Režisér Hřebejk podpořil kampaň ONI JE DO PLYNU. MY JE DO ŠKOL!: Odpusťte těm blbcům, proti strachu musíme bojovat otevřeností
ROMEA, další organizace a mnohé osobnosti se rozhodly reagovat na současnou vlnu nenávisti a rasismu, která se šíří Českou republikou. Společně se zapojují do kampaně na podporu Romského stipendijního programu, který v tomto školním roce podpořil 86 studentů z celé ČR. Zároveň chtějí z výtěžku kampaně podpořit děti bez rozdílu národnosti, které docházejí do napadené základní školy v Teplicích.
Kampaň, jejímž iniciátorem je
sociolog Ivan Gabal, již podpořila ombudsmanka Anna Šabatová, sociolog Fedor Gál nebo předsedkyně Českého helsinského výboru Táňa Fischerová.
Kampaň se rozhodl podpořit i režisér Jan Hřebejk, kterému jsme položili několik otázek.
Proč jste se rozhodl podpořit naši výzvu?
Já jsem se k té výzvě přidal z toho důvodu, úplně upřímně, z pocitu provinilosti. Já si myslím, že člověk musí rozumně pracovat proti nějakým předsudkům, hlavně proti strachu a proti takové zblblosti a já jsem to bral jako výzvu k určité solidaritě, k určité rozumnosti, k určité lidskosti, ale hlavně jsem se styděl, když jsem četl ty poznámky na facebooku.
Co byste vzkázal teplické škole?
Určitě bych vám popřál, abyste nebyli vystavovaní takové hlouposti a nenávisti. Já si myslím, že tenhle ten typ internetové nenávisti je zbabělost. Já si nemyslím, že by někdo přišel a doopravdy byl schopen ublížit, ale berte to s nějakým nadhledem. Odpuste nám. Já jsem to teda nepsal, ty poznámky, ale odpusťte těm blbcům.
Co by se mělo ve společnosti změnit, aby se podobné věci neděly?
Já si myslím, že klíč je v tom strachu a ten strach plyne s takového určitého typu obeznámenosti. Znáte to – to můžete přijet do nejlaskavějšího a nejbezpečnějšího města na světě, a když to tam neznáte, tak se tam budete trošku bát, že zabloudíte. Člověk se bojí v nočním lese, i když mu tam nic nehrozí. Musíme se poznávat, musíme ty věci – iracionální, možná nějakou i výchovou, špatný vlastnosti, překonávat prostě rozumem a otevřeností. Já si myslím, že jsme proti tomu strachu bojovat nějakou otevřeností, proti vlastnímu strachu.
Co byste vzkázal studentům našeho stipendijního programu?
Já bych vám strašně přál, aby to studium, kterého se teď účastníte, aby vedlo k tomu, že budete šťastnější, a že až vás uvidí, tak my gádžové nebo ostatní Romové, aby si řekli – to je borec.
