Rodiče zastřeleného Roma: Radek se o nás krásně staral a celé rodině vždycky pomáhal. Ten střelec nám zničil život.

Ústecký krajský soud začal na začátku dubna projednávat loňskou vraždu na
sídlišti v Chomutově. Radka Š. tam třinácti ranami zastřelil Petr Benda, kterému
hrozí až 20 let vězení. Zpravodajský server Romea.cz přináší vyjádření rodičů ke smrti jejich syna, ve kterém popisují svůj žal nad jeho ztrátou.

Vyjádření matky

Jak se člověk může cítit, když mu zabili syna? Pro mě život skončil. Tohle jsem nikdy nečekala, že mého kluka zabijí. Kdybych neměla ty prášky, tak nevím, co by se se mnou stalo. Nic mě nebaví, jsem jako duše bez těla. Bolí mě to moc, ani neumím vyjádřit, jak moc mě to bolí.

V telefonu mám dodnes Radkova videa. Natáčel je, aby nám ukázal, jak se mu v Holandsku žije a jak mu to jde v práci. Byl to hodný kluk, pracoval od rána do večera. Byla jsem ráda, že si zařídil hezký život. Nikdy nekradl a naopak všem pomáhal. Pomohl i svému bratrovi Lukášovi, kterého vzal s sebou do Holandska. Naučil ho svou práci, kterou teď Lukáš po něm dělá.

Radek byl ve své práci dobrý, pracoval pro významné lidi. Měla jsem radost, že se i z Holandska často vracel k nám domů. Ale taky jsem se bála, aby nenaboural, byla to dlouhá cesta. A vždycky když dojel, hodně se mi ulevilo.

Domů jezdil často, jen vloni tady byl třikrát, než ho zabili. A nikdy se nikomu nic nestalo! Bydlela jsem tam jenom dva měsíce, když se to stalo. Radek přijel, aby mi koupil byt. Už kvůli tomu založil účet. Všichni jsme se sešli a pak jsme šli na zábavu. Všechno to bylo v pohodě.

Když zazněla střelba, nevěděla jsem, koho mám bránit dřív, jestli Radka, nebo vnučku Reginku. Kdyby tam Reginka nebyla, tak bych běžela proti střelci. To Reginka mi říkala, babi, zůstaň tady, lehni si na zem.

S Radkem jsme byli furt v kontaktu, jezdil k nám a i já jsem jezdila za ním do Holandska. Když jsem u něj byla, všude mě vzal a všechno mi ukazoval, viděla jsem všechna města – Volandam, Edam, Amsterdam…

Radek se o mě krásně staral a celé rodině vždycky pomáhal. Měl rád lidi i zvířata. Svému psovi udělal krásný náhrobek. Říkala jsem mu, aby mi taky takový pomník udělal, až umřu. Ale je to obráceně, já musela pohřbít jeho.

Hodně moc mi Radek schází. Každý den na něj myslím. Není jediný den, kdy bych na něj nemyslela. Nejde ani vyslovit, jak se člověk cítí. Nemůžu na to zapomenout. Ten střelec nám zničil život. Můj syn nikdy nikomu neublížil. Já i moje děti budeme mít následky na celý život.

Život už mě nebaví. To není žádný život, pořád na to myslím a nemůžu přestat. Pořád jako kdybyste pouštěli film dokola. Člověk na to nikdy nezapomene, před mýma očima zavraždili mého syna. V noci se budím, vstávám vždycky v jednu, ve dvě nebo ve tři hodiny. Mám to pořád před očima. Nikdy v životě jsem nechodila k psychiatrovi a nikdy nemusela brát prášky. Teď chodím na terapii k psycholožce i psychiatričce, a kdybych nebrala léky, tak nefunguji.

Radek mi strašně moc chybí. Vždycky když někdo zavolá, myslím, že je to on. Všichni ho měli rádi, tady i v Holandsku. Celý život nám zničil,  dětem i mně. Pohřbít vlastní dítě je nejhorší věc, co existuje.

Vyjádření otce

S Radkem jsme měli výborný vztah, každý druhý den volal. Volal i přes Messenger, hned jsem věděl, co je nového. Pořád se chlubil, jak mu to jde a jak si vede v práci. Měl z toho radost, dělal práci pro advokáty i soudce.

Jednou jsem za ním byl i v Holandsku. Tam to není jako tady, to je jiný svět, jiná kultura. Je to tam nádherné. Byl jsem tam u něj 14 dní. Radek nakoupil ryby, všude jsme tam spolu chodili, všechno mi ukazoval, vzal mě i na loď. K nám jezdil taky často. Vždycky přijel na Vánoce a zůstával až do Nového roku. A taky jezdil, když potřeboval něco vyřídit. Tenkrát přijel, aby nám zařídil byt, pro mě a mou ženu. Kdyby tenkrát nepřijel, byl by klid, nic by se nestalo.

Byl jsem na něj hodně pyšný. Byl to hodný kluk, o každého se staral. Všechno to tam zvládl a dotáhl to daleko. Byl štědrý, když přijel, vždycky vzal děti na výlet. Všem pomáhal. Byl to můj první syn a teď jsem o něj přišel.