Romská rada zásadně nesouhlasí s omezením dávek na bydlení. Nepřispěje to k řešení chudoby a negativních sociálních jevů, situace se zhorší
Rada vlády pro záležitosti romské menšiny nesouhlasí s omezením dávek na
bydlení lidem, kteří žijí v takzvaných oblastech se zvýšeným výskytem
nežádoucích jevů. Vyzvala ministerstvo práce, aby se zasadilo o vypuštění tohoto
pravidla a vyškrtnutí paragrafu ze zákona o hmotné nouzi, uvedla Olga Jeřábková
z kabinetu ministra pro lidská práva Jana Chvojky (ČSSD).
Podle letošní novely o hmotné nouzi mohou obce z části rozhodovat o tom, kdo
bude na jejich území dávky na bydlení dostávat. V místech, kde se narušuje
veřejný pořádek, ohrožují děti či jsou osoby pod vlivem alkoholu a drog, je
možné vyhlásit oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Úřad práce
by tam pak nemohl vyplácet doplatky na bydlení novým žadatelům. Dávku tak
nedostanou třeba lidé z některých částí Sokolova. Určité ulice a domy chce
vyčlenit Přerov či Ústí nad Labem a další města.
"Rada v této věci vyjádřila zásadní nesouhlas s omezením práv občanů na pomoc
v hmotné nouzi. Je přesvědčena, že institut (oblast se zvýšeným výskytem
nežádoucích jevů) nepřispěje k řešení chudoby a negativních sociálních jevů, ale
naopak jejich závažnost ještě zvýší," uvedlo tiskové oddělení ministra v
prohlášení zaslaném serveru Romea.cz. Rada ministerstvo práce vyzvala, aby se
zasadilo o zrušení příslušného paragrafu zákona o hmotné nouzi a "zajistilo
dodržování práv občanů a dalších zásad právního státu".
Některá města a obce řeší potíže s chudinskými lokalitami. V těchto ghettech
bývá většina dospělých bez práce, rodiny žijí ze sociálních dávek. Podle výroční
zprávy o stavu romské menšiny za loňský rok polovina Romů v Česku žila v
sociálním vyloučení. Podle kvalifikovaných odhadů romských koordinátorů to bylo
téměř 123 tisíc lidí. Na okraji společnosti se ocitlo dokonce zhruba 70 procent
romských obyvatel Moravskoslezského kraje a asi 60 procent v Olomouckém a
Ústeckém kraji. Proti roku 2015 se situace loni nezlepšila.
Rada se ve středu seznámila také s podrobnostmi kolem výkupu vepřína v Letech
u Písku, kde stával protektorátní koncentrační tábor pro Romy. Vláda odkoupení
už schválila.
"Rada tyto kroky uvítala a doporučila vytvořit důstojné pietní místo
propojené vzdělávací stezkou se současným památníkem, a to ve spolupráci s
pozůstalými po romských obětech koncentračního tábora v Letech," uvádí se v
tiskovém prohlášení.
Pozemky by po odkoupení farmy mělo spravovat Muzeum romské kultury. Pod něj
bude od ledna spadat také Památník Hodonín u Kunštátu. I na tomto místě stával
romský koncentrační tábor. Budování kunštátského areálu mělo na starosti původně
pedagogické muzeum, vláda rozhodla o převedení.
V dalších bodech jednání byla Rada informována o přípravě čtvrté monitorovací
zprávy k plnění závazků plynoucích z Evropské charty regionálních či menšinových
jazyků, přípravě v pořadí již třetího rozpočtového období tzv. Norských fondů
2014 – 2021.
