Jen asi třetina romských dětí v Česku umí natolik dobře romsky, že bude
schopna tento jazyk předávat svým potomkům v dalších generacích. Přibližně
stejná část romských dětí sice romsky tak dobře nemluví, romštině však alespoň
rozumí. Vyplývá to z vůbec prvního průzkumu znalostí romštiny u dětí v Česku,
který vypracovali romisté z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
"Čekali jsme, že výsledky budou ještě smutnější," řekl ČTK vedoucí výzkumného
týmu Jan Červenka. "Po několik desetiletí probíhá jazyková asimilace a obecně se
soudí, že romština hodně upadá," vysvětlil.
Odborníci mapovali znalosti romštiny ve druhé polovině loňského roku u 968
romských dětí ve věku od deseti do 17 let; vzorek je podle nich reprezentativní.
Celkem navštívili téměř 60 škol a institucí ve 35 městech ve 12 krajích. Chlapci
tvořili 53 procent respondentů výzkumu, dívky zbývajících 47 procent.
Pro zjišťování úrovně znalostí romštiny zvolili formu hry; děti se po dobu jedné
vyučovací hodiny účastnily soutěže o ceny. O zúčastněných romských dětech poté
tvůrci výzkumu hovořili s jejich učiteli. O pěti desítkách dětí a jejich
rodinných poměrech poté získávali podrobnější informace od lidí žijících v
jejich okolí.
Průzkum podle autorů prokázal, že romské komunity v Česku postupně přecházejí od
romštiny k češtině. Děti se romsky učí zejména od svých vrstevníků nebo od
starších příbuzných; často po jejich úmrtí již ostatní členové rodiny mluví
téměř výhradně česky. Občas také s dětmi mluví jen česky proto, aby se ve škole
necítily znevýhodněné.
Ojedinělé však naopak nejsou případy, kdy se česky mluvící Romové později sami
pokoušejí doučit se romsky. "Je to pro ně významný identifikační prvek. Často s
romštinou spojují svou identitu a někteří z těch, kteří byli v předchozích
generacích jazykově asimilováni, toho litují," vysvětlil Červenka.
Obavy ze zániku romštiny však prý mezi Romy nepanují, přestože možnosti učit se
tento jazyk ve školách jsou jen minimální.
Romské děti se podle Červenky mohou učit romsky vlastně jen od svých příbuzných
a vrstevníků. Televize v romštině nevysílají a nedostatečná je podle něj i
nabídka tiskovin. "Stát by měl vyslat nějaký signál, že bilingvismus považuje za
klad, že tyto děti mají něco navíc," míní Červenka.
Podle Červenky by bylo vhodné, kdyby se romsky učili například učitelé, kteří
učí malé romské děti na prvním stupni základních škol. Odborníci by uvítali,
kdyby malí Romové měli možnost učit se romsky ve škole, nikoli však povinně.
"Oficiálně se ani nemůže rozlišovat, které dítě je romské a které není," dodal
Červenka.
