VIDEO: Diskuze na téma bydlení pro Romy s ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem. Pomůže nový zákon? Je příčinou veškerých problémů diskriminace Romů?

Moderátor Richard Samko na úvod představil některá alarmující čísla o bytové nouzi v České republice, která se týká více než milionu lidí, z toho 61 tisíc dětí. Zeptal se ministra, proč si Česká republika neumí poradit s 20 městy, kde je problém s bydlením největší.

Ivan Bartoš: Připravujeme reformu bydlení, jedním z nástrojů by měl být zákon na podporu bydlení

Ministr Bartoš uvedl, že jeho prioritou je reforma bydlení pro život, která zahrnuje nejen výstavbu, ale i zákon o podpoře bydlení, který by měl pomoci lidem v bytové nouzi nebo ohrožení ztrátou bydlení.

“Cílem je, aby to bylo systémové a dobře zacílené, abychom skutečně mohli pomoci jak v oblasti sociálního bydlení, což je pro tu skupinu, do které nám stále padají lidé z těch necelých 1,3 milionů, tak i pro ty, kteří jsou v nějaké fázi života z důvodů, které často nezavinili, ohroženi ztrátou bydlení. Chceme, aby na obecní i městské úrovni existovaly nástroje, které by bytům pro ty nejpotřebnější dávaly prioritu a zabránily situaci, kdy lidé končí v azylových domech nebo někde u obchodníků s chudobou,” vysvětlil v debatě ROMEA TV ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Podle ministra Bartoše jde o dva hlavní nástroje pro řešení bytové nouze: kontaktní centra pro bydlení, která by poskytovala poradenství a pomoc lidem v krizi bydlení, a zvýšení počtu bytů pro potřebné skupiny, které by byly propojeny s poskytovateli bydlení, ať už obecními nebo soukromými. Ministr Bartoš také zdůraznil, že zákon o podpoře bydlení, který navrhuje, by přinesl úspory ve výši 4,5 až 10 miliard korun ročně, protože by snížil náklady na sociální služby, náhradní péči, vězení a další.

Podle Lucie Fukové, zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny, je zákon o bydlení klíčový pro romskou menšinu v České republice. Jejím hlavním zájmem je zajistit, aby zákon pomohl řešit nejistoty v oblasti bydlení, s kterými se Romové denně potýkají. “V rámci připomínkového řízení jsem upozorňovala na to, aby se v zákoně v rámci seznamu podporovaných osob, objevily specificky etnické menšiny,” uvedla Lucie Fuková.

Taragoš: Zaveďme ombudsmana na bydlení

Podle Nikoly Taragoše, ředitele organizace Romodrom, je přijetí zákona o bydlení velmi důležitým aspektem změny v této oblasti. Taragoš uvedl, že oblast bydlení je klíčovým stabilizačním prvkem pro rodiny i jednotlivce. Zároveň ale vyjádřil obavy z přenesení zákona do praxe.

“Oblast bydlení se stala politicky exponovanou záležitostí pro města, obce, kraje atd., a to je něco, s čím bychom se měli vypořádat. Proto jsou pro mě důležité kontrolní mechanismy a čím lépe budou definované, tím lépe se budou dostávat lidi do toho systému,” řekl Taragoš, který zároveň navrhl vytvoření dalšího mechanismu, konkrétně ombudsmana na bydlení, aby poskytoval odbornou podporu ministerstvům.

“Ombudsman by měl být specialistou v této oblasti, vycházel by z praxe a mohl by pro ministerstva připravovat podklady pro odvolání nebo další jednání,” řekl ředitel organizace Romodrom Nikola Taragoš, který zdůraznil širší dosah zákona do oblastí zaměstnávání a vzdělávání s tím, že zákon má potenciál efektivně řešit problémy i v těchto oblastech.

Je příčinou špatné bytové situace Romů diskriminace?

Miroslav Brož z organizace Konexe zdůraznil, že nový zákon o bydlení řeší pouze následky problému, nikoli jeho pravé příčiny, kterými podle něj jsou etnická diskriminace a nedodržování antidiskriminačního zákona. “Proč Romové nemohou, až na výjimky, sehnat slušné bydlení v České republice? Ten důvod je jednoduše etnická diskriminace. Když voláte na inzerát s bydlením a představíte se romským jménem, tak vám to odmítnou. Stejně tak, když voláte do realitky, otevřeně vám sdělí, že Romům nepronajímají, bez ohledu na to, zda je rodina slušná či neslušná,” řekl Miroslav Brož.

Podle Brože navíc stát nedostatečně sankcionuje porušování antidiskriminačního zákona. Brož dodal, že postihování diskriminačních praktik a vymáhání dodržování zákona by bylo efektivnější řešení než výstavba obecních bytů nebo kontaktních center.

Ivan Bartoš souhlasil s tím, že diskriminace Romů na trhu s bydlením existuje, ale předsudky nelze prý odstranit zákonem. “Jsou to po generace budované předsudky, nějaký pocit a proti pocitu si zákonem nepomůžeme,” dodal Ivan Bartoš.

Lucie Fuková pak uvedla, že za diskriminací Romů je obrovský problém a stojí za ní protiromské postoje společnosti v České republice. “Pokud by společnost nebyla takto protiromsky nastavená, tak z pohledu Romů zákon o podpoře bydlení ani nepotřebujeme,” uvedla Fuková.

“Problémů při hledání bydlení se netýká pouze chudých Romů, ale Romů i dobře postavených, kteří mají práci, mají i třeba vysoké postavení. Dovolím si říct, že i já jsem měla problém sehnat bydlení. Tzn., že v sociálně vyloučených lokalitách žijí i Romové, kteří jsou zaměstnaní, kteří jsou na tom velice dobře, třeba i v sociálním postavení, ale na jiné bydlení nedosáhnou,” vysvětlila Lucie Fuková.

Diskriminaci Romů v oblasti bydlení označil jako jeden ze základních problémů i Martin Šimáček ředitel Agentury pro sociální začleňování. “Když hovoříme o institucionální diskriminaci Romů při bydlení, jedná se opravdu o jeden ze základních problémů, které brání Romům v bydlení. Tento klíčový problém vznikl v devadesátých letech v důsledku privatizace, kterou Československo a Česká republika tehdy zpackaly. Dodnes zde existují desítky, spíše stovky měst, která institucionálně diskriminují. Na trhu je to také problém, ale zároveň pozor, musíme si uvědomit, že situace lidí ve vyloučených lokalitách, ať už jsou to Romové nebo ne, je po desetiletích tak složitá, že přesunout takového člověka odtud do normálního bydlení je problém pro všechny zainteresované strany. V tomto smyslu bychom to měli říkat na rovinu,” uvedl v diskuzi Martin Šimáček.

Podle ředitele odboru sociální integrace na MPSV Davida Beňáka by měla být diskriminace na trhu s bydlením postihována, ale vymahatelnost antidiskriminačního zákona je velmi nízká. “Nějaké judikáty existují. Není pravda, že nejsou, existují, ale je jich velmi málo, protože některé žaloby skončily smírem,” uvedl David Beňák.

Debata s ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem byla již v pořadí třetí, kterou pořádala ROMEA společně s organizací Romodrom a zve si do nich ministry současné vlády. První debata proběhla v Praze s ministrem vnitra Vítem Rakušanem, další pak v Brně s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem.