V poslanecké sněmovně se bude diskutovat o odstranění prasečáku v Letech a genocidě Romů
V pátek 4. prosince se v prostorách poslanecké sněmovny v Praze uskuteční
konference „Uznání a připomínání romského holokaustu v České republice“. Hlavním
tématem bude bývalý tzv. cikánský tábor v Letech u Písku a několikaletá snaha o
odstranění prasečáku na jeho místě.
Konference je organizována v rámci iniciativy Vzpomínání na Genocidu Romů a
pořádá jí mezinárodní mládežnická romská organizace ternYpe a hnutí Free Lety.
Záštitu konferenci poskytl poslanec Karel Schwarzenberg.
"Výrazná pozornost bude věnována bývalému koncentračnímu táboru v Letech u
Písku, na jehož místě je stále v provozu prasečí farma," uvádí pořadatelé akce v
pozvánce. Veřejná konference má podle organizátorů přispět k odstranění vepřína
z tohoto místa.
"Od devadesátých let 20. století romští aktivisté požadují odstranění vepřína
a zřízení důstojného památníku k uctění památky obětí romského holocaustu.
Napříč dvaceti letům slibů českých úřadů a několika výzvám vládě ČR z
mezinárodních institucí, jako je OSN, IHRA a Evropský parlament, k odstranění
farmy, tam vepřín stále zůstává," vysvětlují pořadatelé.
Další body programu se týkají obecně romského holokaustu a genocidy Romů v
Čechách. Účastníci budou na konferenci diskutovat i tom, jak mladí Romové a
ostatní mohou přispět k budování evropské kultury založené na respektu, dialogu,
lidských právech a rovných příležitostech.
Boj o uznání důstojnosti místa v Letech během posledních 20 let připomene ve
svém vystoupení Josef Miker z organizace Konexe, o genocidě Romů v České
republice bude mluvit Karel Holomek. Dále vystoupí například Karolina Mirga z
organizace ternYpe, Markéta Adamová z TOP 09, historik Toman Brod, aktivistka Ivana Čonková nebo Emran
Elmazi z německé Rady Romů a Sintů. Závěrečné slovo by měl přednést Martin
Martínek, vedoucí Kanceláře rady vlády pro záležitosti romské menšiny.
Ještě před páteční konferencí někteří účastníci navštíví památník v Letech u
Písku i jeho okolí a setkají se s pamětníky.
Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku
Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací
zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na
rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července
1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných
pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno
ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle
vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným
způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a
pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby,
žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“.
Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo dorazilo již 17. července 1940.
Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly
transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a
byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl
schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v
průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí.
Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký
počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až
do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela
neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu
1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.
Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo
pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Dalších 540 zdejších vězňů
zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily
celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů
v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z
transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo
odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco
první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání
zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12.
1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v
Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v
Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v
Pardubicích.
13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen pomník
s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma
bisteren.“ 13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno otevření Kulturní památky
Lety v těchto místech, která z rozhodnutí vlády spadá pod Památník Lidice.
