František Kostlán: Dělnická strana sociální spravedlnosti potichu skončila, rasismus pokračuje dál

Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) potichu ukončila svou činnost. Znamená to, že ten nejhorší politický extremismus u nás skončil? Přesně naopak. DSSS skončila proto, že pravicových extremistů je dnes nejen u nás mnohem více než dříve a DSSS tudíž měla ještě menší šanci ovlivňovat politické dění než v předchozích desetiletích.
Sama DSSS by dnes už nestála za zmínku, politiku přímo ovlivňuje jen v několika zastupitelstvech malých měst, kdyby za sebou neměla „hrdinné doby“ českého násilnického rasismu a xenofobie. Ostatně její hlavní představitelé se nestáhli z veřejného života zcela, ale přesunuli se do strany s názvem Bezpečné ulice. Bývalý předseda DSSS Tomáš Vandas zde plní roli charismatického volebního lídra (myšleno ironicky, Vandas má charisma policejního obušku) a jeho dřívější místopředseda Jiří Štěpánek Bezpečnosti ulic šéfuje, snad proto, že není tak profláknutý a je tudíž přijatelnější pro Motoristy a další fašizující bojůvky, jimž se spolu s Vandasem chtějí dostat pod předvolební uniformu.
Rozpuštění Dělnické strany
V roce 2010 rozpustil Nejvyšší správní soud Dělnickou stranu (DS), protože postupovala protiústavně, byla neonacistická a chovala se jako Hitlerova NSDAP, byla rasistická a xenofobní, a protože chtěla změnit zřízení u nás z demokratického na totalitní.
„Dělnická strana ve svém programu a projevech navazuje na ideologii německého nacionálního socialismu byť částečně v jeho „modernějším“ neonacistickém provedení… Dělnická strana v průběhu řízení tvrdila, že s nacismem nemá nic společného, nicméně průběh řízení a dokazování zcela zjevně její tvrzení vyvracel. Vzhledem k Soudem shledanému úmyslu Dělnické strany nahradit současný „Systém“ demokratického právního státu totalitní ideologií nacionálního socialismu nelze mít pochyb o předpokládaném porušení… Ústavy… Částečně v souvislosti s prokázanou spoluprací DS s neonacistickými hnutími Soud také uzavřel, že se DS nezříká při prosazování svých cílů ani násilí, toto násilí svou činností cíleně vyvolává a zároveň veřejně schvaluje a oslavuje násilí páchané svými členy a sympatizanty…,“ píše soud v rozsudku.
V roce 2011 soud Vandasovi uložil trest za výroky hanobící menšiny. Zachránil jej Václav Klaus svou amnestií, jíž pomohl více odsouzeným tunelářům a extremistům.
Po rozpuštění DS se tito neonacisté přelili do předem připravené skořápky DSSS. A škodili společnosti dál.
Pogromistická éra
Dělnická strana vysílala v prvním a druhém desetiletí samozvané hlídky do romských ghett složené ze svých členů a skinheadů z krajně pravicové části politického spektra. Hlídky si hrály na policisty, snažily se určovat, kdo a co smí a nesmí dělat, a provokovaly tak místní lidi. Z těchto provokací vznikaly incidenty, které následně využívala DS k mediální protiromské propagandě a k následným demonstracím, k nimž se přidávali sousedé Romů.
Tyto akce byly spojené s pokusem o pogrom, asi nejhorší byly násilnosti v Litvínově, Rumburku, Varnsdorfu, Šluknově, Duchcově, Novém Bydžově, Krupce, Českých Budějovicích, Ostravě a Havířově. Vedle DS a její mládežnické organizace (Dělnická mládež) je střídavě organizovaly další extremistické strany a iniciativy, kupříkladu i Národní odpor či Národní strana. V Rumburku to ale byla ČSSD v čele s poslancem Foldynou, který později přestoupil do Okamurovy fašistické SPD.
I na této akci socialistů pokřikovali místní lidé ty nehorší rasistické urážky a výzvy k násilí, například: „vezměte lopaty a vidle a jdeme na ně,“ „pohřbíme je za živa“, „upálíme je“, „do plynu s nima“. Místní lidé na litvínovském sídlišti Janov ukrývali pro pogromisty u sebe doma zbraně. Sousedé Romů pochodovali společně s neonacisty a vykřikovali s nimi rasistické nadávky i ve Vítkově, kde před tím proběhl nejhorší žhářský útok na Romy u nás.
Extrémisté a zfanatizovaní běžní lidé provozovali na mnoha místech Česka totéž co nacistické bojůvky v Německu během 20. a 30. let minulého století. A to často za pouhého přihlížení policie, která se více starala o práva rasistů než o lidská a občanská práva nevinných spoluobčanů tmavší barvy pleti. Policii se na druhou stranu dařilo bránit nejhoršímu násilí při pokusech o pogrom.
Odnášelo to mnoho nevinných, atmosféra houstla. Kdejakou běžnou hospodskou rvačku začala hlavní média vydávat za „romský rasismus“, anticiganistické výšplechty a dezinformace bez obav používali jak politici, tak i média, včetně těch mainstreamových. A leckdy to přetrvává podnes. Nesnášenlivost vůči Romům je patrná u mnohých politiků a v mnohých médiích znát i dnes: u kdejaké běžné hlouposti ihned radostně oznamují, že ji spáchal Rom (případně aspoň černoch – viz Okamurova kampaň), ale když byla nedávno v Hodoníně napadena školačka, tak se novináři ani neobtěžovali oznámit, že jde o Romku. Říkejme tomu selektivní spravedlnost: jen pro bílé.
Falešná obvinění
Na nejméně patnácti místech Česka, například v Litvínově, ve Varnsdorfu, v Rumburku, Ostravě, Havířově, Opavě, Břeclavi, v Ústí nad Labem, Děčíně, Duchcově, v Českých Budějovicích, potom došlo k protestům proti Romům na základě smyšlených přepadení, z nichž byli falešně obviněni Romové. Kupříkladu v Břeclavi patnáctiletý chlapec lhal, že ho brutálně zbila trojice Romů. Historku si vymyslel, aby před matkou utajil pravou příčinu zranění. Přivodil si je pádem při nezdařilém gymnastickém cviku, jímž se chtěl předvést před svými přáteli. Pokoušel se o cvik na zábradlí v osmém patře domu v centru Břeclavi. Zřítil se při tom o patro níž a vážně se při tom zranil. Tyto lži, které zvedají vášně a povzbuzují rasistické násilí, se pěstují podnes. Nedávno si přepadení Romy vymysleli dva sedmnáctiletí adolescenti v Litovli.
V letech 2005 – 2015 proběhlo mnoho přepadení a zmlácení Romů neonacisty i místními lidmi, mnoho útoků zápalnými lahvemi na romská obydlí. Nejznámějším se stal již zmíněný pokus o vraždu osmičlenné romské rodiny ve Vítkově, který nejvíce postihl tehdy malou Natálku. Až za tento trestný čin udělil soud pachatelům adekvátní tresty, před tím padaly opakovaně podmínky i za žhářské útoky a další násilné zločiny. To vše měla na svědomí česká neonacistická scéna, která měla své politické vyjádření právě v Dělnické straně a DSSS.
Pogromistická éra neskončila odklonem od rasismu či anticiganismu, ale tím, že se pravicoví extremisté přeorientovali z Romů na uprchlíky. Přišla slavná éra migranto-bijců, kteří měli jen tu smůlu, že zde žádní jejich smyšlení nepřátelé (muslimové) nebyli. I do tohoto štvaní proti lidem utíkajícím často z válek a před totalitními režimy se DSSS zapojila naplno.
Snaha o legitimizaci rasismu
Vandas a Štěpánek změnili taktiku – začali se snahou o legitimizaci svých názorů a postojů. Nejvíce se jim v tomto ohledu daří při setkáních v Příčovech, kde se každoročně předvádějí Putinovští nadšenci, kteří používají krycí název „vlastenci“, aby nebyli svým obdivem k totalitním režimům a praktikám tak nápadní. Psali jsme o těchto lidech mockrát: čím více mají plnou hubu svobody, tím více upírají svobodu druhým a tím více přidávají svobody slova sami sobě.
Vandas, jehož na setkání v Příčovech zve známý islamo-honimír Hampl, zde ulovil několik foto-skalpů se známými osobami, včetně židovského spisovatele a protimuslimského aktivistu Benjamina Kurase, Ladislava Jakla – bývalého poskoka V. Klause, radního ČT a moderátora ČRo Luboše Xavera Veselého, ekonoma Ševčíka či herce Vyskočila. A získal zde mnoho přátel se stejnými či obdobnými názory na demokracii a lidská práva, které společně tak nenávidí, například stalinistu (konzervativního komunistu) Skálu.
Někdejší vůdci neonacistů Vandas a Štěpánek se tak zařadili do dnes už dlouhého zástupu revolucionářů, kteří chtějí zničit liberalismus a demokracii. Splynuli s davem, dalo by se říci. Vždyť kdo by nechtěl bezpečnost ulic, kdo by odmítal vlastenectví – že je to v jejich případě falešné jako pětník dnes rozezná málokdo, protože málokdo se zajímá, jak se to má doopravdy.
Mnoho lidí volí Babiše, který se dal v Evropském parlamentu do holportu a fašizujícími stranami, někteří volí Okamuru a jeho fašisty, na oblibě získávají Motoristé s Turkem horším poturčence. A do módy znovu přišli bolševici, maskováni názvem Stačilo – ano, stačilo, komunistů a jejich metod už bylo vážně dost. A aby toho nebylo málo, i část ODS se vydává tímto směrem.
Jestli se brzy nevzpamatujeme, čekají nás opravdu těžké časy, v nichž rasismus nejenže nebude trestný, ale bude součástí státní politiky.
Některé výroky Tomáše Vandase
V Dělnických listech č. 22, roč. VII (5/2009): „Už bylo dost zvýhodňování parazitů, kteří se k nám hrnou ze všech koutů světa pod vidinou snadného živobytí, podepřeného štědrými sociálními dávkami. Už bylo dost tolerování nepřizpůsobivých pijavic, které navíc mají tu drzost hovořit o rasové diskriminaci a útlaku. Skončila doba netečnosti a přešlapování na místě. Stát, reprezentovaný polistopadovou garniturou, selhal…“
„Tento nepřítel, liberální režim halený do hávu demokracie a humanity, postupně rozežírá zdravé základy nejenom českého národa, ale celé Evropy. Parazité zaplavují naší zemi, chobotnice s černými chapadly rdousí naši krásnou, čistou, bílou vlast… Nechceme, aby se naše země stala žumpou, v níž se budou hromadit imigranti ze všech koutů světa, kde veškeré výhody budou mít nepřizpůsobivé menšiny a poctivě pracující občan je bude dotovat ze své kapsy.“ (Srovnej s tímto citátem – v roce 1922 vzniklo fašistické Národní hnutí, které ve svém prohlášení mělo mj. i toto: „Politické strany zavírají oči a vládní kruhy jsou plny ohledu k nepřátelům republiky, útočníkům na bezpečnost majetku, života, cti, kořistníkům těžce placených daní… Dokud mohou cizí i domácí rozvratníci útočiti na stát…, dokud mohou cizí zaměstnanci vyhánět českého a slovenského dělníka z práce a bráti cizince…, potud nejsme doma pány.“)
„Musíme finančně podporovat tzv. demokratické opozice v některých státech? Potřebujeme finančně dotovat různé pochybné spolky a organizace, jejichž jediným cílem je propagace pozitivní diskriminace, feminismu či sexuálních úchylek? … Stejně tak k projevům jakési Džamily, jejíž jedinou náplní je, aby zákony podporovaly menšiny, přivandrovalce a sexuální úchylky.“
„Chceme zemi čistou, bílou, bez parazitů a jiné verbeže…Dělnickou stranu nikdo nezastaví. … až se Dělnická strana dostane k moci, zatočí s nevládními organizacemi, které se zabývají menšinami.“
V německém Altenburgu na tzv. Festivalu národů (Fest der Völker): „Odmítáme vizi architektů Nového světového řádu, kteří považují pevnost Evropu za poslední překážku k uskutečnění svého staletého snu, kterým je ovládnutí světa (viz konspirační teorie o ovládnutí světa Židy)…“