Ředitel Agentury pro sociální začleňování: Tragédie, která se stala v Chomutově nás trápí, snažíme se dělat maximum možného
věci, které zároveň pomáhají k tomu, aby se nám společně žilo dobře. Když jsme
hledali název rubriky, oslovilo mě motto letošního Mezinárodního dne Romů
„Můžeme spolu“. A tak jsme se s organizátory dohodli, že rubriku uvedeme pod
stejným názvem.
Od května 2017 jsem do rozhovorů začala přidávat otázku týkající se slov, která
ve veřejném prostoru často ztrácejí skutečný obsah, protože si pod nimi každý
představujeme něco jiného. Jsou to slova jako Čech, Rom, gádžo a další podobná,
proti kterým se část respondentů během prvních několika měsíců rozhovorů v různé
míře a hojnosti ohrazovala.
Radek Jiránek vystudoval sociální práci na Filozofické fakultě Univerzity
Karlovy v Praze. Od roku 1996 pracoval na Ministerstvu vnitra, kde od roku 2002
vedl oddělení preventivních programů, dobrovolnické služby a lidských práv. Stál
u zrodu projektu Asistent prevence kriminality. Od června 2015 je ředitelem
Agentury pro sociální začleňování při Sekci lidských práv Úřadu vlády ČR.
Říká, že určující životní zkušeností významnou pro další profesní směřování pro
něj byla situace po rozdělení Československa v roce 1993, kdy v Karviné jako
student pomáhal získat české občanství Slovákům, kteří tam tehdy žili.
Co je podle vás potřeba dělat, aby se nám společně žilo dobře? Co to znamená po
nedávných událostech v Chomutově?
Já se budu soustředit na Chomutov, protože Agentura v Chomutově působí více než
rok, tak jsme relativně daleko s návrhy opatření ke zlepšení soužití. Naší
optikou jde ve spolupráci Agentury se samosprávou a dalšími partnery především o
osoby sociálně vyloučené, osoby chudé, které mají nedostatečný přístup ke
vzdělání, nevhodně bydlí a jsou zadlužené. Město od města je v této cílové
skupině různý poměr Romů.
Když to vezmu čistě logikou projektovou a pracovní, je
to, aby se nám dařilo dobře, otázka nastartování a rozeběhnutí aktivit, které se
naplánovaly, a je jich opravdu hodně. Je to konkrétní práce, konkrétní zapojení
Romů do plánovaných aktivit tak, aby nebyly jen objekty pomoci, ale aby byli
aktivními účastníky. Tím myslím, že Rom může být i zaměstnancem nějakého
projektu, ale když není zaměstnanec, nemá dostatečnou kvalifikaci, tak může být
přítomen procesu formulování problému, popisu toho, co ho trápí, a návrhu
řešení.
Agentura jako součást státní správy nemůže být všude a nemůže na ulici a v
bytě kontaktovat každého. Ideálním stavem je, když se v lokalitě pracuje,
zlepšuje se situace sociálně vyloučených a ti lidé nemusí ani vědět, že je to
naše zásluha.
Role Agentury není primárně pracovat s každým sociálně vyloučeným, ale
nastavovat takové prostředí, aby se sociální vyloučení zmenšovalo jak
regionálně, tak i počtem lidí, kteří jsou těmito znaky charakterizováni. Co se
participace veřejnosti včetně Romů týče, používáme metodu focus group, kdy právě
na reprezentativním vzorku – tedy menší skupině lidí přímo z lokalit,
identifikujeme jak potřeby, tak i návrhy na řešení.
Proběhla nějaká fokusní skupina i na sídlišti Písečná? Podle toho, co jsem tam
minulý týden viděla a slyšela na místě, mají lidé spíš pocit, že je od nich
Agentura daleko.
Tento pocit může být i oprávněný. Agentura jako součást státní správy nemůže být
všude a nemůže na ulici a v bytě kontaktovat každého. Ideálním stavem je, když
se v lokalitě pracuje, zlepšuje se situace sociálně vyloučených a ti lidé nemusí
ani vědět, že je to naše zásluha. Největší díl naší práce je ovlivňování a
nastavování dlouhodobých procesů a politik na úrovni obce, samosprávy, dalších
orgánů veřejné správy, což může být např. úřad práce. A pak práce s neziskovými
organizacemi.
My v každé lokalitě provádíme vstupní analýzu, která má část kvantitativní i
kvalitativní. U té kvalitativní jde o rozhovory s obyvateli sociálně vyloučených
lokalit. Určitě jsme se s několika desítkami lidí na sídlišti při analytické
činnosti setkali. O charakteru sociálního vyloučení v Chomutově víme, ale je
obtížně řešitelné pouze na lokální úrovni. Proto jsme připravili materiál pro
jednání vlády, který situaci v oblasti problémů v bydlení bude řešit systémově i
na celostátní úrovni.
Dobře, rozumím tomu, že role Agentury je spíše nastavování procesů. Na sídlišti
Písečná ale došlo k vraždě a otázka je, jestli máte pro takový případ nějakou
strategii, jak adekvátně reagovat?
Určitě nemáme takovou strategii,
že život jde dál úplně stejně. Každá taková událost nás velice trápí. V rámci
toho, co můžeme, co jsou naše kompetence, se snažíme dělat maximum možného. V
tomto konkrétním případě situaci od začátku aktivně sledujeme. Jsme v
intenzivním kontaktu s městem, neziskovými organizacemi i policií.
Každá taková událost nás velice trápí. V rámci toho, co můžeme, co jsou naše
kompetence, se snažíme dělat maximum možného. V tomto konkrétním případě situaci
od začátku aktivně sledujeme.
Hlavní práce je však nyní na straně policie, která tragickou událost
vyšetřuje. Městu, jakožto našemu hlavnímu partnerovi, jsme nabídli krizovou
podporu a následně zprostředkovali naše informace i kontakty.
S postiženou rodinou je dle našich informací v kontaktu nezisková organizace
In Iustitia zaměřující se na tyto případy. S touto organizací jednáme o
případných budoucích krocích, stejně tak jako s dalšími aktéry. Určitě nám celá
situace není jedno, jednáme tak, jak nám umožňují mantinely, v rámci kterých se
pohybujeme.
Kdy mohli obyvatelé sídliště zaregistrovat tyto aktivity konkrétně třeba tento
týden?
Vy jste byla v lokalitě v neděli, my se tam pohybujeme dlouhodoběji, tento týden
nebyla potřeba přijímat nějaká zvýšená bezpečnostní opatření.
A na čem jste se tedy dohodli do budoucna?
Bude navýšen počet asistentů prevence kriminality, kteří budou primárně působit
na sídlištích Chomutova Písečná, Kamenná, Zahradní a Březinecká. Mělo by jich
být dvacet. Potom na sídlišti, a to je otázka jednoho týdne – od července
letošního roku – budou fungovat tzv. správci lokalit, bude jich celkem 6, budou
zase pro Písečnou a pro další sídliště, která jsem zmínil, a ti budou zajišťovat
jak pořádek (údržbu zeleně atd.), tak zároveň, protože to budou zaměstnanci
města, mohou signalizovat případné bezpečnostní problémy a narušování veřejného
pořádku.
Mám velkou radost z toho, že na místa správců lokalit byly vybrány
přímo osoby, které bydlí na sídlišti s místní znalostí a aniž by to byla
podmínka výběru, tak se stalo to, že to jsou všichni Romové.
Ještě bych se vás ráda zeptala, jak ono „můžeme spolu“ zažíváte vy jako osoba?
Možná nejsilnější pocit ze společné práce s Romy je právě u asistentů prevence
kriminality, já jsem stál u zrodu toho projektu a vždy mě těšily situace, kdy
Romové, kterým nebyla dána šance na volném trhu práce, byli dlouhodobě
nezaměstnaní, vystoupili z nějakého pomyslného stínu, začali pracovat pro obec a
městkou policii, podíleli se na zlepšení vztahů ve své lokalitě, na zvýšení
bezpečí, což velmi pozitivně ovlivnilo i obecně vztahy mezi minoritou a
majoritou ve městě, protože veřejnost viděla, že za tím úspěchem, za zvýšeným
pocitem bezpečí stojí jejich sousedé Romové.
A obzvláště velkou radost jsem měl
z toho, když někteří Romové přestoupili z této projektové pozice, která byla
časově omezená, do řad městské policie a stali se strážníky, jako třeba v
Ostravě a Sokolově, nebo šli vlastní cestou a uplatnili se na volném trhu práce
třeba v sociální oblasti.
V poslední době se ptám i na slova, která v běžné mluvě používáme a která nás
podle vyjádření respondentů této rubriky spíše rozdělují. Jsou to slova jako
Rom, nerom, Čech…. Co znamenají pro vás?
Pod pojmem Rom vidím definici národnostní menšiny tak, jak je v české
legislativě, potom mnoho úspěšných lidí jak ve veřejné správě, tak v neziskovém
sektoru, tak i v komerční sféře, potom převažující, určitě nadpoloviční cílovou
skupinu našeho snažení – to znamená osoby, které se dosud nezdvihly z nějakého
pomyslného dna a trápí je nezaměstnanost, zadlužení, špatný přístup ke zdravotní
péči, vzdělávání apod. Bohužel vidím pod pojmem Rom také oběti násilí z
nenávisti, případně xenofobních a rasistických ataků.
Jak vnímáte slovo Čech? Jaké má pro vás konotace?
Úplně nevím. Pro mě je to tak automatické, že se mi to těžko popisuje. Čech jako
člověk, který bydlí na území České republiky, má české státní občanství, jsou to
lidé chytří i ne tak nadaní, úspěšní, neúspěšní, mladí i staří, muži i ženy –
neumím to nějakým způsobem uchopit.
A poslední otázka – kdybyste měl kouzelnou hůlku, co byste změnil?
Tak určitě v rovině soužití je to odstranění předsudků a stereotypů na obou
stranách. Je to zvýšení míry tolerance a chuti poznávat jeden druhého a
neuchylovat se k nějakým zobecňujícím postojům. A potom je to odstranění
lhostejnosti a povzbuzení jak Romů tak neromů, samospráv v tom, že i když je
problém a situace sebehorší, vždy je možné nějaké malé zlepšení udělat rychle a
nevzdávat se vize na zlepšení situace ve větším měřítku.
