František Kostlán: Džbán s Vodičkou, Okamurův Mordor a prase. Kdo nepatří mezi slušné lidi
Tak dlouho se chodí se džbánem, až se Vodička vylije, dalo by se modifikovat prastaré pořekadlo. I Mordor prohrál bitvu, Okamura taktéž nebude zván mezi slušné lidi.
Ředitel památníku Terezín Jan Roubínek oficiálně sdělil, že již nebude spolupracovat s Českým svazem bojovníků za svobodu (ČSBS), jehož je Jaroslav Vodička skličujícím představitelem. A také i nadále odmítá oficiálně zvát na každoroční Terezínskou tryznu Tomia Okamuru a další členy fašistické SPD. Proč je takové oficiální vyhlášení důležité?
Vodička a mlátička
Jaroslav Vodička před pár týdny udělil medaili Zdeňku Ondráčkovi, komunistickému poslanci, který během Palachova týdne v lednu 1989 zasahoval proti lidem nesouhlasícím s tehdejším režimem. Asi jediné, čím Vodička jako bojovník kdy proslul, je jeho protiuprchlický výrok během Terezínské tryzny v květnu 2016, vůči němuž se ostře ohradili někteří politici, společenské osobnosti, Židovská obec v Praze a Federace židovských obcí v ČR ve společném prohlášení.
Věren svým názorům kandidoval v krajských volbách na společné kandidátce Okamurovců a Zemanovců, kteří se spojili v jeden xenofobně-populistický šik. Před listopadem 89 byl Vodička, narozený až po válce, tuctovým komunistickým lampasákem, který ve volném čase udával lidi Veřejné bezpečnosti (název předlistopadové uniformované policie). Po listopadu 89 se za své členství v KSČ styděl a po nějakou dobu jej tajil, dnes naopak vyznamenává komunistickou mlátičku jako by to nařídil Ústřední výbor KSČ.
Ze svazu bojovníků kvůli němu a jeho lidem odcházejí naprosto znechuceni skuteční bojovníci, jejich potomci a další slušní lidé.
Sauronovo prase
Tomio Okamurovi zatím jeho nenávistné tažení celkem vychází. Mezi lidmi s IQ pod 70 je stále nejpopulárnějším politikem. Posledním jeho úspěchem bylo, že ministerstvo vnitra ve zprávě o extremismu kvůli němu kličkuje jako zajíc: Okamuru drbe za ušima, avšak zároveň sděluje, že je Sauronův blízký příbuzný.
Hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury tak prý není extremistický subjekt, vybírá si ale podobná témata jako pravicoví extremisté. SPD podle vnitra dokázalo tradiční pravicově extremistické subjekty upozadit, což zní skoro jako pochvala. Okamurovci se prý oficiálně distancovali od totalitních ideologií a nehlásí se k nim ani skrytě. Zároveň však často zaujímají k tématům pravicových extremistů podobné postoje jako oni. „V některých případech jsou vyjádření představitelů SPD i radikálnější než vyjádření představitelů tradičních pravicově extremistických stran,” uvádí vnitro ve zprávě o extremismu.
Zde můžeme připomenout tradiční hádanku: „Vypadá jako prase, chová se jako prase a smrdí jako prase. Co to je? – No přeci prase“. Jestliže jsou Okamurovci leckdy stejní, ba dokonce radikálnější než tradiční extremistická prasata, musejí být logicky také extremistická prasata. Poznámky o nepřevzetí ideologie, směřované nejspíš panovníkovi státu, pak mají za účel toto vcelku jasné sdělení navenek zamaskovat.
Slušní lidé spolu
Situace je pro Vodičku i Okamuru příznivá, i proto, že za nimi pevně stojí první muž ve státě. Oba jsou součástí protidemokratické vlny, která se valí zeměkoulí, jsou na vzestupu, alespoň tak se zdá z dlouhodobějšího trendu.
Když v takovéto situaci přijde důvěryhodná instituce, jakou terezínský památník bezesporu je, s tím, že nechce mít s Vodičkou a Okamurou nic společného, je to vzkaz všem, kteří si ještě zachovali zdravý rozum: My, slušní lidé, musíme této hrozbě čelit, nechceme-li, aby nenávist zvítězila a pohltila nás.
