Martin Šimáček: Kladno není město pro chudé. Primátor označuje Romy jako nepřizpůsobivé a kriminálníky

Pokud nenastane za dva příští měsíce žádný obrat, pak podle nové vyhlášky
nikdo, kdo se v Kladně přestěhuje nebo do města přijde, nebude moci získat
doplatek na bydlení. To je dávka, kterou nejvíce potřebují chudí senioři, matky
a otcové samoživitelé, hendikepovaní lidé, rodiny s nezaopatřenými dětmi, chudí
a dlouhodobě nezaměstnaní.

Všichni ti, kdo jsou v hmotné nouzi a na pokrytí nákladů na bydlení jim
nestačí příspěvek na bydlení, nebo na něj nemají nárok, se ocitnou v riziku
zadlužení a následné ztráty bydlení. Doplatek na bydlení je totiž základní
chudinská dávka a doslova zachraňuje ty, kteří se ocitli v hluboké životní
krizi, nebo jsou například nemocní.

Kladno totiž přijme „opatření
obecné povahy“, jehož prostřednictvím označí celé město za „oblast se
zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“ a na to konto všem, kdo nově
požádají o dávku doplatku na bydlení, ji neumožní vyplatit.

AUDIO

Kladno přestává plnit svou roli obce pro občany

Kladno tím definitivně přestane plnit roli obce, která má především sloužit
občanům. Poruší ustanovení zákona o obcích, které obcím dává úkol pečovat o
základní potřeby občanů, vč. bydlení. Ty, kteří potřebují nejvíce pomoci, hodí
se přes palubu se vzkazem: u nás ve městě vás nechceme. A primátor Volf přitom
nejhrubším populistickým způsobem v pořadu Českého rozhlasu vykládá, že Kladno
se tím uzavírá před nepřizpůsobivými. Jenže to není pravda: Kladno tím ohrožuje
všechny zranitelné lidi. Vedení města jim škodí.

Primátor jde ještě dál: všech 800 domácností (cca 3,5 tis. lidí), kteří v
Kladně aktuálně pobírají doplatek na bydlení, označil v rozhlasovém rozhovoru za
„problémové“ a doslova řekl: „Oni páchají trestnou činnost“. Jak to ví, o všech
těch lidech? Navrhuji, aby se mu přišli společně představit na náměstí před
magistrát a řekli mu, co si o něm myslí, když je označuje za kriminálníky.

Ostatně kriminalita je hlavní důvod, který Volf uvádí na obhajobu nového
opatření. V oficiálním odůvodnění je napsáno, že město Kladno má o 32% vyšší
index kriminality než je v celém Středočeském kraji, a o 11% než v celé ČR.

Velitel kladenské policie přitom v květnu letošního roku komentoval
kriminalitu v Kladně pro média takto: „Rozhodně není dramatická. Odpovídá
největšímu středočeskému městu i skladbě obyvatel.“ Současně přitom mohl
prokázat meziroční pokles kriminality (po loňském nárůstu). A řekl i to, co je
všem jasné – že kriminalita ve velkém městě je logicky o něco vyšší, než na
venkově.

Tím vším nemá být trestná a přestupečná činnost bagatelizována. Jen není na
místě jí jednou označovat za přiměřenou, a jindy jí zneužít jako hlavní a de
facto téměř jediný argument pro stopku doplatku na bydlení.

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že odpovědnost za nedostatečné odůvodnění
návrhu opatření jde výhradně za primátorem, neboť rada města jej dne 7. srpna
tímto úkolem pověřila a sběr dat pro odůvodnění byl jen na něm.

Podle zákona o pomoci v hmotné nouzi musel primátor projednat návrh s policií
(má-li být opatření vydáno z důvodu narušování veřejného pořádku). Co velitel
řekl primátorovi, když se ho ptal na kriminalitu? Že to je lepší? Nebo horší?
Nebo dokonce tak zlá, že je v riziku celé Kladno? To jistě ne.

Nulitní přizpůsobivost

I když se Volf v rozhlasovém rozhovoru úzkostlivě vyhýbal tomu, aby řekl, že
mu jde hlavně o Romy, nepovedlo se mu to. Doslova prohlásil: „Přizpůsobivost
této komunity je nulitní“. Umně využil toho, že velká část veřejnosti považuje
za nepřizpůsobivé především (hlavně) Romy. A i když on i kdokoliv jiný řekne, že
to tak není, že myslel i „nepřizpůsobivé“ občany z majority, nestačí to. Kontext
je tu zcela zřejmý.

A to je další tvrdá rána Romům v Kladně i celém Česku. V Kladně totiž podle
starších sociologických výzkumů žije okolo sedmi tisíc Romů. I kdyby všichni
příjemci doplatku na bydlení v Kladně byli Romové (což je holý nesmysl, protože
jsou mezi nimi i všechny další zranitelné skupiny lidí), pořád je to jen
polovina celkového počtu Romů ve městě. Být Romem (bez ohledu na to co děláte,
kde bydlíte, kde pracujete, atd.) v Kladně znamená zase o něco víc než dřív mít
nálepku vyžírky, kterého ve městě jeho reprezentanti nechtějí.

Primátor divákem bez lavičky

Když se rozhlasová redaktorka ptala Volfa, co udělalo Kladno pro řešení
chudoby a sociálního vyloučení, primátor s odkazem na stát řekl: „My jsme v
podstatě divákem. Jen dáváme pryč lavičky.“ A vzápětí – na otázku, co město dělá
aspoň pro děti z chudých rodin, řekl: „S dětmi by měl pracovat stát, nikoliv
město.“

To řekl zřizovatel škol i poskytovatelů sociálních služeb! Přitom v těchto
oblastech má město a městský úřad dominantní roli. Proto si občané volí své
zástupce – aby mj. dobře spravovali školy a sociální služby.

Bez ohledu nejen na lidi (sociálně vyloučené i ty ostatní, kteří důsledky
sociálního vyloučení zažívají negativně jako sousedé), ale i na svůj zásadní
úkol jako reprezentanta samosprávy, primátor Volf říká: „Integrovat nejde, pokud
to uděláte, zhoršíte Kladeňákům jejich život.“ Místo toho, aby situaci
systematicky řešil a využíval dostupné nástroje sociálního začleňování, ukazuje,
že ho to nezajímá. A že o tom nic neví.

Přitom by nemělo zapadnout, že Kladno před necelými deseti lety získalo čtvrt
miliardy z evropských peněz na rekonstrukci vyloučené lokality (známého
„Masokombinátu“), ale využilo ji z drtivé většiny na opravy na sídlišti
Kročehlavy. A po skončení projektu je v důsledku rozhodnutí vedení města z
ubytovny „Masokombinát“ prázdná ruina bez obyvatel.

V průběhu 90. let při privatizaci bytů, ale i později právě z Masokombinátu,
dokázalo pod nátlakem město vystěhovat stovky, zřejmě i jednotky tisíc sociálně
vyloučených lidí – především Romů, kteří jsou často (jako bývalí Kladeňáci), k
potkání v řadě především severočeských měst.

Proto je Volfův výrok „Neotevřeme hranice, aby do Kladna chodili všichni
nepřizpůsobiví“, trapný. Dnes nejenže nehrozí, že by do Kladna směřovaly davy
sociálně slabých lidí. Ale především – Volf byl v 90. letech u toho, když se
město Romů tvrdě zbavovalo na úkor jiných měst, a dnes se meziobecní spolupráci
vysmívá a nepřipouští spoluodpovědnost za řešení problému, který pomohl stvořit.

Zákon pro mě neplatí

Nejabsurdnější je primátorův výrok, že „pokud bude dávku potřebovat slušný
Kladeňák, vykomunikujeme to s úřadem práce“. Jak ho pozná? „Pracovní úřad to
rozpozná, do jaké patří skupiny. To nejde přehlédnout,“ říká Volf. Kromě toho,
že primátor rozděluje subjektivně obyvatele města na slušné a neslušné (a
nenechává nikoho na pochybách, jak by slušného člověka poznal on, ale vlastně je
to tak jasné, že i pracovníci úřadu práce), ukazuje, jak nakládá se zákonem.
Říká, že když bude potřeba, ohne ho. Ale to nejde – na doplatek na bydlení, po
schválení celoměstského zóny, prostě nikde nebude nárok.

Pokud by ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, které samosprávám dává
kompetenci vyhlásit zóny, do kterých nebude možné vyplácet dávku doplatku na
bydlení, mělo být alespoň trochu konstruktivně využito, pak jen tam, kde stojí
na okraji města ubytovna, na které bez skrupulí vydělává nějaký spekulant.
Zastavením doplatku by postupně mohl přijít o klientelu a byznys s chudobou by
mu přestal vynášet.

Současně ale musí město chystat nějakou alternativu pro ty, kteří se odsud
dříve či později budou muset vystěhovat. Například ve formě veřejných bytů, kde
náklady na bydlení budou přiměřené, a odkud to půjde začít usilovat o důstojné
živobytí a práci. Ostatně zde byl primátor Volf opět v rozporu se zájmy svého
města, neboť kritizoval záměr vlády přijmout zákon o sociálním bydlení, který
také řešil problém ubytoven a zneužívání doplatku na bydlení v byznysu s
chudobou.

Vyhlášení zóny po celém městě Kladně je hrubý populismus, ale také projev
čiré nesnášenlivosti vůči (všem!) sociálně slabým, ale především projev
absolutní neschopnosti konstruktivně řešit zásadní sociální problém. A je to
také nepochopení role zástupce občanů pověřeného dobře spravovat obec v jejich
zájmu.

Publikováno na serveru

http://socialniinkluze.cz/