O přemístění prasečáku v Letech a romském holocaustu se diskutovalo v parlamentu za naprostého nezájmu politiků

„Zásadní problém nejsou peníze, ale především nedostatek politické vůle,“ řekl o možném přesunu prasečí farmy z místa bývalého tzv. cikánského tábora v Letech u Písku na páteční konferenci o romském holocaustu Karel Holomek. „Až 80% české společnosti Romy nesnáší a pro vládu je nesmírně těžké dělat nepopulární věci,“ upřesnil.

Konference nazvaná Uznání a vzpomínání na romský holocaust v České republice se konala v prostorách poslanecké sněmovny pod záštitou poslance Karla Schwarzenberga.

„Tyto prostory jsme k diskusi nad tak závažným tématem zvolili i proto, abychom byli politikům blíž. Takovou neúčast jsme však nečekali,“ řekla pro server Romea.cz jedna z organizátorek Karolina Mirga. Krátkým úvodem se setkání zúčastnila pouze poslankyně Markéta Adamová (TOP 09) a závěrečnou řečí vedoucí kanceláře Rady pro záležitosti romské menšiny Martin Martínek.

Mezi panelisty, kteří hovořili o romském a židovském holocaustu, genocidě nebo úloze mladých v boji proti anticiganismu v České republice a v Evropě vystoupili i aktivisté Jozef Miker, Ivana Čonková, novinář Markus Pape, historik Toman Brod, prezident European Grassroots Antiracist Movement (EGAM) Benjamin Abtan nebo prezident Evropské unie židovských studentů Benjamin Fisher.

„Poselství, které si přináším ze svého vlastního židovského osudu, a které chci sdělit i na této konferenci, je: naší povinností je rozlišovat jenom lidi slušné a neslušné. Nemáme moc zabránit zločinům, genocidám nebo masovým vraždám, ale můžeme působit na naše okolí, aby nikdy nepodléhalo té strašné zhoubě – principu kolektivní viny a kolektivního trestu,“ řekl Brod, který jako jediný ze své rodiny přežil koncentrační tábor v Osvětimi.

Konferenci pořádala mezinárodní mládežnická romská organizace ternYpe a hnutí Free Lety v rámci iniciativy Vzpomínání na Genocidu Romů.