Ústavní soud zamítl stížnost kvůli nenávistné předvolební kampani v Mostě. Byla podle něj ale neetická
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost čtyř mužů ze sídliště Chanov, kteří poukazovali na nenávistná hesla v kampani před loňskými komunálními volbami v Mostě. Platnost voleb neúspěšně zpochybnili u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Ústavní soud podle usnesení rozumí pohoršení a znepokojení nad směřováním české politické a volební kultury. Porušení etických a morálních norem prý však nelze řešit prostřednictvím volebního soudnictví.
“To, že se volební subjekt rozhodne získat hlasy vyvoláváním strachu a působením na nejnižší pudy voličů, je z morálního i společenského hlediska jistě zavrženíhodné, není nicméně v moci soudů, aby toto chování za současné právní úpravy korigovaly,” stojí v usnesení.
Je prý především na protikandidátech a občanské veřejnosti, aby se dokázali s kontroverzními názory vypořádat a sdělovat voličům své vlastní postoje. Pokud mají pisatelé stížnosti pocit, že některá vyjádření nepatří do veřejného prostoru, případně že dokonce hraničí s nacistickou ideologií, mohou podle ústavních soudců zvážit civilní žalobu na ochranu osobnosti nebo podání trestního oznámení pro podněcování nenávisti.
Čtyři Romové z Chanova poukazovali konkrétně na volební desatero Sdružení Mostečané Mostu, které obsahovalo bod “Postavíme vesnici pro lůzu”. Sdružení také mělo na reklamních plochách strany hesla typu “Nepřizpůsobivé není třeba řešit, ale vyřešit” či “Neumíš se chovat, nemůžeš s námi žít”. V tiskovině Zpravodaj Krušnohor, kterou vydává Stavební družstvo Krušnohor, se prý objevovaly články útočící na Romy. Volební strana Otevřená radnice Most zase rozšiřovala letáky s heslem “Jen deratizační prostředky na tu havěť nestačí”.
Sdružení Mostečané Mostu skončilo ve volbách třetí a získalo osm mandátů ze 45. Otevřená radnice Most nepřekročila pětiprocentní hranici.
U krajského soudu Romové namítali, že obě uskupení porušila pravidla volební kampaně. Jejich hesla jsou prý neslučitelná s hodnotami demokratického právního státu a vyvolala ve městě silnou vlnu xenofobie a pocit strachu a méněcennsoti v lidech romské národnosti.
Podle krajského soudu způsob vedení volební kampaně nezasáhl do svobody rozhodování voličů. Soud prý nemůže být morálním arbitrem průběhu voleb. V ústavní stížnosti Romové zopakovali podobné argumenty, uvedli, že volební kampaň měla silný rasistický podtext a některá použitá hesla lze označit za typická pro nacistickou ideologii. Kampaň podle nich ovlivnila celkovou náladu ve společnosti, vyvolala vlnu xenofobie a silný pocit strachu a méněcennosti u lidí romské národnosti.
Ústavní soud ve vztahu k soudní kontrole voleb setrvale uvádí, že lid je zdrojem veškeré státní moci a že při zasahování do volebního procesu je nutná zdrženlivost. Zásah soud je možný jen u nejzávažnějších pochybení, přičemž ten, kdo zpochybní výsledky, musí předložit důkazy a prokázat souvislost mezi vadou volebního procesu a výsledkem voleb.
