Romská rada reaguje na výrok prezidenta o Letech a připomíná existenci rozsáhlých – „prakticky nevyužitých“ ploch v Osvětimi, Terezíně, Lidicích nebo Ležákách
Podle členů Rady vlády pro záležitosti romské menšiny je populistický výrok
prezidenta Miloše Zemana směrem k prasečáku v Letech u Písku součástí jeho již
začínající kampaně za znovuzvolení v nadcházejících prezidentských volbách.
Členové rady v reakci na Zemanův výrok, že by místo vepřína vznikla nevyužitá
plocha, připomněli existenci rozsáhlých – „prakticky nevyužitých“ ploch v
Osvětimi, Terezíně, Lidicích, Ležákách a na mnoha jiných místech poznamenaných
rasistickými genocidami 2. světové války. Uvádí se v prohlášení, které rada
zaslala serveru Romea.cz.
Reakce vládní romské rady na prezidentův výrok o Letech
Rada vlády pro záležitosti romské komunity vyjadřuje nesouhlas se slovy
prezidenta Miloše Zemana, která pronesl v posledních dnech ve vztahu k existenci
vepřína v Letech, zabírajícího takřka celou plochu areálu někdejšího
protektorátního koncentračního tábora pro Romy.
Pan prezident vyjádřil názor, že likvidace prosperujícího podniku je
neekonomická, obává se prázdné plochy na tomto území. Neradi připomínáme zrovna
osobě prezidenta – symbolu Česka, že pietní území se k jiným účelům ¬
praktickým, komerčním – zpravidla právě z pietních důvodů a pohnutek obecně
lidských – morálních – neužívá. Připomeňme existenci rozsáhlých – „prakticky
nevyužitých“ ploch v Osvětimi, Terezíně, Lidicích, Ležákách a na mnoha jiných
místech poznamenaných rasistickými genocidami 2. světové války.
Prezidentův výrok je z logického úhlu pohledu možno vnímat jako součást jeho již
začínající kampaně za znovuzvolení v nadcházejících prezidentských volbách. Jde
pak o výrok populistický. Jako vládní Rada považujeme za důležité před
veřejností demaskovat podobně nízké motivy svým dopadem zásadních veřejných
výroků.
Historie vnímání významu daného místa u obce Lety ze strany veřejnosti má svůj
vývoj. Na první masmediální vlnu informací o existenci místního protektorátního
časově neomezeného vězení pro tehdejší celé romské rodiny reagoval v roce 1995
prezident Václav Havel výstavbou památníku na místech hromadných hrobů.
Prezidentská kancelář tehdy ještě bez předchozí debaty a konsensu s romskými
komunitami nechala zhotovit památník v dílně profesionálního sochaře, citlivě
zasazený do krajiny. Jeho přijetí romskou obcí však bylo spíše odtažité, neboť
akademická myšlenka nebyla dostatečně citlivým vyjádřením pocitů přeživších.
Pietní akty se u něj každoročně konají, nicméně intenzivní odpudivý puch z
nedalekého vepřína neumožňuje účastníkům akce důstojnou vzpomínku. I přes to
navštěvují místní pietní připomínku vedle početné veřejnosti i špičky
politického života této země a mnoho ambasadorů.
Na místě moravské varianty letského tábora v Hodoníně u Kunštátu už v roce 1997 vyrostl památník z dílny
sochaře romského. Ten byl romskou veřejností přijat kladně. A v roce 2009 stát
vykoupil ze soukromého majetku rekreační zařízení fungující v areálu bývalého
hodonínského tábora a dnes zde na rozsáhlé ploše buduje památník s expozicemi i
ukázkami původních vězeňských staveb.
Od roku 1995 naše země urazila velký kus cesty v před, také v pojímání
holocaustu Romů jsme se ode dna jeho ignorance a bagatelizace odrazili až k
dnešní proklamované, možná zveřejňované snaze české vlády vepřovou farmu z
pietního místa v Letech odsunout jinam. I když přímým impulsem k zintenzivnění
již probíhajících snah o výkup vepřína byl nešťastný výrok ministra financí
Andreje Babiše. Ale právě následná mediální smršť i veřejný odsudek přiměli
Babiše k omluvě a vládu ke slibu, že věc do svého odchodu z vlády dotáhne k
úspěšnému konci.
Nejen jako vládní Rada, ale i jako zodpovědní občané této země podporujeme naši
vládu v jejím úsilí a prosíme pana prezidenta pokud možno o zachování
konzistence jeho kdysi moudřejšího nazírání na danou věc.
