David Beňák: Zdravotní nerovnost se konečně stává tématem. Úmrtnost romských novorozenců je dvakrát vyšší, než je průměr
Nerovností a z nich vyplývajících diskriminací máme celou paletu variant.
Nerovnost v platech, přístupu ke vzdělání, k informacím… Existuje ale také
nerovnost v přístupu ke zdravotní péči.
Kvalita lidského zdraví je provázána se sociálním začleněním člověka do
společnosti. K tomu, jak přistupujeme ke svému zdraví, přispívá mnoho proměnných
– úroveň vzdělání, výchova, povahové vlastnosti, ale také lokalita bydliště,
etnicita, či zařazení na tak zvaném společenském žebříčku. Prokazatelnou roli v
tom, jak je člověk schopen vnímat své zdraví a pečovat o něj, hraje celá škála
vědomostí, jejichž hloubka je přímo úměrná míře sociální integrace člověka.
Mezinárodní i české studie ukazují, že existují zásadní nerovnosti v míře
těchto vědomostí, dovedností a možností; hovoříme o takzvané zdravotní
nerovnosti mezi sociálně vyloučenými obyvateli a majoritou. Přesně tato
tématika, v České republice pohříchu zatím nová, byla tématem konference Zdraví
a sociální začleňování, která se uskutečnila koncem června v Praze. Odborníci,
kteří působí v oblasti zdraví a sociálního začleňování, v ní spolu diskutovali,
jak přispět k efektivnějšímu zlepšování kvality veřejného zdraví lidí ohrožených
chudobou a sociálním vyloučením.
Největší zdravotní nerovnosti jsou zaznamenány v severočeských, západočeských
a moravskoslezských lokalitách.
Není náhodou, že největší zdravotní nerovnosti jsou zaznamenány v
severočeských, západočeských a moravskoslezských lokalitách. Například Ústecký
kraj má dlouhodobě nejhorší vývoj úmrtnosti na zhoubné nádory v České republice,
nejvyšší kojeneckou a novorozeneckou úmrtnost i počet potratů na počet
narozených dětí v kraji.
U obyvatelstva Ostravska nadměrné znečištění ovzduší polétavým prachem
zvyšuje úmrtnost o 12,5 % oproti populaci žijící v čistém ovzduší a zároveň
způsobuje vysoký výskyt alergií a astmatu, zejména u dětí. Různou formou astmatu
je v této lokalitě postiženo až 40 % populace!
Tytéž výzkumy poukazují také na významně horší zdravotní stav Romů ve
srovnání se zdravotním stavem většinové populace ČR. Průměrná délka dožití je 76
let u mužů a 82 let u žen, avšak Rom v České republice žije průměrně o 19 let
méně, žena o 17 méně.
Novorozenecká úmrtnost u romské populace je dvakrát vyšší, než je národní
průměr.
Taktéž novorozenecká úmrtnost u romské populace je dvakrát vyšší, než je
národní průměr. Romské děti představují zhruba 3 % živě narozených dětí v České
republice, ale až 5 % mrtvých narozených dětí ročně. Tyto indikátory jsou
výrazně horší v regionech s vyšším počtem Romů, a to zejména v severočeských a
západočeských regionech.
Otázka zdraví ve vyloučených lokalitách je proto jednou z klíčových oblastí,
na které se zaměřuje činnost Agentury pro sociální začleňování při Úřadu vlády
ČR. Udržet dialog zástupců obcí, krajů, akademické půdy, odborníků z výzkumu či
nevládního sektoru se zástupci státní správy proto považuji za nezbytný.
Stále nám chybí prostor pro partnerství občanských organizací a samospráv v
diskuzi s politiky a odborníky státní správy. Chybí adresné programy a opatření,
které by zkvalitnily přístup ke zdravotní péči u sociálně marginalizovaných
obyvatel.
Odborná konference ke Zdraví a sociálnímu začleňování tak byla první
vlaštovkou, z níž je třeba se radovat. Pokud přispěje k vytvoření informačních
kanálů, pro sdílení modelů dobré praxe z jednotlivých obcí tak, aby mohly
inspirovat samosprávy v ostatních lokalitách, byl by to dobrý začátek.
