chtěli zneplatnit výsledek říjnových komunálních voleb v Mostě kvůli protiromské předvolební kampani Sdružení Mostečané Mostu (SMM). Advokátka Pavla Krejčí, která čtveřici zastupuje, se v pondělí obrátila na Ústavní soud, aby v celé věci rozhodl. “Mě osobně zasáhl rozhovor dvou malých chlapců, kteří si prohlíželi letáček SMM s nápisem vystavíme vesnici pro lůzu. Jeden chlapec se ptal druhého, kdo je ta lůza? Druhý mu odpověděl: ‘Ty to nevíš? To jsme přeci my, Cigáni,’ uvedl v rozhovoru pro server Romea.cz Roman Šváb, jeden ze stěžovatelů. Na důvody, proč byla stížnost podána jsme se zeptali i Petera Baža, Radka Švába, Františka Nistora a jejich advokátky Pavly Krejčí.

Pane Bažo, vy jste již v minulých komunálních volbách v roce 2014 ve vašem městě poukázal na kupčení s hlasy a podal jste trestní oznámení. Obvinění byli díky vám usvědčeni, pořizoval jste nahrávku tehdejší bývalé náměstkyně primátora Mostu ze sdružení Mostečané Mostu Jany Jeníčkové, ve které vám nabízela úplatu za volební hlasy od Romů.  Soud byl uzavřen až teprve v květnu 2018. Jeníčková byla odsouzena společně s Janem Haškem k podmínečným trestům a byla jim uložena peněžitá pokuta. Jsou to celé čtyři roky, kdy jste čekali na rozhodnutí soudu. Jaké byly ty čtyři roky čekání?

Peter Bažo: Ty čtyři roky jsem žil v napětí a  ve strachu, ale stále jsem věřil ve spravedlivý a nezávislý soud.

I v těchto komunálních volbách jste, společně s vašimi kolegy, podal stížnost na průběh voleb za použití urážlivých a rasistických hesel v předvolební kampani politického uskupení Mostečané Mostu. Co vás vedlo k tomu, že jste stížnost podali?

Peter Bažo: K žalobě nás vedla skutečnost, že letošní předvolební kampaň sdružení Mostečané Mostu byla přímo mířená proti Romům. A na to, že byla mířená proti Romům, máme spousty důkazů. A tak jsme si řekli,  že když ne my teď, tak už nikdy nikdo! Protože naše děti už by na něco takového odvahu neměly. Naše děti by se bohužel naučily žít s tím, že jsou druhořadými občany České republiky.

Ptali jsme se sami sebe, k čemu jsou podobné politické strany a uskupení, které nemají pro své voliče nic než  zlo a podněcováni k nenávisti a rasismu? Tvrdí o nás Romech, že jsme paraziti, nepotřební, neprospěšní… Po zhlédnutí pořadu 168 hodin jsem měl pocit, že se vracíme do 30. let, o kterých mi vyprávěli moji rodiče a prarodiče. Vyprávěli mi o zvěrstvech, které se této kampani sdružení Mostečané Mostu podobají. Bohužel v předválečné době se Romové a jiné národnostní menšiny nemohli bránit. Dnes máme nezávislé soudy, ve které věříme, a tak se bránit budeme.

Hned po odvysílání pořadu 168 hodin, konkrétně 18. 9. 2018, jsme psali email SMM, ve kterém jsme je zvali na schůzku do Chánova, abychom jim dali možnost se vyjádřit. Tento email můžeme i doložit. Několikrát jsme jim psali i na facebookový profil sdružení, ale jediné, čeho jsme se dočkali, bylo blokování. Kdyby se SMM vyjádřilo a třeba se distancovalo od slov tiskového mluvčího, který mluvil v této reportáži, možná by nikdy k soudu nedošlo. Také z toho nemáme radost, že se musíme tahat po soudech.

Radek Šváb: Mě osobně zasáhl rozhovor dvou malých chlapců, kteří si prohlíželi letáček SMM s nápisem vystavíme vesnici pro lůzu. Jeden chlapec se ptal druhého, kdo je ta lůza? Druhý mu odpověděl: “Ty to nevíš? To jsme přeci my, Cigáni.”

Roman Šváb: Žalobu jsem se rozhodl podat z mnoha důvodů. Jeden z nich je obava z toho, co prohlásili SMM prostřednictvím svého tiskového mluvčího o nutnosti oplodňování Romů v reportáži v pořadu 168 hodin.  Dalším impulzem byla věta z měsíčníku Krušnohor, která vysvětluje, jak to s tou nutností oplodňování sdružení Mostečané Mostu vlastně myslí. “Když lidi vylepšují zvířata a rostliny šlechtitelskou prací, tak se nad tím nikdo nepozastavuje. Když to samé chceme udělat s lidmi, tak je to špatné. Všichni ale vědí, že krásné modré oči jsou na klinikách velice žádané.”

František Nistor: Co nás vedlo k podání další stížnosti? Vše, co bylo důvodem pro podání stížnosti, už kolegové řekli. Chtěl bych jenom dodat, že ať dopadne soud jakkoliv, nebudu nikdy ničeho litovat a udělám to kdykoliv znovu. Tato stížnost nebyla podána pouze za Romy, ale za všechny lidi, kteří se něčím liší, ať už barvou pleti, mentálním nebo tělesným postižením anebo sexuální orientací. Příště se terčem mohou stát i oni. Rasismus a diskriminaci si nezaslouží žádný člověk na světě.

Stížnost na porušení průběhu voleb, kterou jste jako právní zástupkyně stěžovatelů občanů města Most podala, byla Krajským soudem v Ústí nad Labem zamítnuta. Očekávala jste takový výsledek?

Pavla Krejčí: Vůbec jsme nevěděli, jak se Krajský soud v Ústí nad Labem k dané věci postaví. Judikatura týkající se námi namítaných vad volebního procesu prakticky neexistuje. Z tohoto důvodu mě ale rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ve své podstatě nepřekvapilo.

Soudci byli ve velice složité procesní situaci a jejich postup naprosto respektuji. Na druhou stranu to rozhodnutí pro nás vůbec nevyznívá nepříznivě; spíše bych řekla naopak. Z rozhodnutí víceméně vyplývá, že Krajský soud v Ústí nad Labem považuje volební kampaň volebních stran Sdružení Mostečané Mostu a Otevřená radnice Most za kontroverzní. Dokonce soudci v rozhodnutí uvedli, že si váží snahy mých klientů celou situaci řešit a považují to za návrh směřující ke kultivaci volebního procesu v Mostě, nemají však prostředky, kterými by situaci řešili v rámci volebního práva.

Rozhodli jste se tedy podat stížnost na Ústavní soud. Proč?

Pavla Krejčí: Od počátku jsem byla s klienty domluvena na tomto postupu a ve volební stížnosti jsme to avizovali i Krajskému soudu v Ústí nad Labem. To, co se stalo v Mostě, je totiž natolik kontroverzní, že to má potenciál k tomu, aby Ústavní soud celou záležitost projednal.

Z mého pohledu došlo volební kampaní volebních stran Sdružení Mostečané Mostu a Otevřená radnice Most k narušení základních principů demokratického právního státu. Aby měli čtenáři představu, tak předmětem volebního přezkumu jsou mimo jiné výroky týkající se nuceného oplodňování Romů nebo výroky týkající se možnosti „šlechtitelských“ úprav lidí na klinikách. Lidé byli označováni jako “havěť” či “lůza” a problém s nimi neměl být řešen, ale “vyřešen”.

Upřímně nechápu, jak může vůbec někdo něco takového nejenom vypustit z pusy, ale ještě se u toho usmívat. A to již vůbec nemluvím o tom, že některé z těchto výroků vytiskli na volební letáky nebo použili na volebních bannerech. To již opravdu není situace, kdy jeden kandidát o dalším kandidátovi ve volební kampani řekne, že je hlupák, a někdo kvůli tomu žádá volební soud o zásah. Asi všichni cítíme ten rozdíl.

Co žádáte po Ústavním soudu?

Pavla Krejčí: Žádáme, aby zrušil obě rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem a konstatoval porušení základních práv klientů. Zároveň jsme Ústavní soud upozornili na to, že již v roce 2004 vyzval Parlament k úpravě volebních zákonů o takzvanou předvolební ochranu, která by umožnila soudům nebo i jiným orgánům učinit opatření směřující k zamezení podobných vad volebního procesu ještě před samotným rozhodnutím voličů. Za 14 let se ovšem nestalo vůbec nic. Přitom předvolební soudní ochrana je naprosto běžnou součástí právních řádů evropských zemí.

V návrhu upozorňujeme například na poměrně kvalitní polskou právní úpravu, která umožňuje závadný volební materiál zabavit nebo rozhodnout o zákazu šíření závadných informací.  Dáváme tedy Ústavnímu soudu k úvaze, zda by nebylo možno právo na předsoudní volební ochranu dovodit na základě č. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Situace se z mého pohledu stala ještě markantnější po poslední změně volebních předpisů, kdy od 1. 1. 2017 došlo ke zpřísnění standardů volebního přezkumu. Tam se mi již dokonce jeví, že některá ústavní práva se ocitají zcela bez jakékoliv soudní ochrany, což je nepřípustné.

Pánové, sdružení Mostečané Mostu vás obvinilo, že nepodáváte stížnost sami za sebe, ale že za vámi někdo stojí, že vás  k tomu  někdo navedl. Jak to tedy bylo?

Peter Bažo: Toto nařčení odmítáme. A také nás uráží.  Proč si každý myslí, že jako Romové nemáme vlastní rozum a názor, že ke všemu potřebujeme někoho, kdo nás povede? Má-li někdo podezření,  že celá kauza byla vymyšlená někým jiným, než jsme my sami, a má pro svoje tvrzení důkazy, ať požádá policii o prošetření. Budeme moc rádi, usnadní nám  tím práci s věčným vysvětlováním toho, že nás opravdu nikdo nefinancoval.

František Nistor: Osočují nás z toho, že to není z naší hlavy. Zejména kandidáti sdružení Mostečané Mostu. Na svých profilech šíří lži o tom, že jsme byli navedeni, že to není z naší hlavy, že jsme to udělali pod nátlakem na objednávku někoho jiného. Je to směšné. Ale lidi z Mostu na to stejně neberou zřetel, protože je stejně nikdo neposlouchá.

Paní Krejčí, co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodla pány zastupovat zdarma?

Pavla Krejčí: Rozhodla jsem se, že v tomto případě nebudu po klientech žádat jakoukoliv odměnu. Klienti dělají celou věc i za účelem ochrany ostatních občanů města Most a obecné volební kultury. Nepřišlo mi proto správné po nich v takovém případě jakoukoliv odměnu žádat. Upřímně pány obdivuji, že se do toho pustili, neboť málokdo je k takovému kroku ochoten. Cokoliv bylo potřeba, nebyl to z jejich strany problém zajistit a nelitovali svého volného času.

Jedna věc je podání trestního oznámení a stížnosti na tu kampaň, tedy určitá represe proti těmto politickým subjektům. Existuje ještě nějaká jiná možnost, jak proti takovým protiromským kampaním postupovat?

František Nistor: Bohužel neexistuje, protože Česká republika nemá zákony pro tento problém. Bylo by dobré, kdyby se  na takovou kampaň dalo upozornit už před volbami. Určitě by se předešlo trestním oznámením a případnému opakování voleb. Bylo by dobré, kdyby Česká republika něco takového zavedla.

Pane Bažo, a jak to vypadalo v těchto komunálních volbách? Nepředpokládám, že by si někdo něco takového dovolil k vám, ale přesto, zaznamenal jste v Mostě nebo v Chánově nějaké kupčení s hlasy?

Peter Bažo: Ne, žádné kupčení s volebními hlasy jsem nezaznamenal, určitě bych na ně upozornil Policii České republiky. Ba naopak, byly to po několika volbách jediné volby, kdy se nás nikdo nesnažil uplatit za to, že jim Romové dají své hlasy.

Cítíte nějaký tlak na vás od té doby, co jste podali stížnost? Snaží se vás třeba někdo zastrašovat nebo něco podobného?

Pavla Krejčí: Na mě žádný tlak vyvíjen nebyl. Jako advokátka bych si ani nemohla dovolit jakémukoliv tlaku podlehnout.

František Nistor: Žádný negativní tlak nepociťujeme, osobní útoky také ne. Kromě toho, že nás osočují, že ta stížnost není z naší hlavy. Pokud si někdo myslí, že je to jinak a má pro to důkazy, ať klidně podá trestní oznámení. Každý, komu ukážeme důkazy použité v žalobě a vysvětlíme, proč žalobu podáváme, říká, že děláme dobře a někteří nás dokonce označují za hrdiny.

A zábavné je taky to, že si někteří myslí, že jsme podali trestní oznámení jen kvůli dvěma slovům: “lůza” a “nepřizpůsobiví”. Opravdu to není jen kvůli těmto dvěma slovům. Každý alespoň trochu rozumný člověk pochopí, že by nám takovou žalobu soud nevzal. A ústavní soud už vůbec ne.