Vláda se v pondělí nebude zabývat odkupem vepřína v Letech. Podle Hermana probíhají závěrečná jednání s akcionáři
Vláda se v pondělí ještě nebude zabývat možným odkupem vepřína u památníku
romského holokaustu v Letech u Písku. ČTK to dnes sdělil ministr pro lidská
práva Jan Chvojka (ČSSD). Vláda dlouhodobě chce vepřín odkoupit od společnosti
AGPI a následně ho zbourat kvůli zachování pietního charakteru místa. Proti
zbourání vepřína se na konci června vyslovil prezident Miloš Zeman, za což ho
kritizovaly organizace na ochranu lidských práv.
Chvojka na dotaz ČTK uvedl, že jednání o odkupu vepřína zatím na programu
jednání vlády není. Obdobně se vyjádřil i ministr kultury Daniel Herman
(KDU-ČSL). "Ještě probíhají závěrečná jednání s akcionáři (vepřína). Po jejich
skončení bude materiál předložen vládě," napsal Herman ČTK.
Česko za vepřín v Letech na pietním místě sklízí léta kritiku domácích
organizací i mezinárodních institucí. K odstranění farmy několikrát vyzval také
Evropský parlament. O odkupu a zbourání výkrmny diskutovalo několik vlád.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jeho kabinet by chtěl jednání s
majiteli ze společnosti AGPI dotáhnout do konce. Ministerstvo kultury nechalo
vypracovat posudek o hodnotě pozemků, budov a vybavení. Cenu nezveřejnilo.
Zeman na konci června řekl, že je proti zbourání vepřína, protože by to podle
něj znamenalo ztráty pro státní rozpočet. Uvedl rovněž, že je proti tomu, "aby
se likvidoval prosperující podnik" a místo bylo prázdné.
Prezidenta za jeho slova krátce po zveřejnění výroku kritizovalo evropské
antirasistické hnutí hnutí EGAM (European Grassroots Antiracist Movement). Ke
kritice se připojila i Rada vlády pro záležitosti romské menšiny. "Neradi
připomínáme zrovna osobě prezidenta – symbolu Česka, že pietní území se k jiným
účelům ¬ praktickým, komerčním – zpravidla právě z pietních důvodů a pohnutek
obecně lidských – morálních – neužívá. Připomeňme existenci rozsáhlých –
„prakticky nevyužitých“ ploch v Osvětimi, Terezíně, Lidicích, Ležákách a na
mnoha jiných místech poznamenaných rasistickými genocidami 2. světové války,"
uvedla Rada ve vyjádření zaslaném serveru Romea.cz.
Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku
Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací zázemí
pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na rozkaz
ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, který
byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze
dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno ještě před obsazením země
nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle vyhlášky koncentrováni „práce
schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a
osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči,
notoričtí zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a
pod.) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo již 17.
července 1940.
Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly
transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a byl
zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl schopen
pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu
srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl
vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni
se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni
pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i
ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze
jednotlivci nebo rodiny.
Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo
pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Někteří přeživší však uvádějí vyšší
čísla počtu vězňů, kteří v táboře zahynuli. Dalších 540 zdejších vězňů zahynulo
po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily celkem dva. Jako
první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78
žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky
likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do
koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se
uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl
realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport
všech Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo
přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do
sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.
13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen pomník s
nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma bisteren.“
13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno otevření Kulturní památky Lety v těchto
místech, která z rozhodnutí vlády spadá pod Památník Lidice.
