Zpráva o extremismu: V roce 2015 došlo ke 33 trestným činům motivovaných nenávistí proti Romům
V roce 2015 bylo zaevidováno celkem 33 trestných činů motivovaných nenávistí
proti Romům. Jde o pokles oproti minulému roku, kdy bylo zaevidováno 53
trestných činů. Uvádí to zpráva o
extremistických aktivitách v loňském roce, kterou ve středu společně s koncepcí boje s extremismem pro letošní rok
schválila ve středu vláda.
Trestné činy motivované nenávistí vůči
Romům podle MVČR
V policejních statistikách se u obětí trestných činů nerozlišuje etnicita, ani
národnost. Lze pouze vysledovat, že obětí byl cizinec. V policejním Evidenčně
statistickém systému kriminality se ale evidují trestné činy motivované
národnostní nesnášenlivostí nebo nenávistí proti Čechům, Moravanům a Slezanům,
Polákům, Němcům, Ukrajincům, Vietnamcům, Maďarům, Rusům a Rusínům, Romům,
Židům, Arabům, Číňanům a jiným národnostem. Aby byl trestný čin motivovaný
nenávistí vůči Romům vykázán v policejní statistice, musejí být splněny tyto
podmínky: 1) policista při vyplňování Formuláře o trestném činu tento
vyhodnotí jako trestný čin s extremistickým podtextem, 2) poškozený o sobě
uvede, že je Rom, nebo se jedná o trestný čin proti objektu s jasným vztahem
k romské národnosti (např. pachatel nasprejuje rasistický nápis na Památník
romského holocaustu, či Muzeum romské kultury apod.). V této statistice
nejsou evidovány trestné činy proti Romům, u kterých nebyl prokázán protiromský
podtext (např. když je Romovi ukraden automobil, aniž by pachatel věděl, že
majitelem je Rom). Řada Romů v ČR se navíc k romské národnosti nehlásí. Čísla
v této statistice jsou pouze orientační a mají omezenou vypovídající hodnotu.
“V roce 2015 bylo zaevidováno celkem 33 trestných činů motivovaných
nenávistí proti Romům. Jde o pokles oproti minulému roku, kdy bylo
zaevidováno 53 trestných činů. Tyto trestné činy se podílejí na celkovém
počtu trestných činů s extremistickým podtextem 18,6 procentními body,”
uvádí se ve zprávě.
S ohledem na trestné činy podle skladby jde nejčastěji o trestné činy
násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci, hanobení národa, rasy,
etnické nebo jiné skupiny osob a podněcování k nenávisti vůči skupině osob
nebo k omezování jejich práva a svobod.
“Je nutné poukázat na to, že řada útoků z nenávisti se k policii vůbec
nedostane. Poškození mají strach z pomsty, nevěří v systém trestní justice,
mají špatnou zkušenost s předchozím trestním řízením aj. Část útoků také
není vyšetřována vůbec (viz například případ Tomio Okamury) či je
vyšetřována jako prostý trestný čin (typicky výtržnictví). Lze odhadnout, že
útoků z nenávisti je destekrát víc,” uvedla pro server Romea.cz Klára
Kalibová z organizace In Iustitia.
“Český trestní zákoník postihuje i útoky motivované domnělou národností
poškozeného, tedy pokud bude jakýkoli člověk napaden pro to, že se o něm
pachatel domnívá, že je Rom, nebo pokud bude obydlí napadeno pro to, že se
pachatel domnívá, že se jedná o obydlí Romů, bude se jednat o trestný čin
motivovaný předsudkem vůči národnosti,” dodala Klára Kalibová
Čeští extremisté podle zprávy loni
uspořádali 307 akcí, tedy o 16 více než v roce 2014. Nejčastěji se setkávali v
Praze, nově policie zaznamenala protesty před zařízeními pro cizince. Hlavním
tématem extremistických uskupení byla migrace. O schválení materiálu informoval
na twitteru ministr vnitra Milan Chovanec s konstatováním, že nástup extremismu
vláda nepřipustí.
“Vláda to nepodceňuje, je to jedna z priorit práce policie,”
dodal na tiskové konferenci premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Vzestup akcí proti
migraci podle něj souvisí s nárůstem politického extremismu. Je podle něj
nicméně nutné přihlédnout k tomu, že v celkovém počtu trestných činů je 175 činů
s extremistickým podtextem malý.
Aktuální souhrnná zpráva vnitra mírně
zredukovala údaje ze čtvrtletních zpráv, které hovořily o 323 akcích extremistů.
Krajní levice se podle konečných informací setkala na 141 akcích, extrémní
pravice na 106. Protiislámská a protimigrační uskupení uspořádala dalších 60
shromáždění. Vedle hlavního města se významnější setkání uskutečnila v Ostravě,
Brně, Českých Budějovicích a Plzni.
Vnitro už dříve uvedlo, že policie za
loňský rok eviduje 175 činů s extremistickým podtextem, což je o 26 méně než
předloni. Nejvíce se jich stalo v Moravskoslezském kraji a v Praze, naopak v
Pardubickém kraji nezaznamenali policisté ani jediný. Největší meziroční nárůst
těchto trestných činů byl loni ve Zlínském kraji. Celkově bylo objasněno 114
činů a obviněno 154 lidí.
Zpráva dále rekapituluje, že v rámci krajní pravice
zaznamenala nárůst podpory Národní demokracie, která spolupracovala s dalšími
protiislámskými a protimigračními subjekty. Význam naopak ztratila Dělnická
strana sociální spravedlnosti.
Protiislámské a protimigrační subjekty se
podle autorů zprávy od tradičního krajně pravicového hnutí distancovaly, přesto
se těšily podpoře sympatizantů extremistických skupin. “Vedle nich však dokázaly
svými vyhraněnými názory na migraci zaujmout i část širší veřejnosti, která by
se podpoře krajní pravice vyhýbala,” stojí v dokumentu. “Způsob mobilizace
stoupenců se neliší od způsobů využívaných extremistickými platformami. Jde
zejména o záměrné vyvolávání subjektivního pocitu ohrožení a nebezpečí, kterého
bývá dosahováno i na základě účelových, dezinterpretovaných anebo ojediněle i
lživých informací,” konstatuje zpráva.
