Martin Mata kandiduje v Ústeckém kraji za Lepší sever: Lokality jako Mojžíř potřebují koordinovanou krajskou a státní pomoc, investice do vzdělání a pracovních míst jsou klíčové

Proč jste se po deseti letech opět rozhodl kandidovat v krajských volbách?

Mým původním záměrem nebylo znovu kandidovat, protože se plně věnuji činnostem, které mě naplňují a ve kterých mám možnost přispívat k rozvoji našeho regionu, což je pro mě zásadní.

Kandiduji z 20. místa, což je především symbolickým vyjádřením mého zájmu o dění v našem kraji a snahy ovlivnit jeho budoucí směřování i politicky. Během posledních deseti let jsem nikdy neustoupil z podpory našeho kraje a města, stále se aktivně angažuji v jeho rozvoji, což mě naplňuje.

Co tedy rozhodlo o vaší kandidatuře?

K rozhodnutí kandidovat mě motivovaly i podněty od rodiny a přátel, kteří mě povzbuzovali k aktivnímu zapojení. Tento krok vnímám jako vyvážený kompromis, který mi umožňuje podpořit kandidáty na předních místech, aniž bych očekával, že sám dosáhnu vyšší pozice. Pokud bych však získal důvěru voličů, přijal bych své povinnosti s plnou odpovědností.

Chci zdůraznit, že tyto odpovědi poskytuji především jako občan České republiky, nikoliv jako zástupce menšiny. Je pro mě důležité, aby bylo jasné, že jsem občanem ČR, který má zájem o rozvoj svého regionu, a ne pouze romským kandidátem. Moje identita a názory jsou utvářeny především mým vztahem k této zemi a komunitě, ve které žiji.

Proč jste se rozhodl kandidovat za hnutí Lepší sever?

Hnutí Lepší sever mě oslovilo jako nezávislou osobnost s dlouhodobým zájmem o transformaci regionu. Velmi si vážím, že ocenili mou dosavadní práci a odhodlání přinést změny. Toto hnutí je lokální, což mi z osobních i profesních důvodů vyhovuje, neboť se neřídí diktáty z centrální úrovně a jeho členové jsou dlouhodobě aktivní ve veřejných funkcích. Jako nezávislý kandidát na společné kandidátce různých hnutí mohu svobodně prosazovat zájmy našeho regionu.

Bohužel, místní volby se stále častěji stávají jakýmsi referendem o vládě, a lidé často nedokáží rozlišovat mezi národními a lokálními tématy. Národní politika často přehlušuje potřeby a problémy, které jsou specifické pro naše město a region. Tento trend považuji za velmi nešťastný, protože odvádí pozornost od toho, co je pro místní komunitu skutečně důležité.

Je zásadní, abychom se v místních volbách soustředili na konkrétní problémy, které ovlivňují každodenní život našich občanů, a nikoli na celostátní politiku, která má své vlastní arény.

Společně s vámi kandiduje z druhého místa kandidátky hnutí Lepší sever i starostka Neštěmic Yveta Tomková. Tu někteří kritizují kvůli represivním opatřením vůči obyvatelům sídliště Mojžíř. Jaký je váš názor na tyto opatření a starostku Tomkovou?

Paní starostku Yvetu Tomkovou znám již více než deset let a velmi si jí vážím. Ačkoli jsme se v některých názorech lišili, její odhodlání řešit problémy svého okolí je nepopiratelné. Chápu, že po dlouhodobém úsilí může dojít k únavě při prosazování opatření, která část obyvatel neakceptuje.

Znám i konkrétní případy, kdy osobně pomáhala jednotlivcům, ale výsledky často nejsou viditelné kvůli lhostejnosti a nezájmu části společnosti. Bohužel, někteří obyvatelé nejsou ochotni se změnit, což negativně ovlivňuje jak majoritu, tak i samotné menšiny.

Tuto problematiku intenzivně diskutujeme v rámci hnutí a hledáme způsoby, jak situaci řešit efektivněji. Je však nutné zdůraznit, že řešení těchto komplexních problémů přesahuje možnosti místní samosprávy a vyžaduje koordinovanou krajskou a především státní pomoc.

Bez silné podpory a spolupráce na všech úrovních státní správy, včetně legislativních změn a adekvátních zdrojů, nebude možné dosáhnout udržitelného zlepšení životních podmínek v těchto lokalitách.

Jaké konkrétní kroky byste navrhl k řešení sociálně vyloučených lokalit, jako je například Mojžíř?

Nejsem odborník na sociální problematiku, a proto se do této role nestavím. Můj profesní zájem se soustředí na rozvoj regionu a podporu podnikání. Již samotný termín “sociálně vyloučená lokalita” považuji za problematický, protože vyvolává negativní konotace a komplikuje efektivní řešení těchto oblastí.

Co jsou podle vás zásadní problémy těchto lokalit? Jak se dá situace zlepšit?

Klíčovým problémem je otázka vlastnictví nemovitostí, které často patří spekulantům. Tito spekulanti se o své majetky nestarají a poskytují ubytování v nevyhovujících podmínkách. Systém podpory by měl být více motivační, zaměřený na individuální pomoc a podporu vzdělání dětí z těchto lokalit.

Cesta ke zlepšení vede přes kvalitní vzdělání a vytvoření pracovních míst. Investice do vzdělání a odborné přípravy obyvatel těchto lokalit jsou nezbytné pro jejich integraci do společnosti a na trh práce. Podpora vzniku nových pracovních příležitostí v regionu je dalším klíčovým krokem. Pracovní místa, která odpovídají potřebám místních komunit, mohou výrazně přispět ke snížení nezaměstnanosti a zlepšení celkové životní úrovně.

Je třeba posílit terénní práci a zajistit, aby pomoc nebyla vnímána jako represivní, ale jako snaha o zlepšení životních podmínek. Inspiraci můžeme čerpat z úspěšných modelů v zahraničí, kde podobné programy fungují za přísných, ale férových podmínek.