Miroslav Kováč: Ukončete diskriminaci Romů! I my chceme žít důstojně!
Chtěl bych z tohoto místa kondolovat pozůstalým a poděkovat všem, kteří sem v
tomto duchu měřili cestu a zároveň popřát všem Romům O del amen mi hádinel.
Dnes opět stojíme na tomto místě, při tomto památníku romského holocaustu,
abychom si připomněli, co dokáže způsobit pouhá odlišnost v barvě pokožky, v
kombinaci s pocitem nadřazenosti národa. Tu nadřazenost symbolizuje i nedaleký
prasečák, z něhož cítíme ostrý závan, který je „nedobytnou pevností“ postavenou
z anticiganismu.
Stojíme zde ale hlavně proto, abychom nezapomněli, protože přímých potomků a
pamětníků ubývá a dnešní generace zapomíná a přehlíží hrůzy z minulosti. Ty by
měly sloužit pro výuku, příklad a poučení – a tím naši civilizaci posouvat
kupředu. Měli bychom proto pozorněji vnímat i tu část dějin, v nichž došlo téměř
k vyhlazení Romů v Evropě a eliminovat jakýkoliv současný pokus o zvyšování
antipatie vůči Romům, (zejména médii a extrémistickými skupinami), která ve
společnosti dosahuje maximálních kritických hodnot.
Mrzí mne taky naše romská nejednota, například když slyším, že někteří
moravští (původní) Romové alibisticky tvrdí, že slovenští (původní) Romové brání
jejich integraci! V jejich podání – a z historického hlediska – pochopitelně
integrace znamená vzdát se romství, svého jazyka, kultury, svébytnosti. Zkrátka
měli bychom zapomenout na své předky a původ. Podle tohoto vzorce bychom se měli
asimilovat! No to už, ale nebudeme Romové.
Nemyslím si, že zrovna tohle je cesta integrace (nebo dnes spíše můžeme
mluvit o inkluzi). Nemyslím si, že zrovna proto se do této oblasti investují
peníze. A pokud ano, tak chápu, proč jsou mnohdy vynaloženy neúčelně. Protože
Romové neparticipují na integraci, a nepředstavují si ji tak, jak je jim
vnucována bez jejich účasti a podílu na tvorbě její podoby. Romové by měli být
zastoupeni ve všech rozhodovacích procesech, ovšem ne prospěcháři bez podpory
zdola, sloužících vládě jako alibi pro zahraničí, jako je tomu dnes! Pokud se
chceme posunout dál, musíme se my Romové emancipovat a přijmout odpovědnost před
našimi potomky. Musíme přijmout odpovědnost jako celek v zájmu všech a celého
národa.
V první řadě bychom si měli uvědomit, v čem spočívá problém. Problémem nejsou
slovenští Romové. Ti zde přicházeli v dobré víře za lepšími životními
podmínkami, stejně tak, jako ti původní a lidé z jiných národů. Problém má
sociální původ, počínajíc nízkou úrovni vzdělanosti, nezaměstnaností, finanční
negramotností a v neposlední řadě v neadekvátním a segregovaném bydlení.
Tyto problémy znásobuje společenská nevraživost, vzniklá ze zažitých
stereotypů, z medializace Romů pouze v negativním světle, z ostrakizace – to vše
znemožňuje Romům pružně reagovat v prostředí tržního hospodářství, což je pro ně
demotivující. Je proto častým jevem, že Romové jsou odmítaní, jako uchazeči o
zaměstnání. Neděje se tak jen v soukromém sektoru, ale i tam, kde bychom se s
rasismem neměli setkávat. Uvedu osobní zkušenost:
Když jsem loni procházel městy, všímal jsem si, že na veřejné službě, kterou
Ústavní soud v listopadu označil za „nucené práce“, pracovali v reflexních
vestách převážně Romové, i když ti tvoří necelou 1/3 pobíratelů dávek životního
či existenčního minima, z celkem asi 150 000 lidí.
Dnes, když je stejná forma práce dotovaná a tudíž i placená, jsou však Romští
uchazeči u výběrového řízení na veřejně prospěšné práce často neúspěšní. V
Postoloprtech jsem se zašel zeptat na důvod. Tajemnice města mi odpověděla, že
úřad práce jako donátor stanovil takové podmínky na uchazeče, na které Romové
nedosahovali. Přestože v době, kdy pracovali zadarmo, bylo město s prací Romů
spokojeno! Pak mi sdělila, aby si Romové sestavili partu a šli pracovat zadarmo,
protože se jen povalují a ona jim to platí ze svých daní.
Tohle mi řekla úřednice, která patří do skupiny 1 100 000 státních
zaměstnanců a 250 000 úředníků, placených z daní nás všech. To je 40 úředníků na
každého i nově narozeného občana. V tom vidím problém zase já. To je skutečná
zátěž pro státní rozpočet. Problém vidím taky v tom, že i když je to možné – a
bylo to v silách tajemnice města – tak Romům není umožněno přispívat do
důchodového pojištění a tak v budoucnu nebudou mít nárok na žádný důchod a
důstojný život ve stáří.
Toto se nedá chápat jinak, než že rasismus a anticiganismus je zakořeněn na
všech příčkách společnosti a samozřejmě vede až do nejvyšších pater politiky,
právě na ta místa, z nichž kde by neměl vůbec existovat! Proto z tohoto místa
prosím a vyzývám občany: ukončete diskriminaci Romů! I my chceme žít důstojně!
Miroslav Kováč, sdružení FORUM, Strana rovných příležitostí
