VIDEO: Ministr spravedlnosti debatoval s Romy v Brně. Odmítl obvinění z rasové justice. Jak reagoval na otázky o propuštění obviněného z vraždy Roma?

Debata se konala v souvislosti s rozhodnutím soudu, podle něhož bude podezřelý muž stíhán na svobodě. Sedmatřicetiletý cizinec podle obvinění poblíž tramvajové zastávky nožem při potyčce zranil dva lidi, kteří skončili v nemocnici. Jeden z nich později v nemocnici zemřel. Zabitým byl mladý Rom, útočníkem podle nepotvrzených informací Ukrajinec. Záhy po mladíkově smrti se začalo šířit napětí mezi částí romské a ukrajinské komunit. Informace o propuštění podezřelého z vazby v romské komunitě opět vyvolala nespokojenost.

“Nikdo nevěděl, že mezi Ukrajinci a Romy existuje nějaké napětí. Pro nás to bylo překvapení. Já jsem to vůbec nevěděl a myslím, že nejsem sám. Tenhle incident ale ukázal, že je to dlouhodobý problém. Úlohou státu je uklidňovat situaci, proto jsem tady, abych si vyslechl, co vás trápí,” řekl Blažek.

Proč ministr Blažek neuklidňoval napjatou situaci a naopak přiléval olej do ohně?

Moderátor Richard Samko mu však připomněl jeho výrok ze začátku července o romské demonstraci v Pardubicích. “Shromáždění v Pardubicích je svoláno a koná se v rozporu se shromažďovacím zákonem. Účast a výzvy k účasti na něm jsou nelegální,” uvedl tehdy Blažek na sociální síti Twitter.

“Pane ministře, zarazila mě jedna věc, vy jste se takto vyjádřil v této situaci, ale nikdy jsme od vás neslyšeli vyjádření soucitu nebo vyjádření, že státní instituce budou ve všech těch případech dělat to, co dělat mají. To jsme od vás neslyšeli, ale slyšeli jsme od vás tyhle ty vaše výroky, které řadu Romů a nejenom Romů dost naštvaly?” ptal se v debatě Samko.

“Ty moje výroky vůbec nesměřují proti komukoliv, včetně Romů, já jenom nejsem příznivcem tomu, čemu se říká politická korektnost,” reagoval mimo dalšího ministr. Na opakovanou otázku, proč ministr situaci spíše neuklidnil, uvedl: “Jak můžu přes internet já uklidňovat.”

Tomáš Ščuka: Anticiganismus není v ČR trestán

“Anticiganismus je v podstatě legitimní, kdokoliv veřejně něco řekne na adresu Romů, tak to není trestné. A pak, když dojde k násilné vraždě a ty zprávy se šíří opravdu velmi rychle na sociálních sítích, tak my na to nejsme připraveni. Nejsme připraveni na dezinformace jako společnost, stát toto nereflektuje a pak některé zranitelné menšiny nebo sociálně vyloučené komunity ty informace chápou jinak, a to je to, co bychom měli řešit, společenské klima, které se tím vytváří,” zareagoval v diskuzi Tomáš Ščuka, člen nově se formující Rady města Brno.

“Ten váš termín anticiganismus, nevím, co tím přesně myslíte, ale jedna věc je jistá. Trestné to u nás je, trestá se to,” oponoval Ščukovi ministr spravedlnosti Pavel Blažek s tím, že nežijeme v 90. letech, kdy byly brutální fyzické útoky na Romy ze strany neonacistů. Podle Blažka je nyní situace lepší i když se občas někdo rasisticky vyjádří na sociálních sítích,

Náměstek primátorky města Brno Robert Kerndl upozornil, že s Romy město komunikovalo už i před nešťastnou událostí v červnu. “My primárně nechceme řešit jenom současnou úplně ne dobrou společenskou atmosféru a náladu. Chceme se dívat do budoucna, to znamená, tak, jak jsme si řekli, my se chceme věnovat úplně všem těm oblastem, které nás všechny zajímají, to znamená bydlení, školství, zaměstnanost, vzdělávání a tak dál. Já budu moc rád, když se budeme potkávat,” uvedl Kerndl.

Zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková upozornila, že Romové stále pociťují nedostatek informací od státu. “Pro romskou veřejnost, ale nejenom pro romskou veřejnost, jsou některé informace, které zaznívají v médiích dosti nesrozumitelné, nejasné a potom vznikají různé poplašné zprávy, manipulace. V romské komunitě je opravdu nedostatek informací a poptávka o to ty věci více vysvětlovat i ze strany právě státu,” uvedla v debatě Fuková, která ocenila vznik poradního sboru romské rady v Brně.

“Je to jedna z forem, kdy Romové mohou sedět u jednoho stolu se zástupci obce a mohou spolu komunikovat o těch zásadních problémech, který nás tady trápí a jejichž řešením chceme situaci zlepšit,” dodala Fuková.

Jana Horváthová: Romové se cítí nevyslyšeni!

Romové, kteří se zúčastnili debaty však míní, že nemají stejná práva a jsou ve společnosti znevýhodňování. “Dnes tady všichni sedíme, abychom si otevřeli komunikační kanály. Vy nevíte, co tito Romové s tímto stigmatem prožívají celoživotně od narození a stále i v této době. Ve všech oblastech, které pokrývá i celá vláda. A tady jeden příklad. Vy jste voleni za různé strany, samozřejmě velké, proto jste byli zvoleni a teď si jenom sami řekněte, jestli ve vaší předvolební kampani bylo romské téma? Kdyby bylo, byl by i romský kandidát zvolen za vaši stranu do parlamentu. Není tam jediný! Romové se cítí nevyslyšeni,” uvedla například historička a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Někteří Romové se také domnívají, že k nim soudy přistupují nespravedlivě a rozhodují na základě barvy pleti. Blažek odmítl jakýkoli systémový diskriminační přístup. “Vy pořád říkáte co máme udělat my, ale co uděláte vy směrem k Romům? Vy jste ministr, jak budete řešit otázku soudnictví? Mě trápí, že nemáme ty práva, které bychom měli mít. Ty práva jsou ohýbána a vidíme to tady všichni,” řekl Jozef Daniel z Brno týmu. “Když se podíváte na soudy. Jak soudí? Když tam přijde člověk, který má stejnou barvu jako já, tak je odsouzen hned,” dodal Daniel.

“Nemohu zaručit, že žádný jedinec nemá předsudky, ale nic jako rasová justice u nás neexistuje. Rozhodnutí ohledně vazby se mi jeví jako standardní. Děje se běžně, že je někdo propuštěný z vazby, pokud má soudce více informací. Není to jiné proto, že mrtvý je Rom,” řekl Blažek. “Nečekám od vás, že to přiznáte,” reagovala na jeho vyjádření jedna z přítomných Romek.

Gwendolyn Albert, členka Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a překladatelka serveru Romea.cz, se v této souvislosti zeptala, zda by nebylo dobré udělat tedy analýzu, která by buď potvrdila nebo vyvrátila pocit Romů, že soudy rozhodují na základě barvy pleti.

Blažek k propuštění muže z vazby: Takových rozhodnutí je za rok více, nehrálo tam roli, že oběť je Rom

“Mnozí Romové se mylně domnívají, že ten člověk byl propuštěn a případ je vyřešen. My tady víme, že ty postupy jsou jiné a že to tak není. My potřebujeme od vás slyšet: Ano, já pan ministr, který zodpovídá za tento resort, vám ručím za ty procesy běží správně a že správně a spravedlivě proběhnou,” vyzval ministra Blažka k jasné odpovědi Nikola Taragoš, ředitel organizace Romodrom.

Ministr Pavel Blažek upozornil, že je vždy problematické, když politik komentuje rozhodnutí soudu. “Vazební soudce, nikoliv soudce, který bude činit definitivní rozhodnutí, tj. rozhodnutí o vině a trestu, dospěl k závěru, že podle jeho názoru, a na to má právo, pravděpodobně ta původní kvalifikace by neměla být vražda a rozhodl o propuštění. Já jsem neviděl spis, viděl jsem pouze tohle rozhodnutí a takových rozhodnutí je za rok více. To není mimořádná událost jenom proto, že ten zavražděný nebo zabitý je Rom. Děje se to běžně,” uvedl Pavel Blažek. “Opravdu si nemyslím, že tam je nějaký rasový podtext,” dodal.

Dnešního setkání se zúčastnil i soudce Martin Vrbík, který pochválil zpravodajský server Romea.cz a článek právničky Anny Beránkové, ve kterém celý proces vysvětluje. Sám ho znova vysvětlil během brněnské debaty. Zdůraznil, že soudce rozhoduje o vzetí do vazby s minimem informací. V době řízení jich získává víc a je povinen na ně reagovat.

Účastníci debaty po něm také žádali, aby se zaručil za to, že cizinec neuprchne ze země. “Je to na zodpovědnosti soudu,” uvedl ministr. Připustil, že by na soudce měl být vytvářen třeba médii větší tlak, aby svá rozhodnutí důkladněji vysvětlovali. Právě nedostatečná komunikace podle romských organizací způsobila v komunitě nejistotu.

Dušan Plachetka: Máme strach o svoje děti. Robert Kerndl: Některé případy jsou dezinformace, někdo to rozdmýchává

Romský aktivista Dušan Plachetka pak mluvil o strachu Romů z Ukrajinců. “Za chvilku půjdou děti do školy. Kdo nám zaručí, že ukrajinské děti ukrajinský nebudou mít v aktovkách nože? Stejně jako to měl ten Ukrajinec, který se šel bavit na přehradu? Zaručí nám to vláda, pan prezident? Nikdo nám to nezaručí. Takže my se bojíme o svoje děti. Já osobně mám tři děti, já jsem si neudělal ani jedno dítě na to, aby mi ho někdo zabil,” řekl Dušan Plachetka.

“Já to začínám již chápat na základě této debaty. Vy mě vlastně říkáte, a teď to řeknu natvrdo, že součástí ukrajinské kultury je spor mezi Ukrajinci a Romy, který se přenáší do České republiky,” řekl ministr a sklidil potlesk. “Nikdo se nesmí bát o život svých dětí,” dodal Pavel Blažek.

Na vystoupení Dušana Plachetky reagoval i náměstek primátorky Brna Robert Kerndl, který některé případy o nichž se mluví v romské komunitě v souvislosti s útoky Ukrajinců označil za dezinformace, proti kterým se musí bojovat. Připomněl, že se pravidelně nyní setkává s Romy, státní policií nebo městskou policií. “Vždy na začátku se policie ptám, jestli vědí o takových případech, jestli jsou takové problémy, o kterých hovoříte v romské komunitě. Říkají, nevíme o nich. Jsou to opravdu jednotlivosti a já si myslím, že bychom proti takovým dezinformacím měli začít společně bojovat,” reagoval Kerndl.

“Zároveň se bavíme i o tom, že budeme ve spolupráci s vámi dělat všechno pro to, abychom tyto jednotlivé případy, o kterých hovoříte, eliminovali. Já jsem přesvědčen o tom, neříkám, že to nemůže stát, ale z velké míry jsou to fakt dezinformace, který někdo živí,” řekl náměstek primátorky města Brno Robert Kerndl, který ještě reagoval na možné střety mezi romskými a ukrajinskými dětmi na začátku školního roku.

Kerndl při debatě uvedl, že se tématu vedení města věnuje. “Zřídili jsme poradní orgán, kde je 12 zástupců romské komunity, já a paní Irena Matonohová, která má na starost školství. Pro příští týden jsme se domluvili se zástupci PČR a městské policie, že u škol, kam chodí více Romů a Ukrajinců, budou hlídky,” řekl.

Starosta městské části Brno-sever Martin Maleček (Hnutí SOL), v níž je velké území brněnské vyloučené lokality, doplnil, že radnice je v kontaktu s řediteli škol. Podle něj se tolik neobávají konfliktu mezi dětmi, ale spíše mezi rodiči.

Blažek k propuštění žhářů z Vítkova: Pokud by byla Natálka moje dcera, nikdy bych je nepustil

Martin Miko z Olomouckého kraje se pak ministra spravedlnosti zeptal, pokud by byl soudce, zda by propustil na svobodu dva žháře z Vítkova, kteří doživotně poznamenali Natálii Kudrikovou. “Kdyby to bylo moje dítě, nikdy je nepustím. Já vám k tomu nedokážu nic dalšího říct, ale hodnotit nebo odsuzovat soudce nechci,” reagoval emotivně Blažek.

Fuková pak otevřela téma, zda je v ČR dostatečná podpora obětem trestných činů. “Rodina Natálky se dozvěděla z médií, že ti dva žháři byli propuštěni a myslím, že to není správné. Ta rodina měla mít jakousi podporu a nabízí se otázka, jakým způsobem jsou chráněna práva obětí, jestli není na místě se o tom začít bavit,” ptala se Lucie Fuková, vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny.

Blažek uvedl, že zákon o obětech je starý několik let, ale mnoho mu chybí. “Mnoho obětí vůbec například neví, že existuje nějaký fond obětí a nepřihlašují se do něj a to je samozřejmě problém,” reagoval Blažek s tím, že je potřeba v této oblasti větší propagace. Upozornil také na různé postupy soudů, které v takových případech informují oběti trestných činů, že pachatelé jsou podmínečně propuštěni.