Romům nepronajímat! Další nahrávka dokazuje diskriminaci realitní kanceláře v přístupu k bydlení
Krátce poté, co Romea.cz zveřejnila přepis záznamu, zachycujícího příklad praxe pronajímatelů, kteří v rozporu se zákonem a´priori odmítají pronajímat své byty zájemcům
z řad Romů, dostala redakce k dispozici další obdobnou nahrávku. Tentokrát se jedná o záznam telefonního rozhovoru mezi sociálním pracovníkem Miroslavem Brožem a zaměstnankyní – pravděpodobně sekretářkou – realitní společnosti
z Teplic.
Jádrem zachyceného telefonátu je situace, v níž sociální pracovník shání pro své romské klienty nájemní bydlení. Dokud se sekretářkou vyjednává o detailech pronájmu, probíhá rozhovor bez zádrhelů. Teprve v momentě, kdy muž „na rovinu přiznává“, že se jedná o bydlení nikoli pro něj, ale pro romskou rodinu, začíná být druhá strana odmítavá.
„Je to slušná rodina, pán pracuje, paní je těhotná,“ snaží se argumentovat žadatel, ale dozvídá se, že paní v realitní kanceláři „má instrukce“, že Romům se byt nepronajímá. Sociální pracovník se dále snaží zjistit alespoň to, zda by měla kancelář v nabídce jiné byty, které jsou romským rodinám dostupné. „Všechny ty byty si nepřeje majitel pronajímat,“ vysvětluje mu však zaměstnankyně kanceláře s omluvou, že „ona s tím nic nenadělá.“
VIDEO
Právní úpravu situace, kdy je zájemce určitého etnika předem vyloučen z možnosti se ucházet o nájemní bydlení, zajišťuje antidiskriminační zákon, který v příslušné pasáži stanovuje, že „pokud vlastník nemovitosti, která je nabízena veřejnosti [§ 1 odst. 1 písm. j) antidiskriminačního zákona], sdělí zprostředkovateli (realitnímu makléři), že si nepřeje, aby byla druhou smluvní stranou osoba určitého etnika, dopouští se diskriminace, a to formou navádění (§ 4 odst. 5 antidiskriminačního zákona).“
Konkrétní spory se pak řeší občanskoprávní cestou; pro mnohdy nemajetné oběti diskriminace v přístupu k bydlení je však často těžké, ne-li přímo nemožné, si zajistit nákladnou právní pomoc. Mnoho z nich se tak spoléhá na omezenou míru pomoci, kterou jim mohou poskytnout neziskové organizace.
Přepis rozhovoru Miroslava Brože se zaměstnankyní realitní kanceláře
– Já pracuju jako sociální pracovník, ten byt není pro mě, ale pro rodinu,
který já pomáhám, a tak se vás zeptám, jestli nemáte třeba něco jinýho. Říkám
vám otevřeně, že to je romská rodina, tak aby to těm majitelům nevadilo.
– Jo, tak to majitel nechce, no…
– Na tý Masarykově ulici…
– No, ale on právě všude. Nechce, co se týká právě Romů a tak, tak to vůbec
nechce pronajímat.
– Ale právě je to slušná rodina, pán pracuje…paní je těhotná, jo? Tak já nevím
prostě. A neměla byste teda v nabídce nějaký byt, který by šel pronajmout romský
rodině, která shání bydlení?
– Řeknu vám to takhle; kolegyně bude příští týden, takže jestli se chcete
domluvit, že zavoláte příští týden. Ale co takhle máme ty instrukce, tak právě
říkala, že co se týká Romů, tak právě jako ne. Takže vás poprosím, abyste
zavolal třeba příští týden…a buď vám to potvrdí, nebo ne.
– Jo. Dobře, dobře. A teda nějaký jiný byt ve vaší nabídce?
– No, co se týká…co máme ty instrukce, tak jakoby všechny ty byty si nepřeje
majitel pronajímat, s tím já nic neudělám.
– Aha, aha. No, dobře, tak vám teda…nevím, jestli vám mám poděkovat. Na
shledanou.
– Já bych vám ráda pomohla, ale bohužel s tím nic neudělám, no. Nejsou to mé
byty, a takhle to mám předané, no.
– Dobře, na shledanou.
– Na shledanou.
