Romové a Romky v krajských volbách neuspěli. Účast v sociálně vyloučených lokalitách byla opět nízká

Romští kandidáti v letošních krajských volbách nedosáhli na zvolení. Nikdo z kandidátů, které identifikoval zpravodajský server Romea.cz, nekandidoval za strany, které by dosáhly výraznějšího úspěchu. Navíc jejich umístění na zadních pozicích kandidátek jim nedávalo velké šance na zvolení.

Nejúspěšnější byl Martin Mata, ve Vřesové bodoval starosta Jiří Sivák a jeho zástupce František Gašpár

Nejvíce hlasů obdržel Martin Mata, ředitel Inovačního centra Ústeckého kraje, který se po deseti letech pokusil vrátit do politiky. Kandidoval za LEPŠÍ SEVER v Ústeckém kraji a získal 135 hlasů, což představuje 1,15 %. Nedosáhl však na pětiprocentní hranici, a proto nepřeskočil kandidáty umístěné před ním. LEPŠÍ SEVER získal v Ústeckém kraji čtyři zastupitele a Matovi na zvolení chybělo 452 hlasů.

Mata získal nejvíce preferenčních hlasů v Ústí nad Labem, celkem 83. V ostatních městech Ústeckého kraje už tak nebodoval – například v Litvínově a Mostě obdržel po pěti hlasech.

Dalšími romskými kandidáty byli Jiří Sivák a František Gašpár, kteří kandidovali za koalici SNK 1 – Starostové našeho kraje a KDU-ČSL v Karlovarském kraji. Oba obdrželi 55 hlasů (3,57 %), avšak uskupení, za které kandidovali, se do zastupitelstva nedostalo. Sivák je úspěšným komunálním politikem a působí jako starosta Vřesové, malé obce na Sokolovsku, kde je Gašpár místostarostou.

Právě v této obci oba kandidáti nejvíce uspěli. Jiří Sivák zde získal 41 hlasů, což představuje přes 77 % voličů koalice SNK. Gašpár obdržel ve Vřesové dokonce 45 přednostních hlasů. Koalice SNK 1 – Starostové našeho kraje a KDU-ČSL ve Vřesové zvítězila se ziskem 53 hlasů (57,6 %), druhé skončilo hnutí ANO s 26 hlasy (28,26 %).

Volební účast v letošních krajských volbách zde dosáhla 31,25 %, což je výrazný nárůst oproti krajským volbám v roce 2020, kdy volební účast byla 13,61 %. Prezidentské volby v roce 2023 zde měly vůbec nejvyšší účast – v druhém kole hlasovalo 50,78 % lidí. Rovněž evropské volby 2024 zaznamenaly poměrně vysokou účast (25,47 %).

Nikola Stojková, kandidátka za koalici SPOLU MSK v Moravskoslezském kraji, obdržela 53 hlasů (0,13 %), což na zvolení nestačilo. SPOLU MSK získalo v kraji 10 zastupitelů, ale Stojková, která kandidovala na 39. místě kandidátky, potřebovala pro zisk křesla alespoň 1938 přednostních hlasů. Nikola Stojková získala nejvíce hlasů v Ostravě (17), následoval okres Nový Jičín (11) a Frýdek-Místek (9).

V Jihočeském kraji kandidoval restauratér Milan Kotlár za JIHOČECHY 2012, získal 39 hlasů (0,64 %). Hnutí, za které kandidoval se do zastupitelstva nedostalo. Nejvíce přednostních hlasů získal v okrese Český Krumlov (21).

Dalším kandidátem byli Jiří Daniel, zastupitel v obci Olomučany, který kandidoval za Sociální demokracii v Jihomoravském kraji. Získal celkem 27 hlasů (0,46 %). Nejvíce přednostních hlasů získal Daniel v okrese Blansko (20), z toho v samotných Olomučanech pak dostal 5 hlasů, přičemž Sociální demokracii zde přišlo volit 10 lidí.

Andrea Kuchtová a Anton Lukáč, oba kandidující za koalici SPD, Trikolora a PRO také neuspěli. Kuchtová získala ve volebním obvodu na Ústecku 24 hlasů (0,12 %), Lukáč ve Středočeském kraji obdržel 23 hlasů (0,12 %). Koalice SPD, Trikolora a PRO získala v Ústeckém kraji 6 zastupitelů, romští kandidáti by potřebovali ke zvolení přes 900 přednostních hlasů.

Velmi nízká volební účast v sociálně vyloučených lokalitách, nejvíce hlasů získalo ANO

Z dlouhodobého hlediska je patrné, že volební účast v sociálně vyloučených lokalitách zůstává nízká, a to i přes nárůsty v některých volbách, zejména pak v případě prezidentských voleb v roce 2023. To byly jediné volby v posledních letech, které zdejší voliče přitáhly k urnám.

Pouze čtyři lidé přišli letos v krajských volbách volit v ústeckých Předlicích. Ve volebním okrsku 1015, kam spadá například Sklářská ulice a další ulice ve vyloučené lokalitě, dorazilo jen 0,86 % voličů. V tomto okrsku je nízká účast voličů dlouhodobě. V krajských volbách v roce 2020 byla volební účast 2,23 %. Prezidentské volby přitáhly více voličů, zejména v druhém kole, kdy hlasovalo 23,66 % lidí. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2021 zaznamenaly účast 7,58 %.

Nízká volební účast byla letos i v sousedním okrsku 1014, kde k urnám přišlo 44 voličů, což znamenalo volební účast 4,53 % oprávněných voličů. Jednoznačně zde zvítězilo hnutí ANO, které získalo 31 hlasů (75,6 %). Po dvou hlasech obdržely strany SPD, STAČILO! a LEPŠÍ SEVER.

Na základní škole v Mojžíři jsou dva volební okrsky. Lidé z místního sídliště, které je sociálně vyloučenou lokalitou, volí v okrsku číslo 2016. K volebním urnám zde dorazilo 61 z 1080 voličů, což odpovídá volební účasti 5,65 %. V roce 2020 zde byla volební účast vyšší – 8,05 %. Zájem o prezidentské volby v roce 2023 byl větší, zejména v druhém kole, kdy účast dosáhla 37,83 %. Volby do Evropského parlamentu však zaznamenaly nižší zájem (4,91 %).

O jediný hlas v Mojžíři letos zvítězila strana LEPŠÍ SEVER (21 hlasů) před hnutím ANO. Koalice SPD, Trikolora a PRO zde získala 7 hlasů, STAČILO! 6 hlasů. V sousedním okrsku číslo 2021, kam spadají starousedlíci, zvítězila strana LEPŠÍ SEVER (96 hlasů), následovaná hnutím ANO (44 hlasů) a STAČILO!.

Ani v sociálně vyloučených lokalitách na Mostecku nebyla volební účast vysoká. Ve volebním okrsku číslo čtyři na základní škole v Janově dorazili, podobně jako v Ústí, pouze čtyři voliči. Účast zde činila 1,47 %. V sousedním okrsku byla účast 4,94 %.

Ani na sídlišti Chanov u Mostu nedorazilo mnoho voličů. Účast v okrsku číslo 20 v místní základní škole byla 5,28 % a odevzdáno bylo 32 platných hlasů, což je podobné účasti v roce 2020. Jednoznačně zde zvítězilo hnutí ANO s 23 hlasy, druhý byl LEPŠÍ SEVER se čtyřmi hlasy. SPD a Spojenci pro kraj získali každý dva hlasy.

V Chanově je nízká volební účast dlouhodobě. V krajských volbách v roce 2020 zde volilo 4,94 %. Naopak výrazně vyšší zájem byl o prezidentské volby v roce 2023, kde v druhém kole volilo 37,97 % voličů. Oproti tomu účast ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 dosáhla pouze 6,60 %.

Velmi nízká volební účast byla také na sídlišti Janov v Litvínově. Stejně jako v Předlicích zde ve volebním okrsku číslo 4 přišli volit pouze čtyři občané. V sousedním okrsku číslo 3 byla účast o něco vyšší – 16 voličů. Zvítězilo zde uskupení STAČILO! s šesti hlasy, následované hnutím ANO s pěti hlasy.

V teplické Krupce volby místní obyvatele také příliš nezaujaly, ale účast byla vyšší než na Ústecku. Volební účast zde dosáhla 9,26 % (100 voličů) a jednoznačně zde zvítězilo hnutí ANO se 63 hlasy, následované ODS (11 hlasů) a koalicí SPD, Trikolora a PRO (10 hlasů). Podobně dopadly volby v sousedním okrsku číslo 8, kde volební účast přesáhla 15 %.

Celokrajský průměr volební účasti v Ústeckém kraji činil 28,13 %, což bylo nejméně v celé zemi. Ze sedmi okresů přišlo nejméně voličů k urnám na Chomutovsku (24,32 %), nejvíce na Litoměřicku (32,17 %). Před čtyřmi lety byla účast v kraji 31,3 %.

Velmi nízká volební účast byla rovněž v Moravskoslezském kraji v ostravské části Přívoz, kterou minulý víkend postihly ničivé povodně. V okrscích, kam spadá například ulice Palackého nebo Na náhonu, se volební účast pohybovala kolem 3 %. Hlasy zde získávalo hnutí ANO (42,8 %), koalice SPD, Trikolora a PRO (17,9 %), SPOLU MSK (14,3 %) a STAČILO! (10,7 %).