Ján Bajger, lídr kandidátky PRO! Trmice: Romové k volbám nechodí, protože se podceňují. Chceme řešit byznys s chudobou a exekuce

V letošních komunálních volbách, které proběhnou 5. a 6. října, kandiduje
více jak sto padesát romských kandidátů. Server Romea.cz postupně představuje
několik z těch, kteří mají podle nás největší šanci uspět a jsou umístěni na
předních pozicích kandidátek zaregistrovaných politických stran a hnutí. Jako
dalšího proto zpovídáme Jána Bajgera, lídra kandidátky PRO! Trmice.

V komunální politice nejste žádným nováčkem, poprvé jste kandidoval v
roce 2006 za Občanskou demokratickou stranu a teď, po dvanácti letech,
kandidujete znovu. Proč jste se k tomuto kroku rozhodl?

S ODSkou jsme tehdy volby vyhráli, byla to silná strana, které veřejnost
věřila. Ve volbách nás překvapivě podpořili místní Romové, kteří k volbám přišli
ve velkém počtu. O tom by se dnes některým krajům mohlo zdát. Romové cítili
povinnost vyjádřit svůj názor a mít ve vedení města někoho, kdo by hájil i
jejich zájmy. Po skončení mandátu jsem už znovu nekandidoval kvůli rodinným
problémům a držel se v ústraní. Ale stejně jako jsem se rozhodoval tenkrát,
rozhoduji se i dnes a kandiduji vlastně ze stejného důvodu. 

Co je tedy tou hlavní motivací, která vás po dvanácti letech znovu
přivádí do komunální politiky?

V Trmicích vládne už osm let koalice, která není příznivá k Romům.
Zastupitelé, kteří v současné době sedí ve vedení města, za celou dobu nevypsali
jeden jediný program určený na podporu Romů žijících v Trmicích. Přitom šance
dosáhnout na dotace z evropských fondů, získat finanční podporu pro projekty z
různých programů pro sociálně slabé, by tu byla. Pro zastupitelstvo je ale
pohodlnější říct, že Romům z dolních Trmic pomáhat nebudou. Je cítit, že v našem
městě vznikají protiromské nálady a averze vůči Romům ze strany majority, proto
jsem se rozhodl znovu kandidovat a místním Romům být ku prospěchu.

Ústecký kraj nebývá v médiích reflektován příliš pozitivně, podle
průzkumů je tamní kvalita života hodnocena jako jedna z nejhorších v České
republice. Které nejpalčivější problémy vnímáte ve svém městě?

V Trmicích žije něco kolem osmi set Romů a největším problémem je především
migrace rodin z místa na místo, tedy z jednoho města do druhého. Lidé se do Ústí
sestěhovávají za levným bydlením. Je to i kvůli bytovým byznysmenům, kteří tu
sociálně slabým pronajímají byty za vysoké částky, aby vydělali. S tímto
problémem se setkáváme prakticky všude. Obchod s chudobou je na vzestupu, ale
politici před ním zavírají oči a dělají, že jich se to netýká. Jedním možným
řešením je vládou odmítaný zákon o sociálním bydlení.

Dalším problémem je zadluženost, kterou je potřeba řešit víc komplexně než
doposud. Rodiny a nejen romské se propadají na samé dno, dluží, zvyšují se jim
penále, nemají na zaplacení základních potřeb, nemají na nájem. A pak taky
lichva. I my Romové si musíme otevřeně přiznat naše problémy, umět je pojmenovat
a snažit se je řešit.

Ústí nad Labem je po Kladně další město, které v současné době
vyhlásilo opatření obecné povahy, tedy zóny bez doplatku na bydlení. Jak to celé
vnímáte?

Proč vůbec vznikají zóny bez doplatku, asi víme všichni. Že je to mířené
zejména na Romy, také. I v Trmicích máme bezdoplatkové zóny, které mají zabránit
přílivu dalších Romů z okolních měst. Opatření není šťastné, ve výsledku se to
podepíše na mnoha romských rodinách, protože přijdou o doplatek na bydlení, bez
kterého nejsou schopni nájemné uhradit.

Vedení města k bezdoplatkovým zónám přistoupilo, aby zamezilo sociální
turistice z jiných regionů. Představitelé města jsou přesvědčeni, že by tak
hrozilo zhroucení lokality. Měli by si však uvědomit, že se tím nic neřeší, že
kvůli tomu vznikají ještě daleko větší problémy.

V tuto chvíli, tak jak města jednají, dochází pouze k tomu, že se problémy
přelévají do jiných měst, a to není řešení. Přitom by stačilo, aby město
uvolnilo peníze na koupi bytových domů, které se jinak prodávají obchodníkům s
chudobou. Město by pak mohlo rozhodovat, kdo a za jakých podmínek zde bude
bydlet.

Je v tuto chvíli nějaké východisko, jak z toho ven? 

Doufám, že vznikne příznivější koalice, protože nevěřím, že budeme mít tak
skvělý volební výsledek, abychom vládli sami bez podpory dalších stran. Teprve
potom se můžeme otevřeně bavit, jak budeme problémy v našem městě řešit.
Problémy se týkají především bydlení, nezaměstnanosti a zlepšení soužití mezi
majoritou a trmickými Romy.

V Ústí nad Labem momentálně jezdí tramvaje, na které jsou umístěny
billboardy DSSS s nápisem „STOP ČERNÝM PASAŽERŮM“. Jak na něj reagují místní
Romové?

Tyhle extrémistické a populistické strany se snaží dostat k moci už dlouho a
těžit z určitého nedostatku, který ve společnosti panuje. Voliči takových stran
mají ve většině případů nízké vzdělání, na populistické výkřiky takových stran
rády slyší a nechají sebou manipulovat. Kde je někdo, kdo by to zastavil? Na
tramvaj Romové nereagují pozitivně, není se ani čemu divit, ale nikdo z nich se
ještě nerozhodl proti tomu vystoupit nebo něco udělat, což je ve výsledku
smutné.

Stále se mluví o nízké volební účasti u Romů. Máte nějaký recept jak
Romy dostat k volebním urnám?

Romové volebního práva využívají o poznání méně, než je tomu u majority. Mám
zkušenosti, že Romové k volbám nechodí, protože se stydí a podceňují se. Ve
volebních komisích nesedí Romové, ale lidé z majority, a oni mají pocit, že
přijdou tam, kde o jejich účast nikdo nestojí. A s tím jsem se setkal už v roce
2006, kdy jsem kandidoval poprvé. Rozhodl jsem se mezi místní chodit a
vysvětlovat, že je to jejich právo a ať jsou hrdí, že vůbec volit mohou. A tehdy
se zvedli a podpořili nás. Díky tomu se nám podařilo přimět Romy volit v
rekordním počtu. A věřím, že se to letos povede stejně.