František Kostlán o setkání v Příčovech: Fašisté, komunisté, ultrakonzervativci, dezoláti, chcimíři a konspirátoři v jednom šiku proti liberální demokracii

Minulost se vypařila

V Příčovech se scházejí už několik let pod názvem „Vlastenecké setkání“. Jezdí sem i lidé, kteří by dříve byli zapřisáhlými nepřáteli sobě navzájem, ale stmeluje je společný nepřítel: liberální demokracie a její zastánci (o liberální demokracii jsem psal v předchozím článku na toto téma)

Jeden ze dvou přítomných Židů Benjamin Kuras se tu rád vyfotil s neonacistou Vandasem, někdejšímu disidentovi Ivanu Hoffmanovi nevadil stalinista Skála, Skálovi nevadil náboženský fanatik Semín, někdejší signatářka Charty 77 Lenka Procházková uznale poplácala po rameni Putinovského fanatika Gece, a nikomu nevadil puncovaný primitiv Vítězslav Jandák, který coby doživotní kariérista vystřídal více politických stran než je hvězd nad Příčovy.

Jakoby se svět obrátil naruby a minulost náhle kamsi zmizela, vypařila se – sovětské gulagy, druhá světová válka a holocaust, okupace Československa sovětskou armádou a následná „normalizace“… Tito lidé mají mnohem hlubší odpor k současnému uspořádání než k fašismu, nacismu a komunismu, někteří z nich už přímo a po nějakou dobu fašisti či komunisti jsou.

Celebrity

Těchto soudružských sjezdů, počínaje rokem 2019, se účastní intelektuálové, které ostatní pokládají za celebrity. Mohli jste tu spatřit dva signatáře Charty 77 Jaroslava Baštu a spisovatelku Lenku Procházkovou, britského židovského protimuslimského aktivistu a spisovatele Benjamina Kurase, židovského ultrakonzervativního intelektuála Alexandera Tomského, věčného oportunistu Petra Žantovského, protiislámské fanatiky Hampla a Konvičku, náboženského fanatika Semína, ekonomku Švihlíkovou, někdejšího kandidáta na prezidenta Franze, bývalého rozhlasového komentátora a někdejšího písničkáře a disidenta Ivana Hoffmana, ekonoma Ševčíka, někdejšího udavače StB a Putinova medailistu Nohavicu, zpěváka Horkého ze skupiny Kamelot atd.

A nabírat voliče sem pochopitelně jezdí i politici: komunista-stalinista Skála, Vandas a jeho stranický kolega Štěpánek, kterým soud rozpustil nacistickou Dělnickou stranu, Tomio Okamura, zavilý Putinovec Foldyna, poslanec Kobza a další výhonky fašistické SPD,  Klausovi poskoci Jakl a Hájek, tříbarevná Majerová, Orbánovec Rajchl, antihavlovec Drulák, bývalý ministr kultury a herec Jandák atd.

Zazářili zde i šéf Národní domobrany Marek Obrtel nebo, dříve, Ivo Gec, místopředseda Zemské domobrany, která je odhodlána po boku ruské armády „zabránit válce rozpoutané Severoatlantickou aliancí“. Jak v roce 2019 řekl, reálně existují technologie na dálkové ovládání mysli, o čemž svědčí to, že – volně interpretováno – bílí heterosexuální muži v USA střílejí do druhých lidí.

Podle Gece také existují „programy jako MKULTRA, které vám totálně přeprogramují člověka – můžete si všimnout, pan premiér byl v Langley (centrála CIA, pozn. FK) a vrátil se jako úplně jiná osoba… Máme tady chemtrail, máme tady drogy… jestliže dneska jsou falšovaná léčiva, ta oficiální, co myslíte, že vám přimíchávají do těch drog? Proč jsou sluníčkáři sluníčkářema? No mě napadá to, že většina z nich má zkušenosti s drogama a prostě mají přeprogramovanou, změněnou osobnost právě těmahle novejma technologiema.“ (Článek o Příčovech z roku 2019, kde najdete i Gecovu propagandu)

A samozřejmě zde jsou každým rokem přítomni i ti, kteří se protidemokratickou agendou živí, mezi něž patří smutná postava někdejšího policejního prezidenta Stanislava Novotného, jenž dříve dlouho spolupracoval s Tomášem Halíkem v Křesťanské akademii.

Mediální podpora

Mediálně tyto akce zaštiťují „alternativní média“ – Svobodné rádio, Sputnik, Raptor TV, Šifra a další. S nimi se to má stejně jako s tou známou Trumpovou „alternativní pravdou“. Lžou a lžou, dezinformacemi a polopravdami pravidelně zásobují své obecenstvo, a chrlí staré i zbrusu nové konspirační teorie. Chtějí tak docílit stavu, kdy už nikdo nebude vědět co je pravda a co není, ve kterém mohou vydávat za pravdu své lži a dezinformace a prosazovat svůj pohled na svět a svůj oblíbený autoritativní režim, samozřejmě na úkor liberální demokracie.

Raptor TV ovládá Žarko Raptor Jovanovič, proruský novinář s úzkými vazbami na Stranu práv občanů Zemanovci a Okamurovu SPD. Partnery Svobodného rádia jsou kromě SPD další xenofobní a rasistické strany či média a iniciativy, například neonacistická Dělnická strana sociální spravedlnosti, servery Nová buržoazie, New World Order Oppozition a Nová republika – všechny nenávistné a konspirující. Šifra Milana Vidláka je určená těm, „kdo čtou mezi řádky“. Tato média spojuje i nezdolná láska k Putinovi a nehynoucí přesvědčení, že ruská věrchuška říká vždy a ve všem všady svatou pravdu.

Demagogie, nesmysly

Do Příčov měl údajně přijet i režisér Jiří Strach. „Jirka se mi omluvil, že ve svých cca 50 letech má ještě nějakou práci před sebou a že by zcela vystoupil z kruhu, který by byl schopen mu dávat práci. Až takhle jsme daleko. To jsou ty padesátý léta…,“ poznamenal k tomu Petr Žantovský, který jako novinář ochotně sloužil komunistickému normalizačnímu režimu.

Režisérovy obavy tento zdatný demagog srovnává s 50. lety, kdy bolševici vraždili nebo zavírali své politické oponenty, sedláky, kteří nechtěli kolektivizaci zemědělství, představitele církví, své stranické židovské kolegy a ty, kteří chtěli opustit ostnatými dráty obehnané vězení, kterému se přezdívalo Československo.

Někdejší disident Ivan Hoffman se tu letos rozhořčil: „Já si myslím, že v totalitě už žijeme, ono se to pozná podle toho, že se vytratila pluralita, že se v podstatě dosoutěžilo… Ti, kteří vyhráli, mají (v médiích) veškerou moc. Pokud jde o politiku je to podobný proces, opět tady máme vládu jedné strany, i když se tváří, že sestává z pěti stran různých. Je to strana jedna, která obsadila veškerý ten prostor a tím pádem se vytratila nějaká diskuse…“

To je samozřejmě nesmysl, sám Hoffman ještě před pár týdny komentoval dění v Českém rozhlase, spoustu lidí s ním nesouhlasilo a to asi psychicky neunesl a zahořkl.

Hoffman tak jinými slovy vyjádřil dlouhodobě používanou lež fašistů, ultrakonzervativců, dezolátů či chcimírů, že tu demokratické instituce počínaje vládou razí „jediný správný názor“ a jiné názory se prý nesmějí říkat. Pravda ovšem je, že nikdy v dějinách neměli lidé s odlišnými názory tak velký prostor pro svá vyjádření jako nyní, právě díky liberální demokracii a samozřejmě i díky internetu.

Svobodná totalita?

V Příčovech se prodávaly knihy, které mají obsahově blízko k názorům návštěvníků, vycházejí tedy svobodně i knihy podle jejich gusta, svobodně se (nejen) tam hovořilo o „současné totalitě“ apod. a nikoho kvůli tomu nezatýkali, fungují tzv. „svobodná média“ (po pravdě média dezinformační), v nichž jejich pracovníci i hosté sdělují své názory a kde má i Hoffman dostatečný prostor.

A existuje přeci parlamentní politická opozice ANO a SPD, i ta stojící mimo parlament, například Zelení, komunisti, sociální demokraté, Motoristi a Přísaha. I díky opozici se živě diskutuje jak na parlamentní půdě, tak v médiích. I mainstreamová média, jakkoli jsou někdy dělána hloupě a neprofesionálně, informují o těchto odlišných názorech a udržují tak diskusi v chodu.

Veřejnoprávní média, ČT a ČRo, zvou do diskusí představitele různých názorů a ideologií, politiky i odborníky, stejně většinou postupují i rádia a televize ostatní či pořady na internetu dělané zkušenějšími novináři. Diskuse nás, běžných lidí, se odehrávají převážně na internetu a účastnit se jich může každý, kdo nevyjadřuje své názory protizákonně, násilnicky, nenávistně a urážlivě. A tak to také má být, protože nadávání druhým není diskuse, ale odrazování od ní.

V příštím článku na toto téma více rozeberu demagogii některých účastníků sjezdu v Příčovech i za pomoci jejich dřívějších postojů a výroků. A odpovím na otázku: Jsou to skutečně vlastenci?