V České republice je ohroženo chudobou 77 procent Romů, píše evropská agentura FRA
Životní podmínky Romů v Evropě se navzdory cílům stanoveným Evropskou unií od roku 2016 nezlepšily a zůstávají dál žalostné. Ve škole či v zaměstnání nemají Romové prakticky žádné perspektivy. Ve své nové zprávě to uvedla Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA).
Dnes zveřejněný dokument obsahuje 8500 rozhovorů s Romy v deseti evropských zemích: České republice, Chorvatsku, Itálii, Maďarsku, Portugalsku, Rumunsku, Řecku, Severní Makedonii, Srbsku a Španělsku a zahrnuje také data z Bulharska a ze Slovenska.
Zpráva připomíná, že Evropská unie stanovila cíle pro usnadnění integrace Romů do společnosti, pokrok je ale příliš pomalý a nedostatečný. Podle Agentury Evropské unie pro základní práva je 80 procent Romů nadále ohroženo chudobou, zatímco průměr u celé populace Evropské unie je 17 procent. Tyto údaje se od studie z roku 2016 nezměnily, upozorňuje FRA.
V Česku bylo v roce 2021 podle zprávy FRA chudobou ohroženo 77 procent Romů, což je výrazný nárůst oproti roku 2016, kdy to bylo 58 procent. V těžké chudobě je v ČR 20 procent Romů, což je nejméně ze sledovaných zemí.
“(Romové) nadále čelí šokující úrovni deprivace, marginalizace a diskriminace,” konstatoval v prohlášení ředitel FRA Michael O’Flaherty, podle nějž je úkolem politiků vyvinout “maximální úsilí a bojovat proti této neúnosné situaci”.
V Česku bylo v roce 2021 podle zprávy FRA chudobou ohroženo 77 procent Romů, což je výrazný nárůst oproti roku 2016, kdy to bylo 58 procent.
Podle Agentury Evropské unie pro základní práva žije více než polovina Romů ve vlhkých tmavých bytech bez řádných hygienických zařízení, přičemž v roce 2016 to bylo 61 procent. Tekoucí vodu nemá 22 procent Romů, zatímco v roce 2016 jich bylo 30 procent. V Česku průzkum zaznamenal jen jedno procento Romů, kteří v bytě či domě nemají tekoucí vodu. Nekvalitní bydlení má v ČR jen sedm procent Romů, což je nejnižší údaj ze sledovaných zemí.
Velké procento Romů v Česku si ale stěžuje na diskriminaci – tu pociťovalo loni 48 procent Romů, zatímco v roce 2016 to bylo 32 procent. Více si na diskriminaci stěžovali již jen Romové v Portugalsku a v Řecku.
Romové v Česku mají také ze všech sledovaných zemí nejmenší důvěru v policii, ta v loňském roce dosahovala pouze 19 procent, o pět let dříve 33 procent. Průměrně policii důvěřovalo v zemích, kde byl prováděn průzkum, 37 procent Romů.
Ve věku od šesti do 15 let je 52 procent romských dětí v segregovaných školách, především na Slovensku a v Bulharsku. V České republice míra romských dětí v segregovaných školách od roku 2016 výrazně vzrostla z 29 na 49 procent.
Pouze 43 procent Romů v aktivním věku mělo v roce 2020 placenou práci, evropský průměr činí 72 procent. Česká republika se v zaměstnávání Romů neliší od průměru sledovaných zemí (45 procent), mladí Romové mají ale v ČR větší šanci najít práci než v ostatních státech.
Výsledky průzkumu ukazují “pozitivní vývoj v boji proti obtěžování a násilí motivovanému nenávistí, ale žádné skutečné zlepšení, pokud jde o diskriminaci Romů”, podotýká Agentura Evropské unie pro základní práva. Ta také připomíná, že “zranitelné skupiny obyvatel a zejména romské komunity” jsou prvními oběťmi krizí, ať už ekonomických nebo zdravotních, jako je tomu u covidu-19.
