Karel Holomek: Smrt mladého Roma v Chomutově vykazuje opakující se scénář
28. května v sobotní noc byl zavražděn mladý Rom bývalým bachařem. Podívejme
se blíže, jaké okolnosti tento případ provázejí.
Začněme oním mladým Romem. Sobotní večer láká mnohými dobrodružstvími obvykle
spojenými s alkoholem. Když se propojí se snahou sednout do auta, začíná
vražedná kombinace. To se i stalo. Kolem bylo nepochybně plno lidí z romské
komunity. Nikdo nedokázal toho chlapce zpacifikovat. Stačilo dát mu pár facek a
někam ho bezpečně uklidit. Nikdo takový se nenašel. Podobný scénář byl i
počátkem smrti mladého Roma v Žatci i mnohde jinde.
Pokládám to za nedostatečně vypěstované obranné mechanismy v místních
romských komunitách, které by počínající pohromě dokázali účinně bránit, jakmile
se takové zřetelné projevy objeví. Tento případ by už měl stačit k tomu, aby se
v takové romské komunitě objevili rozumní lidé s patřičnou autoritou a včas
zakročili. Následující protesty proti smrti na adresu policie, či někoho jiného,
jsou už neúčinné a marné a navíc svědčí o neschopnosti komunity věc vyhodnotit
kriticky s pohledem dovnitř.
Dovedu pochopit důvody, které onoho mladíka přivedli k protestní akci, podle
jeho mínění. Mohlo být důsledkem potíží jeho rodiny, kterou spekulanti s byty
dostali do svízelné situace v nějaké vyloučené lokalitě. Ale projevená násilná
reakce řešením rozhodně není. To je v rukou správců města Chomutov a po této
smrti i pro ně pádný důvod k zamyšlení. Spekulanty s byty je Chomutov neblaze
proslulý.
Když pak došlo k nabourávání aut, k hlasitému rozruchu, najde se vždy mstitel
a vražda není v takovém případě ničím novým. Symptomatické je, že vrahem v tomto
případě byl bývalý bachař. Nemusíme si dělat iluze, že právě v těchto kruzích se
objevují nenávistné sklony vůči Romům. Nenávist není dobrým rádcem, ale dovedu
si představit momentální úlevný pocit takového střelce i za cenu katastrofických
důsledků, které jsou ještě v nedohlednu. Ale přijdou. To je nepochybné.
Věc má ještě další aspekt. Máme ministra vnitra pistolníka. Milan Chovanec
vybízí české občany, aby vlastnili střelné zbraně, nejlépe poloautomatické, aby
mohli v případě útoku teroristů pomoci polici k jejich likvidaci. Co na tom, že
se u nás žádní migranti skoro nevyskytují. Právě okolnostmi smrti mladého Roma v
Chomutově jsme si mohli ujasnit, jak dokonale pitomá to je prosba. Nedivil bych
se, kdyby budoucí obhájci tohoto vraha poukazovali na to, že v okamžiku
nabourávání aut se potenciální vrah mohl domnívat, že jde o teroristický čin a
na základě přání pana ministra střelec zakročil.
Pan Chovanec jde dále. Dokonce se souhlasem vlády podává jeho ministerstvo
žalobu k evropskému soudnímu dvoru proti nové evropské směrnici omezující držení
zejména poloautomatických zbraní. Zdá se, že se dočkáme dalšího fiaska.
Smrt každého člověka, zejména mladého, je tragédií. Nikdo nemá právo zbavit
někoho života o své újmě a už vůbec ne v afektu. Doufám a věřím, že tato vražda
bude náležitě a spravedlivě vyřešena, že policie dodá náležitá fakta soudu a že
vrah bude potrestán. A že nebude žádných důvodů k protestům Romů vůči policii či
soudům, pokud ne přímo proti vrahovi, pokud by se ukázalo, že ho spravedlivý
trest nepostihl.
