Milan "Bingáč" Demeter: Většina Romů, se kterými se setkávám, o práci stojí
Málokdo tuší, že spoluzakladatel skupiny Bengas, hudebník a textař MILAN DEMETER zvaný též Bingáč, je i úspěšným podnikatelem. V roce 2009 založil pod názvem Milan Demeter & spol. vlastní úklidovou firmu. Díky svému dědečkovi hrál odmala jako samouk na tři nástroje, řídil taxík, hrál pro Seana Conneryho a zasedl i v porotě Jednoho světa. V neposlední řadě je Milan Demeter otcem tří dětí a dědečkem zanedlouho už pěti vnoučat. Pojďme se blíže podívat na příběh tohoto činorodého multiinstrumentalisty.
Milan Demeter studoval v Praze na střední škole s výučním listem; původně je opravář a výrobce obuvi. Později se živil například jako taxikář; shodou okolností jednou vezl v autě známou moderátorku Ester Kočičkovou, která ho pozvala ho do klubu Limonadový Joe na své představení. Slovo dalo slovo, večer pokračoval večírkem a Milan se chopil hudebního nástroje. Přítomná manažerka klubu mu ihned nabídla pravidelné hraní, Milan přizval dvě zpěvačky a jeho hudební kariéra mohla odstartovat.
O nedlouho později se seznámil se známým romským houslistou a aktivistou Vojtou Lavičkou. Netrvalo dlouho, a i od něj dostal nabídku, tentokrát hostovat na jeho CD s kapelou Álom. S Vojtěchem Lavičkou později založili vlastní kapelu Do konce. Následně vznikly kapely Bengas, Gitans a cimbálova kapela Ivana Heráka. Díky muzice Milan Demeter procestoval celý svět.
Kapela Bengas navštívila svého času i Spojené státy, kde se setkala například i s Gipsy Kings, významný byl též projekt světoznámé režisérky Constanzy Macras a DorkyPark, kde Milan doprovázel další vynikající muzikanty: houslistu Marka Baloga, klávesistu Milana Kroku nebo kontrabasistu Jana Surmaje. S představením Open for everything vystoupili v Londýně celkem třikrát, pokaždé s velkým úspěchem. Dařilo se mu i na domácí scéně, kde se na podiu objevil například s Hanou Hegerovou nebo Sisou Sklovskou.
Během své hudební kariéry se Milan Demeter seznámil s mnoha slavnými osobnostmi – v Jordánsku se setkal s tamním princem, hrál i pro české prezidenty Václava Havla a Václava Klause. Během pražských filmových natáčení hollywoodské produkce hrál Seanu Connerymu i Bruci Willisovi. Rád vzpomíná i na ročník lidskoprávního filmového festivalu Jeden svět, kdy dostal nabídku zasednout v porotě jedné ze sekcí. Shodou okolností to bylo ve stejném roce, kdy v jiné sekci „porotcoval“ Václav Havel.
A jakou muziku má nejradši? ,,Miluji divadelní hudbu, moderní jazz i klasiku, ale nejvíc ze všeho poslouchám gypsy world music,“ říká Milan.
Podnikatel s vizí
Přes všechny své muzikantské aktivity si Milan Demeter našel čas i na podnikání. Od roku 2009 působí jeho firma Milan Demeter&spol v oboru úklidu veřejného prostranství, který zahrnuje čištění chodníků, sběr směsného odpadu nebo sekání zeleně. Celoročně má pět zaměstnanců, na zimní údržbu zaměstnává celkem 16 lidí. V práci je nanejvýš spokojený a tvrdí, že je to hlavně díky lidem, které potkává. „Mám štěstí, že jsem narazil na samé vstřícné a slušné spolupracovníky,“ vypráví a mluví i o plánech do budoucna, kdy by podnik rád rozšířil o sociální podnikání. „Chci oslovit další firmy a zaměstnat lidi, kteří jsou dlouhodobě evidovaní na úřadu práce nebo kteří mají záznam v trestním rejstříku. Pro takové jsou totiž šance na získání zaměstnání naprosto mizivé,“ uvažuje.
O dalších a nových cestách pro romské podnikatele ale přemýšlí ještě komplexněji. „Bylo by skvělé, kdyby časem vznikla nějaká asociace romských podnikatelů. Představuji si i to, že by spolupracovala s českou vládou. Jsem přesvědčen, že by to prospělo České republice jako celku, snížila by se kriminalita a nezaměstnanost v krajích,“ vysvětluje. „Současné nastavení systému je podle mého velmi nešťastné. Způsobuje, že lidem, kteří jsou v dluzích nebo jim hrozí exekuce, se vlastně vůbec nevyplatí pracovat. Zůstanou na sociální podpoře nebo pracují načerno,“ říká Milan Demeter a dodává, že sám denně zažívá situace, kdy mu Romové volají s prosbou, aby je zaměstnal. „Bohužel pro ně práci nemám,“ konstatuje, „ale z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že většina z Romů, se kterými se setkávám já, o práci stojí.“