VIDEO: Ředitelka romského muzea vyškolila v debatě senátora Jaroslava Doubravu. Ten jen opakoval stereotypy o Romech

Ve čtvrtek 4. 11. 2021 proběhla ve Slovenském domě v Praze debata s názvem “Naši Romové”, kterou pořádala Nadace železná opona. Diskuze s kontroverzním senátorem Jaroslavem Doubravou se původně mělo účastnit několik diskutujících: zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková, veřejný ochránce práv Stanislav Křeček, poslanec za SPD Jaroslav Foldyna nebo člen Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Martin Kaleja. Dorazila však pouze ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová, která však debatu naprosto ovládla a hned na úvod vysvětlila, jak je to s její účastí v této diskuzi.

“Aby jsme předešli různým zkreslujícím faktům, tak bych chtěla říct, že jsem pozvání přijala z toho důvodu, že mi bylo řečeno, že si mojí účast a účast pana docenta Kalejy přeje paní doktorka Helena Válková. Ta mi ale dnes ráno volala a řekla mi, že s touto akcí nesouzní. Já jsem z Brna a už jsem tu cestu měla naplánovanou, takže proto jsem asi tady,” uvedla hned na úvod Jana Horváthová a ve svém úvodním slově představila historii diskriminace a odmítání Romů.

ZÁZNAM CELÉ DEBATY

Horváthová: Současná situace Romů je silně ovlivněna jejich historickým vyčleňováním

“Současná situace velmi silným způsobem souvisí s minulostí,” uvedla Horváthová s tím, že Romové zde byli od poloviny 16. století až do poloviny 18. století ilegálně. “Majoritní skupiny je postavily mimo zákon a usilovalo se o jejich likvidaci,” řekla Horváthová s tím, že přes holokaust za 2. světové války a násilnou asimilaci za vlády komunistů, pokračuje diskriminace a odmítání Romů dodnes. “Teprve po roce 1990 se snažíme o integraci, ale pouze de iure. Fakticky integraci brání spousta momentů,” uvedla Horváthová.

Jana Horváthová se zároveň ohradila proti slovnímu spojení “romská problematika”, které použil moderátor diskuze, právník Karol Hrádela.

“Sousloví není správné. Uvádí situaci do negativních souvislostí, jeho použití je signifikantní proto, jak se na soužití Romů a neromů dívá majoritní společnost,” řekla Horváthová s tím, že pokud mluvíme o problému, tak je u toho vždy více aktérů, a proto by se mělo mluvit například o problému nebo problematice romsko-českého soužití.

Horváthová uvedla, že nemáme jen Romy problémové, jak někteří uvádějí, ale i úspěšné a připomněla knihu Amendar, která představuje právě 300 úspěšných Romů. “Za Romy někteří vidí jen ty, kteří spadají do toho vytvořeného stereotypu. Ten, kdo tam nepatří, tak se o něm nebavíme. Já jsem mnohokrát za život slyšela: ‘Ale paní doktorko, co vy jste za cikánku, vy nekradete, vy jste vzdělaná’,” upozornila na častou větu, kterou slýchají vzdělaní a úspěšní Romové a Romky.

“Mnozí z Romů rovnosti dosáhli s nadstandardním úsilím a většinou s notnou dávkou štěstí a s pomocí majority,” vysvětlila ředitelka Muzea romské kultury. “Chceme-li dosáhnout rovnosti u většiny romské populace, musí proto stát něco udělat. Ale chceme to opravdu? chceme Romy opravdu integrovat do středu naší společnosti? Nebo je chceme jen někam odklidit, aby dali pokoj?” ptala se Horváthová na úvod celé debaty.

Doubrava: “Cikáni” považují práci za nejstrašnější způsob obživy

Senátor Jaroslav Doubrava na fundovaný výklad reagoval stereotypními příběhy o Romech na sociálních dávkách a jejich přístupu k práci. “Pokud někdo z té komunity dosáhne vzdělání, okamžitě se snaží vyčlenit pryč,” řekl Doubrava s tím, že se cítí jako bílý více diskriminovaný než kdejaký “cikán”.

“Já bych nerad, abyste došli k nějakému dojmu, že jsem a priori proti cikánům. Já jsem proti těm, kteří zneužívají systému a práci považují jako nejstrašnější způsob obživy,” uvedl senátor, který důsledně při svém vystoupení používal slova cikán a cikáni. Prý proto, že dělal rozhovor se dvěma Romy, kteří mu řekli, že na slovu cikán, cikánka nic hanlivé nevidí.

“Romové to jsou od 73. roku, kdy se sešli na nějakém potlachu a domluvili se, že už nebudou cikáni, ale Romové,” uvedl bez znalostí historických faktů Doubrava.

Jana Horváthová reagovala na některé příběhy, které senátor odvyprávěl. “Na vše je potřeba dívat se s nějakým odborným backgroundem. Naše muzeum 15 let doučovalo romské žáky a přes to, že jejich rodiče jsou pologramotní nebo dokonce negramotní, protože v tomto našem systému nedostali vzdělání, tak jsme měli 20 procent rodičů, kterým jsme jejich děti nemohli do doučování vzít, protože naše kapacita na to nestačila,” vysvětlila Horváthová.

Horváthová: Slovo Rom je o hodně starší než slovo cikán

Ředitelka Muzea romské kultury pak všem přítomným vysvětlila pojmy Rom a cikán a také to, které slovo vzniklo dříve. “V romštině slovo Rom má své stálé místo. Je to slovo, které pochází pravděpodobně ještě ze starověké Indie. Takže stáří slova Rom je neporovnatelné se slovem cikán,” uvedla Horváthová a dodala, že název “cikáni” byl dán Romům z vnějšku a vždy má negativní význam. “Kdo chce být trochu na úrovni, prosím, v kontaktu s Romy toto slovo nepoužívejte,” dodala Jana Horváthová a negativní konotace slova cikán dokreslila citací z knihy Eleny Lackové Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou.

Do debaty se pak zapojil i ředitel Slovenského domu v Praze Vladimír Skalský. “Měli bychom se vyhnout stereotypům, protože jsou zjednodušující a tam pro mě začíná rasismu. Pokud zevšeobecníme nějakou vlastnost a někomu ji přisoudíme, tak tam začíná rasismus a diskriminace,” uvedl Skalský s jasnou narážkou na úvodní slova senátora Jaroslava Doubravy.

“My Romům sice radíme pracujte, ale zkuste se jako Rom objednat v nějaké firmě. Musíte být desetkrát lepší,” řekl Vladimír Skalský a dodal, že se jasně přiklání k tomu, aby se používalo slovo Rom nebo Romové. “Přikláním se k tomu, aby se používala terminologie, která vyhovuje tomu etniku a neuráží ho,” dodal Skalský.

K používání slova Rom nebo cikán se pak diskuze ještě několikrát stočila a toto téma zabralo poměrně velkou část celé debaty. “Pokud jde o výraz Rom, tak v Ottově slovníku naučném výraz Rom není,” nahrál na smeč Horváthové senátor Jaroslav Doubrava.

“Ale to je právě ono. V době, kdy byl slovník psán, tak romská minorita byla izolována od veřejnosti a ta používala jen to, co sama znala. Dnes chceme integraci. Když chceme Romy integrovat, když je chceme mít mezi sebou, zkusme je korektně nazývat a dejme jim najevo, že si jich alespoň trošku vážíme,” vyškolila senátora ředitelka Muzea romské kultury.

Horváthová: Integrace Romů závisí na politicích

Na to Jaroslav Doubrava reagoval příběhem o “romské skládce” v Ústí nad Labem a zaútočil na neziskové organizace, které prý Romům nevysvětlují, že házet odpad z okna je špatné. Horváthová reagovala, že bychom si takové příběhy z různých stran mohli vyprávět stále dokola. “Pojďme řešit ty příčiny,” žádala Horváthová a vysvětlila příčiny neúspěchu romských dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí ve školách.

“Segregace je obrovský problém. Tato společnost segregaci neřeší,” uvedla Horváthová s tím, že vzdělání v segregovaných školách má výrazně nižší standard než v jiných školách.

“Hybatelem změn jsou politici. Integrace závisí na politice,” prohlásila Jana Horváthová a připomněla, že integrace není hlavním bodem programu našich vlád a hasí se pouze požáry. “Každá velká politická strana ví, že pokud by dala do programu integraci Romů, tak jim to odláká voliče,” dodala Jana Horváthová a reagovala na útok na neziskové organizace. “Neziskovky jsou jen kapka v moři. Nemohou přijímat systémová řešení,” řekla Horváthová a dodala, že senátor Doubrava vidí pouze povrch celé tematiky a nemá background vzdělání. “Je potřeba se v tom tématu vzdělávat,” řekla Horváthová.

Sociální systém v ČR je demotivující

Debata se pak stočila na sociální systém v České republice. “U nás v muzeu máme problém zaměstnat Roma na sociálních dávkách, protože on na těch dávkách dostane víc než je ten státní plat. Samozřejmě, že je to špatně,” uvedla Horváthová. “Sociální systém musí být motivující, ale to není chyba těch slabých, těch potřebných, kteří ho zneužívají, to je přeci chyba toho systému. Integrace Romů je politikum, integrace Romů neprobíhá, neprobíhají systémová řešení,” reagovala na výtky o zneužívání sociálních dávek Romy Horváthová.

Doubrava pak citoval ze své knihy rozhovor s vedoucí “sociálky” v Ústí nad Labem a vyprávěl příběh z doby svého starostování. “Nechtějí pracovat a situaci zavinil systém, který umožnil beztrestné parazitovaní na nás, kteří pracují,” řekl v závěru svého proslovu Jaroslav Doubrava.

“Spousta nezaměstnaných, sociálně vyloučených, nechce pracovat, protože si umějí spočítat, že černá práce a přídavky jim dají více. Ale to není jejich chyba, to je chyba systému a mě to také vadí, stejně jako vám,” zopakovala znovu Jana Horváthová.

Na závěr pak ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová zdůraznila nutnost vzájemného poznávání, že je potřeba studovat, číst odborné časopisy a neopakovat stereotypy a mýty o Romech. “Je důležité sdílení příběhů a zajímat se o ty druhé,” prohlásila na závěr ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.