RECENZE: Špačkem tužky na manžetě. Příběh literatury Romů
Představte si romský příběh. Silného vypravěče, napínavý děj a k tomu neskutečné množství předešlé badatelské práce, přetavené do odkazů na zdroje. Takový most mezi vyprávěním a literárně-vědeckou výpravou za romskou slovesností se podařil Karolíně Ryvolové v knize s podtitulem Příběh literatury Romů (Slovo 21, z. s., 2021).
Špačkem tužky na manžetě se čte opravdu jako vyprávění. Romská literatura v textech jednotlivých kapitol má děj, zápletku, zažívá svoje vzestupy a pády. V začátcích se jí dostává novorozenecké ochrany, avšak když ji společnost nutí příliš rychle dospět, tlak nezvládá a ustupuje stranou. Chytá druhý dech, ale svět je již jiný a nároky zas o něco vyšší. A závěr? Žádný happyend nečekejte, naděje zde však je.
Příběhová linka definuje také strukturu této knihy. Beletristické názvy jednotlivých částí jsou věnovány obdobím řazeným na necelých 200 stranách chronologicky. Počátky romské literární tvorby v Československu 1969–1973 autorka popisuje v části s názvem Injekce z hrotu tvého pera. Normalizační érou 70. a 80. let procházíme v části Pod povrchem kvas. Období 1990 až 2005 se věnuje část s názvem S otevřeným hledím. A poslední částí Bez bázně a hany (2005 – současnost) autorka příběh uzavírá. Následuje souhrn knihy v romštině Evy Danišové, zač je třeba autorku (autorky) obzvlášť pochválit. Celou knihu pak před seznamem zdrojů obrazových materiálů uzavírá souhrn v angličtině od Gwendolyn Albert.
Psali Romové a Romky
V závěru se paradoxně vracíme tak trochu na začátek. Na konci anglického souhrnu se dozvídáme, že literatura psaná romskými autory má slibnou budoucnost. Zda to byl úmysl, nebo ne, se můžeme dohadovat, Karolína Ryvolová tak ale rozhodně otevírá otázku: Co vlastně lze považovat za romskou literaturu? Je to literatura psaná romsky, třeba i sci-fi bez Romů? Nebo, doslovně – jakékoliv texty psané Romy a Romkami, třeba v češtině?
Do odpovědi na tuto otázku se Ryvolová nepouští. Tu a tam naznačuje, že v jistých obdobích nebo směrech se autorky a autoři odklánějí od toho či onoho zobrazování Romů. Uvádí také díla, která se odklánějí od klasických témat – typicky romantizujících vzpomínek na život v osadě na Slovensku. Též poukazuje na to, jak se ztrácí romská slovesnost používáním institucionálního jazyka. Ale nevylučuje, že by i taková tvorba měla do kategorie romské literatury patřit. V konečném důsledku autorka volí bezpečný postup: za romskou literaturu považuje to, co je za romskou literaturu obecně považováno.
Opatrně ale kriticky
V některých oblastech jako by autorce chyběla odvaha naplno vyslovit kritické myšlenky. Ve všeobecnosti se ale komplikovanějších otázek nebojí – tu se vyhraní vůči stereotypnímu zobrazování Romů samotnými Romy, tam zpochybní literární kvalitu některých děl, otevírá genderové otázky – v tradičních romských komunitách zapovězené, nebo hodnotí dopad rodových stereotypů na literární tvorbu. Pokud však jde o kritiku, je opatrná. Ryvolová se při jakékoli poznámce, která by snad mohla být chápána jako kritická, okamžitě odvolává na jiné práce, a s přesností cituje literární vědce, romisty či romské autorky a autory.
Ocenit je třeba to, že se autorka zkušeně vyhýbá presentismu – hodnocení událostí současnou optikou. Ryvolová nevyužívá nabídnutou možnost být pověstným generálem po boji. Právě naopak se od ní při pohledu do let minulých dočkáme pochopení pro tehdejší dobu. Realisticky popisuje jak romské obrození během komunismu, tak i rozpačité reakce po listopadu 1989. Zatímco pro některé to bylo období znovunabyté svobody, pro mnohé Romy skutečně šlo o ztrátu pozic, které si dlouhá léta připravovali.
A nešlo přitom o to tradiční klišé, že Romům bylo za komunismu líp a že měli práci, bydlení nebo snad že nebylo tolik rasismu. Ne, Romové opravdu nežijí jen přítomností a snahou zaplnit žaludek. Díky Ryvolové se dozvídáme více o tom, jak žila ta část společnosti, která chtěla od života víc. Která žila krásnem a estetikou i v dobách, které vzletným myšlenkám nepřály. Komunismus chtěl mít z Romů dělníky bez etnicity, jazyka, bez kultury.
V knize najdeme i místa, kde ke kritickému myšlení Ryvolová vyzývá. Z mnoha příkladů lze vybrat jeden, možná nejextrémnější – postavu Mileny Hübschmannové. Ta je významnou hybatelkou dějové linky v příběhu romské literatury, jakož i celého romského hnutí v Československu – v knize, a po zásluze také ve skutečnosti. Proto se jí v knize dostává opakovaně obdivu. Obraz je však skutečně ucelený, a překypující obdiv k Mileně Hübschmannové je doplněn i tím, že pro ni Romové byli těmi domácími Indy, které původně chtěla studovat a režim jí to nedovolil. Romy částečně vnímala exoticky, a právě tento aspekt její práce je snad jedinou kritizovanou částí díla Mileny Hübschmannové.
Zajímavým postřehem Ryvolové je také opakující se poznámka o chybějícím rozvoji romského jazyka. Moderní romské texty buďto nevznikají vůbec, anebo se do veřejného prostoru zatím nedostávají. Pokud nepočítáme romské překlady různých lidskoprávních reportů, analýz, nemáme z čeho moc vybírat. Originální texty v romštině vznikají, zdá se, jen v romských novinách, anebo jako předlohy k audiovizuální tvorbě. Romské pohádky a lidová slovesnost však zůstávají v centru pozornosti odborné veřejnosti jako primární zdroj psaného romského jazyka.
Nejvyšší literární kvalita
Jestli to snad není z předešlých odstavců jasné, Špačkem tužky na manžetě dosahuje obsahem absolutního vrcholu. Jestli je vůbec možno v obsahu se někam posouvat, tak jedině doplněním nových (snad přibývajících) literárních děl. Těšme se na další edici.
Obdivuhodná je ale u této publikace též forma. Vysoká literární hodnota je v tomto případě spíš bonusem než něčím, co bychom u podobné knihy čekali. Texty jsou psány jednoduchým jazykem, bez zbytečné akademičnosti. Kde mají být věty dlouhé, tam jsou dlouhé. A krátké zůstávají krátké. Na jedné straně je z díla cítit preciznost v detailech, kdy v některých místech autorka opravuje samotné zdroje – například v roce vydání. Na druhé straně se však nejedná o umělou demonstraci vlastních poznatků. Jen někdo, kdo skutečně miluje literaturu, dokáže takto psát. Třeba že by i předmětem té lásky byla literatura romská.
Nedostatky se tady hledají opravdu komplikovaně. Jistou pochvalokritikou může být snad jen postrádaní tvrdé vazby. Tuto knihu totiž budou čtenáři používat a měkká vazba se brzy stane indikátorem toho, kdo ji jak často otevírá. Kniha je totiž skvělým zdrojem informací pro každého, kdo se bude kdy chtít něco o romské literatuře dvacátého století v Československu dozvědět. Zůstává záhadou, jak se Ryvolové podařilo vtěsnat tolik informací do těch 127 stran od předmluvy po poslední část v češtině.
Cirdlo tele pal čači paramisi (le romengeri literatura)
Duminen pal ajsi romengeri paramisi. Igen lačho paramisaris, savo tumen cirdel andre paramisi, u paš oda kampel mek te dikhel bari badatelsko/avrirodkeribnaskeri buťi/but materijala pal le romengeri literatura, savi hin thoďi paš e paramisi. Ajsi phurd maškar e paramisi the literarno- vedecko drom pal romano folkloris kerďa but mišto e Karolína Ryvolovo andre genďi Romaňi literatura sar paramisi (Příběh literatury Romů. Slovo 21, z. s., 2021).
Ča cikne blavajziciha pre manžeta pes genel sar lačhi paramisi. Romaňi literatura andro sako jekh kotor dživel, jekhvar džal mišto upreder the upreder u varekana maj na merel. Andro agor pal late hin bajindo sar pal cikno čhavoro, aľe sar latar kamen o nipi te sig barol, na birinel u bešel andro šing. Paľis kidel pale e zor, no e luma hin imar aver, kamel mek vareso feder. Sar oda dopejľa? Na užaren, kaj sa ela ča lačho, no savoro pes mek ča šaj sikhavel avri.
Sar džal e paramisi dureder, ta dikhas e struktura andre genďi. Beletristicka nava andro sako kotor džan pal pende chronologickones pro 200 seri. Pal perši romaňi literatura andro Čekoslovensko 1969–1973 e autorka irinel tel o nav E injekcija le agororestar pre tiro pingalos (Injekce z hrotu tvého pera). E normalizačno era 70. the 80. berša šaj genen andro kotor Sar učhardo chumer (Pod povrchem kvas). Pal e romaňi literatura andro berša 1990 dži 2005 hin irimen o kotor Phundrade jakhenca (S otevřeným hledím). Andro agorutno kotor Bijal e dar the la paťivaha (Bez bázně a hany) (2005 – dži andre ale ďivesa) e autorka e paramisi agorisaľol. Paľis šaj mek genen avri kidle kotora la genďatar, save irinďa andre romaňi čhib e Eva Danišová, vašoda kampel la autorka/le autorken ča te ašarel. Andro agor andre genďi hin paš oda khatar has o informaciji andre genďi, paš o materijala pro čitra mek kerdo avri kidle kotora andre angľicko čhib so irinďa e Gwendolyn Albert.
Irinenas o Roma the o Romňija
Andro agor avas pale odoj, kaj pes sa peršones ačhiľa. Andro angľicko sumaris hin irimen, kaj e literatura, savi irinen romane autora šaj barol u šaj laltar užaras mek but lačho. Či oda e autorka kamelas, abo na, pal oda šaj duminas. E Karolína Ryvolovo avka phundravel o phučiben: So savoro šaj dikhas sar romaňi literatura? Hin oda e literatura, savi hiňi irimen andre romaňi čhib, šaj oda hin the o sci-fi bijal o Roma? Abo, vakeras – pal e literatura, savi irinen o Roma the o Romňija, choc andre čechiko čhib?
E Ryvolovo pre kada phučiben na phenel ňič. Kadaj the kodoj čeporo irinel pal oda, kaj andre varesave berša aven neve trendi, kamen te sikhavel o autora the o autorki le Romen avre serendar. Irinel pal o titula, save dikhen avre jakhenca pre klasicka temata – jekh ajso tematos hin romanticko dikhiben pro dživipen andre romane gava pre Slovensko.Tiš irinel pal oda, sar našľol o romano oralno vakeriben/paramisa, bo o Roma irinen buter institucijalnona čhibaha. Duminel, kaj the ajsi tvorba šaj perel andre romaňi literatura. E autorka pro agor na phenel mujal ňikaske: sar romaňi literatura dikhel savoro, so the aver manuša dikhen sar romaňi literatura.
Polokes no tiš la kritikaha
Pre varesave kotora šaj dikhas, kaj e autorka sar te čeporo daralas te del e kritika. Pre aver sera paľis dikhas, kaj na daral te irinel pal phareder phučibena – phenel peskeri goďi pre oda, sar korkore o Roma tiš irinen o stereotipi pal o romano dživipen, paľis na daral te phenel, te varesavi literatura nane lačhi, phundravel genderova phučibena – pal kada tradična romane komuniti na den e duma, abo phenel tiš, so joj duminel pal oda, sar o stereotipi andre fameľija šaj peren pre literarno tvorba. Lakeri kritika nane zoraľi.. E Ryvolovo paš savoro, so šaj dikhel vareko sar kritika, maj irinel pal aver literarno buťi, thovel andro tekstos o lava, save phende o literarna džanle manuša, o romista či romane autorki, autora.
La autorka kampel te ašarel vaš oda, kaj na del anglal o presentismos – na dikhel pre phureder romaňi literatura aleďivesengere jakhenca. E Ryvolovo na kamel te jel sar ola manuša, save pendar keren pal o mariben le generalis. Te dikhel pre puraneder romaňi literatura, džanel, hoj akor oda has aver. Čačikanes irinel pal romano uprehazdľipen andro komunismos, o reakciji, save na phenenas kavka, abo kavka, pal o berš 1989. Vaš varekaste pes phudraďa pale o drom, no predal o Roma oda mišto na has, našade o poziciji, save penge but berš kisitinenas.
Na džalas pal oda tradično stereotipos/klišé, kaj le Romenge has andro komunismos feder, hoj len has e buťi, o khera, abo kaj na has ajso baro rasismos. Na, o Roma čačes na dživen ča jekhe ďivesestar kijo aver u na kamen ča pherde pera. E Ryvolovo amenge phenel tiš pal oda, sar dživenas varesave Roma, save kamenas le dživipnastar buter. Pal ola džene save kamenas o šukariben the e estetika the akor, kana vareso kajso has imar anglal dikhlo sar vareso, so na kampel. O komunismos kamelas, te o Roma keren manualno buťi, te našaven peskeri etnicita, te bisteren pengeri čhib, te dživen bijal pengeri kultura.
Andre genďi rakhaha o thana, kaj e Ryvolovo irinel, kaj e kritika kampel. Buter thanendar šaj kidas avri jekh, šaj hin but tromado – pal e Milena Hübschmannovo. Joj hiňi angluňi manušňi andre paramisi pal romaňi literatura u tiš andro calo romano uprehazdľipen andre Československo – na ča andre genďi, has oda čačes. Vašoda andre genďi chudel pale the pale e paťiv. Lakero čitros andre genďi hin mišto kerdo, u paš o ašaripen hin mek tiš phendo, kaj o Roma predal late has sar kherutne Inda, save kamelas peršones te študinel, no o režimos lake phandľa o vudar. Le Romen dikhelas čeporo sar eksoticke manušen, u kada aspektos andre lakeri buťi anel varekana e kritika pre Milena Hübschmanovo.
Tiš igen lačhi goďi, savi del e Ryvolovo, hin o lava pal oda, kaj e romaňi čhib but na barvaľol, but neve lava, save kampen, odoj nane. Moderna romane teksti nane, abo len o manuša ňikhaj na dikhen. Te na rachinas prethovipena andre romaňi čhib, sar hine o reporta pal manušengere čačipena, o analizi, nane amen khatar te kidel avri. Originalna romane teksti hine, šaj duminas, ča andro romane lekhavibena andro žurnala, abo sar šablona kije audiovizualno tvorba. Romane paramisa predal o čhavore the oralno vakeriben oda hin primarno, so pale the pale dikhen o džanle manuša, sar e chaňig la irimen romaňa čhibaha.
Nekhbareder literatno kvalita
Te oda nane savorestar, so has upreder imar irindo, mišto prindžardo, Ča cikne blavajziciha pre manžeta hin genďi, savi kampel ča te ašarel. Te odoj vareso na rakhaha, ta ča oda, so mek ča avla irimen (dela o Del, kaj avena mek irimen) sar aver literatna buťa. Šaj lošaľuvas pre nevi, aver edicija.
Igen lačhi hin andre kaja publikacija the e forma. Baro literarno džaniben hin adaj sar ajso bonusis, oda andre kajsi genďi ňiko na užarel. O teksti hine irimen avka, te lenge sako achaľol, bijal e akademičnosťa. Kaj kampen buter lava, odoj hine buter. Kaj na kampen, odoj nane. Pre jekh sera dikhas mišto dikhle detajla, bo varekana e autorka rakhľa andro aver publikaciji irimen vareso, so avka na has – jekh ajso hin na lačho berš, kana vareso dine avri. Pre aver sera e autorka pestar na kerel nekhgoďavedera manušňa. Ča ajso manuš, savo čačes jilestar kamel e literatura, džanel kavka te irinel. Šaj avel the o kamiben, savo hino phandlo la romaňa literaturaha.
Vareso na lačho andre genďi rodaha ča phares. Jekh ajsi ašardutňi kritika šaj hin ča oda, kaj la genďa nane zoraleder jekhetanes side anglune seri. Kaja genďi lena o manuša sar la genena pale the pale andro vasta u kaja kovľi vazba maj sikhavela, sar but la ko phundravela. Andre genďi hin igen but lačhe informaciji vaš sakoneske, ko kamela te džanel buter pal e romaňi literatura andro bišto šelberša andre Čekoslovensko. Na džal pre goďi, sar e Ryvolovo džanľa kajci informaciji te irinel pre 127 seri, pre save hin o angluno lav the agorutno kotor andre čechiko čhib.
Recenze vyšla v časopise Romano voďi. Objednat si ho můžete pomocí jednoduchého formuláře na www.romanovodi.cz.
