Agentura FRA: Je třeba zintenzivnit úsilí v prosazování rovnosti a bojovat proti diskriminaci

Dokument Základní práva: výzvy a úspěchy v roce 2010, stěžejní výroční zpráva
Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), mapuje pokrok, kterého v roce
2010 dosáhla Evropská unie (EU) na cestě k zajišťování práv zaručených Listinou
základních práv prostřednictvím vývoje právních předpisů, politik a postupů.
Výroční zpráva agentury FRA, která byla dnes představena v Evropském parlamentu,
poukazuje nejen na překážky v oblasti ochrany práv v celé řadě oblastí politik,
ale i na slibné postupy. Některé z hlavních výzev v roce 2010 se týkaly azylu,
Romů a ochrany údajů.

Ředitel agentury FRA Morten Kjaerum uvedl: „Ačkoli agentura shromáždila mezi
členskými státy četné příklady slibných postupů, stále zbývá urazit kus cesty,
než bude skutečná situace v praxi splňovat normy, které zaručuje Listina
základních práv. K hlavním výzvám v oblasti základních práv v roce 2010 patřily
překážky při získávání přístupu ke spravedlnosti, vysoké míry diskriminace i
násilí na dětech. EU a její členské státy se také musí postavit marginalizaci
Romů, nepřiměřeným podmínkám pro žadatele o azyl, zvláště na vnějších hranicích
EU, a hrozbám pro ochranu osobních údajů.“

Azyl a migrace

V roce 2010 došlo k mimořádné situaci v oblasti základních práv na
řecko-turecké pozemní hranici, kde probíhalo 90 % nezákonných přechodů hranic do
Evropské unie. Řecké orgány zaznamenaly značné problémy při zajišťování podmínek
příjmu splňujících standardy v oblasti základních práv a při zabezpečování toho,
aby migranti, kteří potřebují ochranu, měli spravedlivou možnost požádat o azyl.
Evropský soud pro lidská práva shledal, že podmínky zadržování migrantů v Řecku
porušují článek 3 Evropské úmluvy o lidských právech, který zakazuje mučení a
nelidské a ponižující zacházení.

Členské státy, které jsou vystaveny intenzivní migraci, budou mít při plnění
svých závazků v oblasti základních práv problémy, pokud všechny členské státy
nebudou sdílet odpovědnost prostřednictvím společného evropského azylového
systému, který má být dokončen do roku 2012, a proto bude vyžadovat v roce 2011
značný pokrok.

Romové

Romové mají nižší míru zaměstnanosti, špatné podmínky bydlení, překážky v
přístupu ke zdravotní péči a dochází u nich k segregaci ve vzdělávacích
systémech. To Romům brání dosahovat životní úrovně srovnatelné s životní úrovní
obyvatel EU v obecném měřítku. Je třeba zintenzivnit úsilí na evropské i
vnitrostátní úrovni s cílem prosazovat rovnost a bojovat proti diskriminaci.
Pomocí sběru údajů, výzkumu a svých odborných zkušeností agentura pomáhá
Evropské komisi a členským státům posoudit dopad jejich politik určených k
podpoře začleňování Romů. Zpráva uvádí řadu námětů na téma, jak provádět úspěšné
začleňování romských komunit, například zajištěním plného vymáhání směrnice EU o
rasové rovnosti s cílem bojovat proti diskriminaci v zaměstnání a přístupu ke
službám.

Ochrana údajů

Události v roce 2010 upozorňují, že existuje trvalá potřeba zajištění
rovnováhy mezi příležitostmi, které nabízejí nové technologie k prosazování
svobody projevu, kulturního a společenského života a volného pohybu, a
potenciálním ohrožením ostatních práv. Například aplikace Google Street View
vyvolala pozornost zákonodárců a regulačních orgánů v Rakousku, Německu, Itálii,
Slovinsku a Španělsku z důvodu možné hrozby, kterou představuje pro ochranu
soukromí a údajů.

Podobně vzbudila v několika členských státech pozornost směrnice EU o
uchovávání údajů, která stanoví telefonním a internetovým společnostem povinnost
shromažďovat údaje o veškeré komunikaci jejich zákazníků. Ústavní soudy Rumunska
a Německa zakázaly používání vnitrostátních právních předpisů, které uvedenou
směrnici provádějí, a Komise oznámila, že tento právní předpis je podrobován
přezkumu.