Zájem Romů o vzdělání roste, letos rekordně vyhledávali doučování
V letošním školním roce vyvrcholil trend poptávky romských rodičů o doučování pro jejich děti. Potvrzuje se tak postřeh, že romská komunita stále více vnímá, jak potřebné je vzdělání pro úspěšnou budoucnost.
Muzeum romské kultury v Brně, které doučování žákům nabízí, letos přijalo asi o čtvrtinu více zájemců než loni a muselo hledat nové dobrovolníky. Podobné programy mohou od září pomoci při zavádění zákona o inkluzivním vzdělávání do školské praxe.
Sedmiletý Vojta žil se svou rodinou část školního roku ve Velké Británii, kde také chodil do první třídy. Když přestoupil na českou školu, měl velké problémy se čtením, spolužáci se mu posmívali a matka Simona Horváthová proto poprosila o pomoc právě Muzeum romské kultury.
„Teď po třídních schůzkách jsem konečně měla radost, Vojta se hodně zlepšil a i paní učitelka ho chválila a chce se mu věnovat, jsem za to moc ráda. Pořád dětem říkám, že nemůžou skončit jako my, na úřadu práce, musí se učit a snažit mnohem víc,“ hodnotí Simona Horváthová výsledky doučování, na které Vojta chodí čtyřikrát týdně a které ho čeká i o prázdninách, aby do začátku druhé třídy dohnal náskok svých spolužáků.
Podobně jako Vojta docházelo na doučování v Muzeu romské kultury letos 74 dětí, většina jednou týdně. Se školní přípravou jim pomáhá 57 dobrovolníků a 5 externistů, kteří odučili 1800 hodin. „Poptávka ale již převyšuje naše prostorové i kapacitní možnosti, upozadili jsme volnočasové kroužky, abychom se mohli soustředit na školní aktivity.
Velké poděkování patří všem dobrovolníkům, pro které byl letošní rok opravdu náročný,“ říká ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. A dodává, že velkým zadostiučiněním pro všechny byly výsledky přijímacích zkoušek devíti doučovaných deváťáků – 6 jich bude pokračovat ve studiu na maturitních oborech a zbytek na středních odborných učilištích.
Kladně hodnotí doučovací aktivity i učitelé. „Pokud se žáci naučí určité pravidelnosti a odpovědnosti za vlastní vzdělávání, je to určitě dobrá věc. Mnoho žáků totiž nemá možnost získat pomoc v rodině a doučování s lektory je jediná možnost, jak se doučit problémovou látku,“ říká učitelka z brněnské ZŠ Husova Bohumila Kroupová. Upozorňuje ale, že aby opatření fungovalo, musí být zájem žáků i celé rodiny o pomoc skutečný. Někdy děti či rodiče slíbí, že půjdou na doučování a tím pak považují problémovou situaci za vyřešenou, ale na doučování pravidelně nedochází. „Proto je velmi vhodné úzce spolupracovat se školou a navzájem si poskytovat informace o tom, jak dítě chodí na doučování,“ dodává Bohumila Kroupová, která má v 6. ročníku celkem sedm romských dětí.
Její slova potvrzuje i koordinátorka programu doučování Muzea romské kultury Petra Banďouchová: „Doučování je z velké části o komunikaci, která s naší pomocí probíhá lépe mezi všemi stranami, školou, dětmi i jejich rodiči. Je to proces budování důvěry a vztahů a to nějakou dobu trvá. Výsledky ale už máme, i ti rodiče, kteří měli špatné zkušenosti nebo nám nevěřili, se dnes chodí ptát a spolupracují s námi.“
Muzeum romské kultury, které sídlí přímo v centru brněnské vyloučené lokality Cejl, nabízí doučování již dvanáct let. Za tu dobu pomohlo se školní přípravou téměř tisícovce dětí, tedy asi pětině všech nezletilých Romů v Brně. Své zkušenosti by chtělo zúročit i v příštím školním roce, kdy vstoupí v platnost nový zákon o inkluzivním vzdělávání.
„Nový zákon je pro české školství určitě výzvou, ale také příležitostí odstranit segregaci ve vzdělávání, která ve vztahu k romským i jiným dětem stále trvá. Muzeum romské kultury dlouhodobě pomáhá jednotlivcům dosáhnout lepšího vzdělání skrze doučování a další podporu. Školám i dalším, které inkluze ve vztahu k romským dětem zajímá, jsme k dispozici a v této oblasti budeme i nadále intenzivně pracovat,“ uzavírá ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
