Soud potvrdil Bartošovi roční podmínku za protižidovský text
Předsedovi Národní demokracie Adamu B. Bartošovi dnes Okresní soud v Jihlavě
potvrdil roční podmínku s odkladem na dva roky za protižidovský text v Polné. U
někdejšího místopředsedy Ladislava Zemánka soud upustil od potrestání. Rozsudek
není pravomocný, obhájce si ponechal lhůtu.
Oba obžalovaní jsou podle soudkyně Terezy Jedličkové jako spolupachatelé
vinni tím, že text, který předtím společně vytvořili, nechali u hrobu Anežky
Hrůzové v Polné s úmyslem hanobit židovský národ a vyvolat vůči němu nenávist.
Hrůzová byla o Velikonocích roku 1899 zavražděna. Zločin na konci 19. století
vyvolal v zemi protižidovské nálady. Na ceduli připevněné na oficiální
informační tabuli byl text: "Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu
ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě
vyřešena." Oba potom text publikovali na veřejně přístupných internetových
stránkách.
Protižidovsky laděný text oba zanechali u hrobu Hrůzové loni v březnu. Soud
je letos v březnu formou trestního příkazu nepravomocně odsoudil k odnětí
svobody na 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou let. Obvinění
proti trestnímu příkazu podali odpor. Proto se konalo hlavní líčení.
U Bartoše soud podle Jedličkové nenašel důvod, proč by se měl odchýlit od
trestu již dříve uloženého trestním příkazem. "U Zemánka soud ohodnotil jeho
projevenou lítost a sebereflexi nad spáchaným skutkem," řekla Jedličková.
Podle Bartoše se potvrdilo, že jde o politicky motivovanou kauzu. "Zemánek se
vzdal jakékoli politické činnosti a odešel bez trestu. Já v ní pokračuji a budu
pokračovat, čili jsem pro tento režim nebezpečný a je zájem na tom, abych byl
trestán," řekl Bartoš novinářům.
Na oba muže podal trestní oznámení Michal Doležel, brněnský radní za hnutí
Žít Brno. Policie následně za pomoci odborníka na extremismus dospěla k závěru,
že jde o podněcování nenávisti vůči Židům. Sousloví "konečné řešení židovské
otázky" používali nacisté především v souvislosti s židovským holokaustem.
Anežka Hrůzová zemřela násilnou smrtí v roce 1899. Ze zločinu byl obviněn a
poté odsouzen Žid Leopold Hilsner. Proti vlně antisemitismu, jež se tehdy
vzedmula a jež je známá jako hilsneriáda, bojoval i Tomáš Garrigue Masaryk,
pozdější první československý prezident. Mimo jiné se snažil vyvrátit domněnku,
že Hrůzová se stala obětí rituální vraždy.
Kromě tohoto případu čelí předseda krajně pravicové Národní demokracie Bartoš
také policejnímu obvinění ze tří trestných činů proti lidskosti. Podle policie
se jich dopustil obsahem knih a dalších písemností, které vydával, a ve svých
projevech. V těch podle kriminalistů úmyslně podněcoval k nenávisti vůči Židům,
obdobně si počínal i vůči imigrantům.
V krajských volbách získala Národní demokracie ve volbách 0,15 procenta
hlasů.
